14.5.2022
Kategorie: Ekonomika

Energetická krize je teprve na začátku. Zle bude na přelomu roku

Sdílejte článek:

PETR VLK

Budu se  opakovat -Seznam.cz  patří mezi ta  česká sdělovadla, které  si  demagogičností v ničem nezadají  s předlistopadovým Rudým právem.  Věrně  hlásá  jedinou přípustnou pravdu, bez ohledu na  cokoliv a  zejména realitu.  Nicméně i  v téhle redakci se najdou  bílé  vrány. Tedy určitě alespoň jedna – redaktorka  ekonomické redakce Zuzana Kubátová. Nedávno Kosa převzala  její rozsáhlý rozhovor  s Jiřím Matouškem   marketingovým ředitelem obchodníka s  energiemi   – Centropol. Dnes vám nabídnu  další její  artikl – sumarizující  článek o energiích v  Česku, o energetické  NE/politice  státu a NE/činnosti  české  buhuželvlády  v tomto ohledu. A  také  a  především o tom, co se z  toho ve výsledku „urodí“! Za mne povedené dílko, které by vám rozhodně nemělo uniknout.  A proto je vydávám. Průšvih je  gigantický. A papaláši dělají , že  nikdy  jsme si nestáli lépe,  že  nás  čekají, řečeno s  klasikem – samá pozitiva  a sociální jistoty a všechny nás  zavalí  blahobyt. Stačí  jen otevřít  dveře  dokořán. Já i paní Kubátová  jaksi naopak konstatujeme, že rozumné je  dveře  neotevírat, abychom si nevyvrzali  zbytky  toho  tepla, co nám tu ještě  zůstaly, že  zmrznutí  je  vždycky  času dost. Ale  dost  řečí. Tady je  ten  článek:

Energetická krize je teprve na začátku. Zle bude na přelomu roku

Český průmysl i domácnosti ohrožují ceny energií, které ale přitom stále nedosáhly stropu. Náraz se dá čekat až koncem tohoto, případně začátkem příštího roku. Vláda se nakonec možná nevyhne zastropování cen.

Drahé energie drtí průmysl. „Plyn se nám zdražil desetkrát. Elektřinu dnes máme za 205 eur, před covidem to bylo 25 eur za megawatthodinu,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Juříček, majitel skupiny Brano Group, jednoho z nejúspěšnějších hráčů českého autoprůmyslu.

Líčil situaci, kterou řada jeho kolegů důvěrně zná. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy má růst cen elektřiny či plynu „velký dopad“ na 47 procent firem a plných 17 procent z nich dopad označuje za „fatální“.

To je ale teprve začátek, situace na energetickém trhu se bude zhoršovat. Hlavní cenový náraz se dá čekat na přelomu letošního a příštího roku, kdy už většina spotřebitelů nebude chráněna kontrakty se zafixovanými cenami z minulých let.

Podle Svazu průmyslu a dopravy očekává téměř čtvrtina firem napřesrok další růst cen energií v rozmezí 21 až 50 procent. Třetina byznysmenů počítá letos s ještě vyšším vzestupem.

Výstřižek

I to ale mohou být ještě optimistické výhledy. Nikdo neví, jak bude Vladimir Putin reagovat na nový balík evropských sankcí, jejichž součástí má být i embargo na dovoz ruské ropy a ropných produktů. Kremlem kontrolovaný Gazprom už celé měsíce předvádí, jak dokáže zakolísáním či omezováním dodávek manipulovat cenou plynu na evropských burzách. Válka, jejíž konec je zatím v nedohlednu, posiluje všeobecnou paniku. Pro toho, komu cenové výkyvy u plynu hrají do karet, není problém je přiživovat. Drahý plyn pak tlačí nahoru i elektřinu.

Neúprosný vzestup

„Ještě na začátku září 2021 jsme nakupovali elektřinu pro tento rok za 90 eur za megawatthodinu,“ popisuje cenový vývoj Jiří Matoušek, marketingový šéf skupiny Centropol. „Na konci září už základní produkt vystoupal na 130 eur, ale dnes ho nakupujeme pro příští rok za 200 eur,“ vypočítává. Kvartální produkt, který se k základu dokupuje, stojí už pro poslední letošní čtvrtletí nebo začátek příštího roku 250 eur.

Podobný vzestup je u plynu. Základní produkt s dodávkou na rok 2022 se ještě loni v dubnu na burze PXE nakupoval v přepočtu za 465 korun.Koncem roku už byla megawatthodina za 1 430 korunnyní se na příští rok prodává za víc než dva tisíce korun.

Na zákazníky zdražování dopadá postupně. V plné síle zatím zasáhlo jen ty, kteří přišli o dodavatele, protože přehřátý trh nezvládl, jako skupina Bohemia Energy loni v říjnu. Nebo jim vypršeli kontrakty s pevnou cenou. Takových klientů ale bude přibývat. Drahota postupně zasáhne všechny.

