
Evropské hodnoty vyžadují přezkum … a to rychle
RUDOLF MLÁDEK
Evropský parlament se opět dovolává „evropských hodnot“, aby ospravedlnil snahu zakázat strany jako německou AfD či českou SPD. Článek 2 Smlouvy o EU ale slouží spíše jako gumová klauzule, kterou si unijní elity vykládají, jak se jim zrovna hodí. Zatímco deklarované hodnoty znějí vznešeně, praxe ukazuje jejich selektivní a ideologicky rozšiřované uplatňování. Stejně tak přežitá Ženevská úmluva z roku 1951 nedokáže zvládnout současnou migrační realitu. Místo ochrany skutečných uprchlíků a svobody projevu se Evropa topí v neudržitelném systému, který ohrožuje její bezpečnost, identitu i demokracii.
Evropské hodnoty vyžadují přezkum
Evropský parlament chce zakázat stranu sdružující AfD i českou SPD. Dovolává se přitom článku 2 Smlouvy o Evropské unii (TEU), který stanovuje:
„Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv osob patřících k menšinám. Tyto hodnoty jsou společné členským státům v rámci společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“
Hezká slova, která nově doplňují slova velmi sporná
Jak ukazuje praxe, „evropské hodnoty“ jsou postupně doplňovány bez solidního právního základu dalšími pojmy, jako je genderová rovnost, klimatická spravedlnost nebo migrační solidarita. Tyto nové prvky však nikdo nekodifikoval a žádný národ je ve volbách neschválil. Hodnoty prosazované úzkou skupinou unijních úředníků a politiků jsou především liberálně-procedurální – zaměřené spíše na to, jak se nově věci mají dělat, než na to, co je skutečně dobré pro život obyvatel evropského kontinentu.
Deklarované „hodnoty“ zde plní spíše legitimizační a integrační funkci, než aby popisovaly to, co lidé v každodenním životě považují za nejdůležitější. Mnoho Evropanů by na první místo postavilo bezpečnost, prosperitu, identitu, rodinu nebo spravedlnost v běžném slova smyslu – nikoliv nutně práva menšin, genderovou ideologii a už vůbec ne migrační „solidaritu“ jako základní pilíř.
Přežitá úmluva
Ukazuje se, že přepracování (nebo alespoň výrazná aktualizace) Ženevské úmluvy o uprchlících z roku 1951 by dnes dávalo smysl. Jde o dokument své doby a současná migrační realita se od něj výrazně liší. Dnešní migrace často nerozlišuje mezi skutečnými uprchlíky na jedné straně a ekonomickými migranty či rizikovými osobami na straně druhé. Úmluva nedokáže dobře rozlišit „pronásledování“ od obecné chudoby, nestability nebo oportunismu. Z migrace se stal výnosný byznys pro pašeráky a v této podobě destabilizuje Evropskou unii i Spojené království nevídaným způsobem.
Úmluva je sice stále užitečná jako základní ochrana proti vracení lidí do zemí, kde jim hrozí vážné nebezpečí, ale jako jediný globální rámec pro 21. století je přežitá.
Skutečný cíl návrhu na zákaz stran
Návrh na zákaz stran v Evropském parlamentu se opírá o kritiku LGBT agendy, protiimigrační rétoriku, výzvy k tzv. remigraci (včetně osob již s evropským občanstvím) a přirovnávání homosexuality k pedofilii. Nikdo však nedokládá, že by tyto názory byly oficiálním programem dotčených stran – s výjimkou remigrace nelegálních migrantů. Tu přitom mají ve svém programu už prakticky všechny relevantní politické strany v EU, vyjma Španělska, které uvažuje o poskytnutí občanství milionům takových osob, a to s neuvěřitelnými riziky pro celou Unii.
Cílem návrhu tedy není obrana hodnot, ale politikaření a snaha ochránit stávající systém, který se jeví čím dál více neudržitelný – ekonomicky chybný, morálně zpochybněný a pro běžné Evropany stále méně přínosný.
Svoboda projevu je důležitou základní hodnotou
Snahy o umlčování odlišných názorů, ať už jde o kritiku klimatických politik, migrační strategie, byrokracie nebo regulací, se nevyřeší zákazem politických stran. Tento pokus naopak potvrzuje, jak chromá a zoufalá je snaha establishmentu udržet si moc. Příliš z něj čiší touha zachovat si prebendy a stávající nehybnost až slepotu – a příliš podrobovat občany Unie jedinému „správnému“ světonázoru, tak jako to dělaly a dělají všechny totalitní režimy.
O to více je tento pokus politických frakcí v Evropském parlamentu odsouzeníhodný. Nikdo přitom nevyjadřuje absolutní souhlas se všemi názory napadených stran – jde především o obranu základního práva na svobodu projevu a politickou soutěž.
Zdroj: https://www.echo24.cz/a/HrGmi/zpravy-svet-evropsky-parlament-chce-zakazat-stranu-sdruzujici-afd-i-ceskou-spd


Jak snadno poznáte, že hodnoty Bruseli i druhého protektorátu jsou jen pytel plný výkalů a režim mele ideologicky z posledního?
Když začnou slibovat, že Netflixu zabrání uvést v uHniji novou řadu seroše Máša a medvěd, a ochrání vás a vaše děti tak před propagandou Putina.
Tohle dělali Němci za WWII s produkcí Walt Disney Studio. Ovšem Dr. Goebbels nechával ve Švédsku kupovat všechny kreslené filmy tohoto studia a pouštěl si je s dalšími vysokými členy tehdejšího německého režimu.