„Fialova strana mírné cenzury za mezemi zákona“ v „3. době nesvobody“

Tím měla porušit principy právního státu, svobody projevu a práva přijímat informace. Vláda se od těchto blokací formálně distancovala (navzdory únorovému prohlášení Fialy, že: „Možná je to na hraně, je k tomu ale potřeba odvaha“ a jeho červnovému vyjádření vládní vděčnosti, těm kdo se o to zasloužili), ale podle žalujících je rozhodující dopis Vojenského zpravodajství adresovaný komerčním firmám – čímž jde o státní zásah. 2. listopadu představitelé Institutu H 21 argumentovali:

“Nehájíme dezinfo weby, ale svobodu projevu. Pokud vláda zasahuje do obsahu na internetu, musí respektovat právní stát… Když stát řekne, já zruším tenhle web, tak říká, já vám jako veřejnosti nevěřím…že jste dostatečně chytří … a tak vám to zatrhnu… Nám reálně vadí, že to, co udělali ti zpravodajci… nebylo na základě zákona. Byl to svévolný krok”.

Od kompetentních představitelů české armády zaznívají protichůdné výroky. Dne 27.září 2021 velitel kybernetických a informačních sil Armády ČR brigádní generál Miroslav Feix prohlásil:

„Jsem free speech absolutista… nacismus je u nás tady ve střední Evropě… ale jsou státy, kde s tím nemají problém. V Americe si můžeš hajlovat, jak chceš. Neříkám, že to je dobře… myslím, že demokracie a ta diskuse, že by měla vydržet víc než tady to… Jsem na té straně to nechat, v té verbální části, poměrně o hodně volnější, než by člověk očekával, na to, že jsem v uniformě.“

Dne 10. října 2022 náčelník vojenské policie plukovník Otakar Foltýn naopak prohlásil:

„To, co by nás mělo všechny spojovat, jsou naprosto jasné hodnotové postoje, které nestrpí kompromisy vůči frustrátům – vůči těm, kteří fakticky jednají proti zájmům tohoto státu a bohužel jsou i občany téhož státu. To jsou padlí na bojišti informační války, na ty teď nemáme čas.“

Přičemž, již 25.2.2022 místopředseda Sdružení pro internetový rozvoj Michal Feix varoval:

„…Tvrdý zákrok na proruské dezinformační weby považuji za naprosto správné rozhodnutí, které podporuji. Z čeho jsem nešťastný je však způsob, jakým tu dnes postupujeme… Toto je výjimečná situace vyžadující výjimečná řešení, která se ale nesmí stát precedentem do budoucna…“

2.3.2022 byl vyhlášen v ČR nouzový stav, trvající od 4.3. do 30.6.2022, který se podle ministerstva vnitra běžných lidí nijak nedotýkal.

4.3.2022 prohlásil právník a předseda liberální opoziční parlamentní strany Svobodní Libor Vondráček v nezávislé internetové televizi XTV:

“…je to cenzura… pokud bychom byli ve válečném stavu, který by byl vyhlášený, nebo alespoň ve stavu nebezpečí naší země, a zapojily by se do toho soudy, minimálně skrz nějaké předběžné opatření, tak bychom se mohli bavit o tom, že to je dle práva…”

Zdá se tedy, že výsledkem této události „blokování vybraných webů“ bylo, že zablokované weby pak šly po čase číst na jiné doméně a po cca 3 měsících šly číst i na původních doménách. Spisovatel Jaroslav Hašek před 100 lety v roce 1911 vymyslel satirickou „Stranu mírného pokroku v mezích zákona“ a tak v roce 2022 lze říct, že když politickou odpovědnost nese nejpravděpodobněji premiér Fiala (za všechny z moci výkonné) a Černochová (za všechny z obrany), tak tento „morální“ a „efektivní“ výsledek vybízí, aby se ODS spíše satiricky přejmenovala na „Fialova strana mírné cenzury za mezemi zákona“ a její vláda, tzv. demokratického bloku, tímto spíše vtělila svůj název pro „demoblokování“ svobodných názorů a práva občanů přijímat informace.

Právník, člen expertní skupiny k přípravě zákona o omezení šíření obsahu online ohrožujícího národní bezpečnost a hlavní specialista analytického velení AČR Otakar Foltýn byl, po rozhodnutí v řádu týdnů, jmenován v červnu 2022 do funkce náčelníka vojenské policie ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a i když se správně systémově (ne)obává o nezávislost Vojenské policie v trestních řízeních, tak co považuji za první hrozbu, je etika jeho výroků či jejich kolidování např. s postojem Havla prosazujícího: „…demokracii, v níž je plná svoboda slova…“ a jeho snaha o obcházení tohoto principu svébytnou konstrukcí, že: „…lidé si myslí, že mají právo na to, aby musel být šířen jejich názor a na to nikdo z vás právo nemá …“. Což po událostech po koupi Twitteru Muskem je výrok, který „zraje jako víno“. A po schvalování Digital Services Act je i v rozporu s prohlášením vedoucí oddělení služeb informační společnosti Violy Fieberové:

„…DSA právě bojuje proti excesivnímu mazání…(sociální sítě) nemůžou právě mazat na základě toho, že nedodržuje zásady komunity… má to mít nějaký právní základ, nějaký ilegální obsah a musí se přesně odkázat, jaké je to odůvodnění a právní předpis proč to bylo smazáno…“.

