24.2.2015
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Fata morgány EU se hroutí

Sdílejte článek:

Christopher Booker z Daily Telegraph píše o zhroucení tří fata morgán, které byly dlouhá léta charakteristické pro Evropskou Unii.

Nad troskami Ukrajiny láme hůl nad samotným projektem Unie. Pak mluví o katastrofě společné měny a nakonec vzpomíná uprchlíky z Afriky a na Blízkém východě, kteří se zoufale snaží uniknout do bezpečí v Evropě a přitom převracejí na prach řeči a hesla o evropské solidaritě.

[ad#hornisiroka]

Ukrajina ukázala fatální selhání politiků Unie, jejich úplnou odtrženost od reality, v míře podle Bookera “jakou ještě nikdy v životě neviděl.” Unie se stala nefunkčním kolosem, který odvozuje potřebu své existence nikoli z potřeb členských zemí, ale ze sebe samé. Ukrajinská krize nemá nic společného s ruskou “rozpínavostí”. Skutečnou příčinou bylo rozšíření unijní říše přímo do “srdce ruské národní identity”. Podle Davida Camerona, britského premiéra, se Unie měla roztáhnout od Atlantiku po Ural …

eufata

Booker tvrdí, že nešlo vůbec o rozpínavost Ruska, o touhu Rusů přivítat Krym zpět do vlasti, kam předtím patřil, nebo pomoci Rusům z východní Ukrajiny odtrhnout se od zkorumpované vlády v Kyjevě směřující do EU a NATO. Důvodem krize je vnitřní přesvědčení evropské elity, že národní city jsou zastaralým přežitkem, který nemusí moderní elity zohlednit. Chyba. Rozdráždili jsme medvěda, a ten podle toho reagoval.

Dalším fikcí, jejíž jsme “povinni věřit” bylo, že je možné svázat celou Evropu do svěrací kazajky jednotné měny. Jednalo se o čistě politický sen, který neměl v žádném případě kořeny v ekonomické realitě. Zoufalí Řekové, jejichž životy a ekonomika se následkem této fikce ocitly v troskách, nakonec hlasovali pro vládu, která slíbila ukončit jejich trápení. Přitom se však řecká vláda neodhodlala k protržení těchto vazeb a nadále vyjednává s těmi, kteří jejich tragédii způsobili. Bohužel stejně jako na Ukrajině, jsou představitelé EU odhodláni za každou cenu uchovat svou fantazii i přesto, že je dnes více než kdy jindy zřejmý rozpor s realitou, který neumožňuje žádný rozumný výsledek.

Třetí sebeklam EU, který se momentálně hroutí v troskách, je její azylová politika. Podle Lisabonské smlouvy jsou členské státy EU povinny přijímat žadatele o azyl. Ale podle jiných pravidel právní odpovědnost za ně nesou země, kde poprvé vstoupí na území EU. To je však pro bankrotující země, jako je Itálie a Řecko, příliš velká zátěž.

[ad#velkadolni]

Takže při zjevných zákonných rozporech se snaží přesměrovat nepřetržitý proud imigrantů do bohatších zemí jako je Německo, Švédsko či Británie, kde ve skutečnosti většina azylantů doufá, že skončí. Špatná migrační politika vytváří silný tlak na celou Evropu, přičemž neexistuje společná vůle k řešení problému, který, jak se zdá, se stal nepřekonatelný, stejně jako v případě Ukrajiny a eura.

Tři různé fantazie se konečně začínají rozpadat a odhalují skutečnost, že EU je záměrně odhodlána je ignorovat. Fantazie EU se pohybují klasickou cestou od fáze snů k zoufalství noční můry. Doposud jsme stále nedosáhli fáze konečné likvidace, kdy se celá fata morgána sama rozpadne na kusy. Ale už jsme stále blíž.

.
ZDROJ: Ch.Booker

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky