Fialovo předstírání a těžká volba

Prezident Petr Pavel ve středu oznámil, že se rozhodl vrátit nový rozpočtový zákon zpět do Poslanecké sněmovny. „Rozhodl jsem se využít svého ústavního práva podle článku 50 Ústavy a vrátit Poslanecké sněmovně zákon, kterým se mění rozpočtové zákony,“ uvedl prezident ve videu na sociální síti X.

Své veto odůvodnil tím, že novela podle něj oslabuje pravidla rozpočtové odpovědnosti a umožňuje vládě výrazně snáze financovat vyšší výdaje prostřednictvím dluhu. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat výrazně více, než je tomu dnes. Přitom už teď náš dluh roste tempem, které dlouhodobě neufinancujeme,“ varoval prezident s tím, že změny mohou urychlit růst státního dluhu a přenést finanční zátěž na budoucí generace. Podle Pavla proto musí pravidla hospodaření státu chránit nejen současné, ale i budoucí daňové poplatníky.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil prezidentovo veto za nezodpovědné a aktivistické. Novinářům oznámil svůj závěr veto přehlasovat. „My samozřejmě uděláme vše pro to, abychom toto nezodpovědné veto, nepromyšlené veto, řekl bych, aktivistické veto, prohlasovali,“ uvedl premiér.

„Cílem novely je umožnit strategické investice, které podpoří hospodářský růst. Jeho zaškrcení není cestou ke zdravým financím,“ reagovala na prezidentovu kritiku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Bez předložení zákona by dle jejích slov Česká republika musela v příštím roce hospodařit se schodkem 150 miliard korun.

Naopak prezidentovo veto potěšilo opozici. Předseda ODS Martin Kupka na X uvedl, že veto o „sporné novele“ rozpočtového zákona vítá. „Ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a oslabování kontrolní role Sněmovny ve prospěch vlády jsou přesně to, před čím jako ODS dlouhodobě varujeme. Zodpovědnost k penězům daňových poplatníků musí být na prvním místě,“ uvedl Martin Kupka.

Do debaty o prezidentském vetu a stavu veřejných financí promluvila také ekonomka Ilona Švihlíková a ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz zkritizovala jak současnou tak minulou vládu.

Podle Švihlíkové Fialův kabinet pouze vytvářel dojem fiskální odpovědnosti, přestože podle jejího názoru nedodržel pravidla rozpočtového procesu a skutečné problémy veřejných financí nevyřešil. „Rozpočtový proces nebyl dodržen ani z hlediska procesu (informování sociálních partnerů a jednání), ani z hlediska kvality (kouzla s určitými položkami). To ovšem většina lidí nesleduje, zajímá je vysoký deficit, který se propisuje do dluhu,“ poznamenala Švihlíková.

„A teď je tu Babišova vláda, která má plány, které nelze ze současného inkasa ufinancovat,“ pokračuje ekonomka. „Je to navíc v situaci, kdy většina zemí světa má mnoho priorit, úrokové sazby rostou, prodražuje se obsluha dluhu a soupeří mezi sebou soukromé výdaje a veřejné. To je realita.“

Švihlíková také poukázala na rostoucí úrokové sazby, vyšší náklady na obsluhu dluhu i na to, že Evropská unie podle ní prostřednictvím únikové doložky fakticky umožňuje vyšší výdaje na zbrojení bez obvyklých fiskálních omezení.„Hlavně zbrojte, my se budeme tvářit, že to jako není dluh,“ popisuje přístup Evropské unie.

„Babišova vláda si od výdajů v podobě investic slibuje vysoký multiplikační efekt, neboli situaci, kdy ekonomika roste tak dynamicky, že se dluh v poměru k HDP snižuje. Obávám se, že to je příliš optimistické vidění situace,“ říká Švihlíková.

„Jenže jak bývalá vláda, tak ta současná v pandemické době hlasovaly pro změny, které totálně zničily příjmové inkaso a deformovaly náš daňový mix. Není žádná politická poptávka s tím něco dělat. Co na tom, že zdaňujeme nejvíc ty nejchudší a že máme daňový mix jak rozvojová země. Co na tom, že si necháváme odejít do zahraničí stovky miliard a tváříme se, že je to tak správně – k tomu se koneckonců pan prezident, nyní tak dbající na rozpočtovou odpovědnost, pěkně vyslovil,“ uvádí Švihlíková.

Ekonomka tak seznává, že v Česku evidentně není možné nastavit daně spravedlivě a zároveň neprodukovat „obří“ rozpočtové schodky. Alespoň od jiných evropských zemí má podle ní Česká republika alespoň skutečně značný fiskální prostor. Babišova vláda toho hodlá využít.

Česká politika dlouhodobě pohybuje mezi dvěma přístupy. První podle ní spočívá ve snižování či rušení daní, což podle ní zvýhodňuje nejbohatší a jen vytváří tlak na privatizaci zdravotnictví a penzijního systému. „Tohle se tu opakuje od 90. let, kdykoliv vládne ODS nebo nějaká její varianta,“ tvrdí Švihlíková.

Druhý přístup podle ní odmítá privatizaci, ale místo důslednějšího výběru daní od subjektů, které odvádějí zisky do zahraničí, financuje vyšší výdaje prostřednictvím dalšího zadlužování státu. Česko si nyní podle ekonomky musí vybrat, pro kterou alternativu se rozhodne.