Druhou hrozbou je propojování bezpečnostních a politických sfér, kdy Lumír Němec, bývalý náčelník SOG reagoval na kritiku jmenování Foltýna hnutím ANO: “ANO kritizuje jmenování plukovníka Otakara Foltýna do funkce náčelníka Vojenské policie… to že ANO kvičí, jenom potvrzuje, že to bude správný chlap na správném místě.” Takové projevy „profesionality“ odpovídají bohužel předchozím. ODS již dříve např. prosadila do funkce policejního prezidenta partnera Černochové Červíčka, který pak kapitalizoval svoji mediální známost kandidováním za ODS a stal se senátorem za Náchodsko a hejtmanem královéhradeckého kraje. Při pádu vlády Nečase (ODS) v roce 2013 bylo zjištěno zneužití vojenského zpravodajství řediteli vojenského zpravodajství Ondřejem Páleníkem a Milanem Kovandou vlivem osobních vazeb s Nečasem. Toto prolínání bezpečnostních sil s politikou považuji dlouhodobě za největší hrozbu a např. v září 2021, před tehdejšími sněmovními volbami, jsem z tohoto důvodu nedoporučoval volit Šlechtu:

„…mám od Czechteku 2005 k policii slušně řečeno rezervovanější postoj, tak mě tedy až i lidsky mrzí, že nemohu… pana Šlachtu doporučit… bývalé ozbrojené složky v politice je kultura Latinské Ameriky… Proti oligarchii je doporučeno bojovat maximálně dvěma funkčními obdobími a pak pryč od válu. Zkoušel jsem si sám sobě i obhájit doporučení volby Přísahy jen na jedno období či jako protiváhu bývalého policejního prezidenta Červíčka v dresu ODS, ale výsledkem byl závěr doporučení nevolit ani jej.“

V dnes rezonujícím tématu koho preferovat v případném druhém kole prezidentských voleb v lednu 2023 mezi Nerudovou a Pavlem je tedy má odpověď jasná. Vedle motta „Pravda vítězí“ či Havlova citátu „pravda a láska vítězí nad…“ je pěkná i odpověď novinářky z filmu Drtivý dopad, kdy na dotaz prezidenta, zda může apelovat na její smysl pro národní zájmy, když by nezveřejňovala informace, tak odpověděla: „myslela jsem, že výsostným národním zájmem je pravda.“ Ale u žádného z prezidentských kandidátů doporučených současnými vládními stranami nepředpokládám, že bude apelovat na vyšetřování „zablokování webů 2022“, tak jako byl vyšetřován např. „zásah na Czechtek 2005“ (s předpokladem obdobných odškodnění – tzn. v řádu nižších statisíců za cca 5 let poté) nebo prošetření porušení etického kodexu vojenského zpravodajství, kdy:

„Příslušník Vojenského zpravodajství je hrdý na příslušnost k organizaci sloužící obraně a zájmům České republiky a jejích občanů. Respektuje její hodnoty…“

6. prosince 2022 se v českém parlamentu uskutečnilo veřejné slyšení k petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích. Petenti petice byli představitelé Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP), Institutu H21 a různorodí zastánci svobody slova obecně důvěřující v moc svobodné diskuse v boji proti nepřátelským ideologiím (tedy kteří jsou opakem těch, kteří, věří, že lidé jsou nekompetentní si správně zvolit z necenzurovaných či nekorigovaných zdrojů, ale jsou kompetentní si správně zvolit své cenzory) a kteří jsou přesvědčeni, že právě neomezený trh myšlenek nejlépe působí na hledání pravdy a dosažení obecného blaha. Často varující obdobně jako český filozof Václav Bělohradský (1):

„Demokracii ale neohrožuje svoboda všech říci nebezpečná slova, šířit nebezpečné texty a obrazy. Ohrožují ji naopak ti, kdo chtějí dnes zakázat nebezpečná slova a nebezpečné obrazy, aby zítra mohli zakázat slova a obrazy, které je obviňují a usvědčují.“

Představitel SOSP a herní vývojář Daniel Vávra na něm kritizoval premiéra Fialu, že jeho výrok ze dne 20. října 2022: „My musíme chránit za každou cenu… svobodu slova, projevu, všechny atributy, které ke svobodné společnosti patří, na druhé straně lidé mají právo na to, aby informace byly korigovány“ nevyplývá ze žádného zákona, a co korigování znamená, kdo a jak jej vykonává a na základě jakého mandátu. Že je dokonce v přímém rozporu se vším, na čem je republika založena včetně článku 17 české ústavy udávajícího, že „cenzura je nepřípustná.“ Závěrem varoval, že „…čelíme největšímu ohrožení demokracie a svobod od roku 1989. A stejně jako vždy, je to omlouváno dobrými úmysly a kritickou situací. Vždy bude nějaká kritická situace. A umlčování znemožňuje zvážit všechna možná řešení…“

Po druhé světové válce byl 31.10. 1946 přijat zákon č. 195/1946 Sb. „Zákon o použivatelnosti předpisů z doby nesvobody“ definující „na dny“ dobu nesvobody od 30. září 1938 do 4. května 1945. Po sametové revoluci byl 29.11.1991 přijat zákon č. 480/1991 Sb. „Zákon o době nesvobody“ definující „na roky“, že „v letech 1948 až 1989 komunistický režim porušoval lidská práva i své vlastní zákony“.

Závěrem, tak lze konstatovat, že pokud nepřijdou obdobné excesy nějakého dalšího „demoblokování“, tak nevylučujme, že (podle historické zkušenosti, za 1,5 až 3 roky, tzn. v listopadu 2023 až květnu 2025) může být i obdobně přijat „zákon o 3. době nesvobody“ definující „na měsíce“, že „od února do května 2022 Fialova vláda porušovala lidská práva i své vlastní zákony“.

Zdroje:

(1) BĚLOHRADSKÝ Václav; Je u nás dost svobody; Právo; 29. 12. 2001; s. 7