Evropa: Noví totalitáři

Čím více Alternativa pro Německo (AfD) poráží v průzkumech veřejného mínění německé vládní strany CDU a SPD, tím zoufaleji se tyto strany snaží udržet u moci a uchylují se ke stále totalitářštějším metodám.

Například německý kancléř Friedrich Merz dal jasně najevo, že hodlá zrušit anonymitu na internetu.

„Chci, aby lidé na internetu vystupovali pod svými skutečnými jmény. Chci vědět, kdo se vyjadřuje,“ prohlásil Merz letos v únoru. „V politice veřejně diskutujeme pod svými skutečnými jmény a neskrýváme své tváře.“

Jinak řečeno Merz chce, aby vláda a technologičtí giganti měli přehled o tom, kdo konkrétně stojí za každým on-line komentářem, tweetem či memem.

Anonymita na internetu totiž ztěžuje zatýkání lidí za nevhodné výroky – například za „nenávistné projevy“ a „urážky“. U lidí, kteří se takto na internetu vyjadří, německá policie přitom už řadu let provádí domovní prohlídky. Sám Merz nechal trestně stíhat obyčejné německé občany za údajné urážky na internetu a podle německých médií (1, 2) na ně podal stovky trestních oznámení. Byl mezi nimi i 71letý důchodce, který se dopustil neodpustitelného zločinu – nazval totiž Merze na Facebooku „Pinocchiem„. Jiní lidé o něm zase napsali, že je „Lügenfritz“ („prolhaný Fritz“) a „Lackaffe“ („nafoukaný panák“).

Urážka politika je v Německu považována za obzvlášť závažný trestný čin, za který hrozí až tři roky vězení nebo peněžitý trest. Německá policie má dokonce specializovaná oddělení, jejichž úkolem je pročesávat internet a vyhledávat lidi, kteří se opováží urazit Velkého německého vůdce nebo se odváží dopustit jiných nepatřičných výroků.

Konec anonymity na internetu může v Německu nastat již brzy. Německá vláda 14. října oficiálně schválila rámcový plán, jak dětem mladším 13 let zablokovat přístup k největším sociálním sítím. Tento zákaz by pak s největší pravděpodobností znemožnil přístup k sociálním sítím komukoliv, kdo předem neprokáže svou totožnost. Nejlogičtějším postupem by bylo zavedení ověřování totožnosti prostřednictvím tzv. „digitální identity“ (Digital ID), kterou mají podle požadavku Evropské unie všechny členské státy zavést do konce roku 2026.

Snaha ukončit anonymitu na internetu je mezi evropskými vládami velmi rozšířená. Samotná Evropská komise v současnosti pracuje na návrhu zákona známého jako EU KIDS Act, který má dospívajícím do určitého věku zakázat přístup k sociálním sítím s cílem „omezit přístup sociálních sítí k dětem v EU“. Ve spojení se zavedením digitální identity představuje tento návrh nejsnazší cestu k odstranění anonymity na internetu. Nemusí k tomu dojít okamžitě, ale Evropská unie se k tomuto cíli nezadržitelně řítí.

Ve Spojeném království jsou totalitářské tendence přinejmenším stejně silné, ne-li ještě silnější. Britská vláda exemplárně trestá občany, kteří protestují proti masové migraci probíhající přes prakticky otevřené britské hranice. Nejnověji byl zatčen Daniel Thomas, známý jako Danny Tommo, poté, co na moři prořízl nafukovací gumový člun použitý k přepravě ilegálních imigrantů do Británie. [1] Úřady se však nespokojily s jeho zatčením. Poslaly ho do vazby a odmítly ho propustit na kauci až do soudního procesu, který se má konat až v březnu 2027.

Srovnejte si to s případem mužů, kteří byli 27. září zatčeni v souvislosti s údajným pokusem o teroristický útok na leteckou základnu RAF Fairford, za nímž podle dostupných informací mohl stát Írán. Tito muži byli hned následující den všichni propuštěni na kauci. Základnu přitom využívají americké bombardéry k útokům na Írán. Britská vláda od roku 2024 v rámci plánu labouristické vlády na „řešení přeplněnosti věznic“ předčasně propustila více než 70 000 vězňů. Od svého propuštění se již třetina z nich dopustila dalších trestných činů. Jeden z propuštěných mužů sexuálně napadl ženu již v den svého propuštění. Některé oběti předčasně propuštěných pachatelů raději uprchly ze země.

„Program předčasného propouštění vězňů je nezbytný, protože bez něj by se věznice zaplnily natolik, že by policie nemohla zatýkat další pachatele,“ prohlásil náměstek ministra spravedlnosti Jake Richards. „Pokud bychom nic neudělali, tak by nám mohly dojít místa ve věznicích, soudy by nemohly moci odsuzovat pachatele trestných činů k trestu odnětí svobody a policie by nemohla nikoho zatýkat.“

Zdá se, že britské úřady chtějí ve věznicích uvolnit místo především pro obyčejné občany, kteří už mají dost způsobu, jakým je jejich země řízena, a opovážili se to říct nahlas. Přesně tak to funguje v totalitních režimech. Zločinci jsou propouštěni na svobodu, aby jejich místa ve věznicích mohli zaujmout odpůrci režimu. Kromě Dannyho Tomma byl nedávno zatčen také muž, který protestoval proti připlutí velkého nafukovacího člunu s ilegálními migranty do Británie tím, že směrem k policejnímu kordonu hodil malou prázdnou plastovou láhev a poté na policisty zakřičel „jděte do prdele“. Za tento nehorázný čin byl zatčen, jeho případ prošel justičním systémem rekordní rychlostí a byl nepodmíněně odsouzen ke dvěma letům vězení.

„Hozením plastové láhve chtěl vyprovokovat ostatní demonstrující k dalším činům. Hodil ji přibližně tím směrem. Prostě něco hodil,“ konstatoval soudce.

„Je důležité rozlišovat mezi právem na pokojný protest a porušováním zákona, k němuž dochází, když protestující přestanou jednat pokojně. Mnozí z nich měli zakryté obličeje, což ještě umocňovalo atmosféru zastrašování. Násilnosti, k nimž té noci došlo, měly na místní komunitu hluboký dopad… Tento trestný čin je natolik závažný, že jediným možným trestem je okamžitý nástup do vězení.“

Povídali, že mu hráli.

Za více než tři roky propalestinských demonstrací na podporu Hamásu, při nichž protestující v britských ulicích podněcovali k násilí skandováním hesel jako „globální intifáda“ a „jediným řešením je intifáda“, nedostal ani jeden z demonstrantů trest, který by se byť jen trochu přiblížil tak přísnému rozsudku. A to navzdory tomu, že Hamás je ve Spojeném království zakázanou teroristickou organizací. Demonstranti, kteří nosili symboly a čelenky Hamásu, byli sice odsouzeni za trestné činy související s terorismem, ale shovívaví soudci jim žádné tresty neuložili, takže nestrávili ve vězení ani jeden den.

Třem ženám, které na sobě měly obrázek paraglidisty [2] symbolizující útok Hamásu ze 7. října 2023, soudce Tan Ikram řekl:

„Překročily jste hranici přijatelného chování, ale je třeba uznat, že toto téma vyvolalo velmi silné emoce. Dostaly jste dostatečné ponaučení. Nemyslím si, že jste měly v úmyslu vyjádřit podporu Hamásu.“

Nechat se unést emocemi ve prospěch Hamásu, který se dopustil masového vraždění Židů, zohavování jejich těl a znásilňování, je tedy zjevně v pořádku. Zdá se dokonce, že soudce považuje postoj těchto žen za pochopitelný a nepovažuje jej za projev podpory terorismu. Když se ale snažíte chránit svou rodinu před nebezpečnými ilegálními migranty ze zemí třetího světa, kteří po tisících připlouvají k břehům vaší země, tak to už v pořádku není.

K případu muže, který měl na hlavě čelenku Hamásu, soudkyně Nina Tempia konstatovala: „Trestný čin pana Hajsaada spočíval v tom, že měl během demonstrace na hlavě šátek.“

„Pokud jde o způsobenou újmu, tak souhlasím s obžalobou, že k určité újmě došlo, protože jednání obžalovaného bylo spojeno s podporou zakázané organizace. Trestný čin byl spáchán po útocích ze 7. října. Nikoliv o několik dní či týdnů později, ale po sedmi týdnech. Způsobenou újmu bych však neklasifikovala jako závažnou.“ Stoupenec teroristické organizace se vyhnul jak vězení, tak peněžitému trestu, a to „s ohledem na svůj mimořádně omezený rozpočet ve výši 49 liber týdně, z něhož musí hradit jídlo a dopravu.“

Zdá se, že právě takto funguje britský systém „spravedlnosti“. Pokud podporujete teroristickou organizaci Hamás, tak vaše jednání buď vůbec není považováno za skutečný projev podpory terorismu, nebo se má za to, že nezpůsobuje „závažnou újmu“. Naproti tomu protesty proti ilegální migraci musí být okamžitě potrestány nepodmíněnými tresty odnětí svobody. Pokud toto není povzbuzování terorismu, tak nevím, co jiného by to mohlo být.

Když jsou obyčejní občané posíláni do vězení za to, že se snaží chránit své rodiny a svoji zemi, zatímco se stoupenci terorismu je zacházeno v rukavičkách, tak je jasné, že vaší zemi vládnou lidé, které zesnulý polský psychiatr Andrzej Łobaczewski ve své knize Politická ponerologie: Věda o zlu, psychopatii a kořenech totalitarismu nazval „psychopaty“.

Robert Williams je americký výzkumník.

Poznámky překladatele

[1] Tento incident se odehrál 22. září 2026 v Lamanšském průlivu v oblasti Solentu u jižního pobřeží Anglie. Z Francie vyplul nafukovací člun s přibližně 50 migranty. Jakmile člun doplul do britské pátrací a záchranné oblasti, tak k němu připluly čluny organizace RNLI (Royal National Lifeboat Institution), jejichž posádky migranty převzaly a následně je předaly britské pohraniční službě. Danny Tommo sledoval událost z vlastního motorového člunu a celou akci živě vysílal na internetu. Jakmile byl člun prázdný, tak k němu připlul. Na prázdný člun mezitím nastoupil člen francouzské záchranné služby. Danny Tommo vytáhl nůž a začal prořezávat bok nafukovacího člunu. Francouzského záchranáře přitom vyzval, aby člun opustil. Danny Tommo řekl, že jeho cílem bylo zabránit navrácení člunu do Francie a jeho opětovnému použití k přepravě migrantů. Danny Tommo byl obviněn ze dvou trestných činů: z poškození cizí věci a z odmítnutí poskytnout přístupový kód ke svému mobilnímu telefonu podle zákona RIPA.

[2] Nejedná se o oficiální znak Hamásu, ale o novodobý vizuální motiv, který odkazuje na konkrétní taktiku použitou při masakru 7. října 2023. Při operaci PovodeňAl-Aksá využili ozbrojenci Hamásu k překonání hraničního plotu mezi Pásmem Gazy a Izraelem i motorové padákové kluzáky. Ze vzduchu pak zaútočili mimo jiné i na účastníky hudebního festivalu Supernova. Krátce po 7. říjnu 2023 začaly propalestinské skupiny, radikální levicové organizace a extremisté po celém světě používat siluetu motorového padákového kluzáku a parašutisty na plakátech, sociálních sítích a transparentech. V tomto kontextu symbolizuje oslavu útoků, „vítězství“ nad izraelskou obranou a oslavu terorismu.