Ohrožení obchodníci

Lidé z branže varují, že cenový tlak nemají šanci vydržet často ani dodavatelé. Drtí je obrovské garance, které musí při vysokých cenách skládat na burze. Jan Dienstl, spolumajitel skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače, řekl deníku E15, že jejich obchodník měl v jednu chvíli v burzovních garancích zmrazeno v přepočtu 20 miliard korun„Doslova kvůli tomu krvácíme, na takové částky není připraven nikdo,“ říká mostecký miliardář.

Výstřižek1Výstřižek2

Takové požadavky zřejmě neustojí desítky obchodních firem. Dají se čekat další krachy a pád tisíců klientů do režimu dodávky poslední instance, v němž na ně drahota dopadne ze dne na den. Jiří Matoušek z Centropolu předpovídá, že z dnešních více než dvou set dodavatelů elektřiny a plynu válečnou krizi přežije nejvýš 15 až 20 hráčů.

Energetický analytik a minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr varuje, že domácnosti mohou začátkem roku 2023 platit i několikanásobek toho, co platí doposud. „Třítisícová záloha jim může vyskočit na 12 až 15 tisíc, pro plyn je naprosto reálné až pětinásobné zdražení,“ řekl kolegyni Marii Bastlové v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já.

Podle Matouška z Centropolu se momentálně koncová cena pro individuální odběratele i firmy blíží u elektřiny na příští rok pěti tisícům korun za megawatthodinu, zatímco loni to bylo v průměru u Centropolu něco přes 1 600 korun. Pokud se burzy neuklidní, dopadne více než trojnásobný růst na spotřebitele v plné síle.

Uklidnit se ceny samozřejmě ještě mohou, zchlazení vyloučeno není. Například ČEZ Prodej, jeden z největších obchodníků v zemi, má nyní nakoupenou jen asi čtvrtinu elektřiny na příští rok. Kdyby došlo k poklesu cen, srazí to výši celoročního průměru. Jak ale bude trh reagovat, zatím nikdo neví. Bude to záležet jak na vývoji rusko-ukrajinského konfliktu, tak na dalších krocích Ruska. Putin má samozřejmě stále možnost pokračovat v rozdmýchávání cenové paniky. Budoucnost je mlhavá, dosavadní trendy ale nevypadají dobře.

Strach o průmysl

Obchodníci a insideři jsou čím dál neklidnější. „Mám strach o český průmysl, strach, že na drahé energie domácnosti nebudou mít,“ říká Matoušek. Finanční pomoc od státu může podle něj začátkem příštího roku potřebovat až polovina domácností a třetina firem.

Výstřižek3

Matoušek se obává, že vláda si toto riziko neuvědomuje, že nepracuje s veřejně dostupnými daty o vývoji cen. „Není mi dobře z toho, jaká je situace v byznysu. Vypadá to, že politická reprezentace neví, v jaké situaci průmysl je,“ řekl v České televizi i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Mezi byznysmeny přibývá těch, kteří jsou přesvědčeni, že vláda musí zasáhnout do volného trhu a začít cenu energií regulovat. Jejich hlavním argumentem je fakt, že energetické burzy ve válečné panice přestaly standardně fungovat.

Regulaci trhu v mimořádných válečných podmínkách povolila i Evropská komise v březnovém programu REPowerEU. Jeho součástí je jednak plán na postupné odstřižení od ruského plynu, jednak povinnost členských států vytvořit do podzimu nadstandardní plynové zásoby. A také schválení řady mechanismů, jak mohou vlády do trhu zasáhnout. Dočasně se povoluje například zastropování cen energií, přerozdělování mimořádných zisků energetických firem nebo redistribuce výnosů z prodeje emisních povolenek.

Vlády versus trh

Část evropských států toho využila. Slovenská vláda se už v únoru dohodla s místní obdobou ČEZ – firmou Slovenské elektrárne – na zmrazení cen ve výši 61,21 eura (1 490 korun) za megawatthodinu na tři roky. Podle odborného serveru oEnergetice.cz sáhly k zastropování velkoobchodní ceny energií také Francie, Portugalsko, Rumunsko nebo Španělsko. Maloobchodní ceny drží pod regulační kontrolou Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Další státy spotřebitelům ulevují snížením DPH nebo rušením různých poplatků.

Podobnou cestou by se podle mnoha expertů mělo vydat i Česko. Jiří Matoušek z Centropolu doporučuje zastropování velkoobchodní ceny elektřiny na úrovni 110 až 120 eur za megawatthodinu, což je podle něj úroveň, na níž by se dnes burza pohybovala, pokud by ji neovlivňovala válečná panika a manipulace.

Stát by podle něj měl také změnou legislativy přimět výrobce elektřiny, aby dodávali za tržní cenu očištěnou o nefundamentální výkyvy přímo domácím obchodníkům v dvoustranných kontraktech.

Bývalý šéf ČEZ a bývalý vládní zmocněnec Jaroslav Míl zase doporučuje, aby stát sám začal nakupovat elektřinu od hlavního domácího výrobce ČEZ i dalších producentů přímo, v rámci dlouhodobého kontraktu na deset až patnáct let, rovněž za tržní cenu, ale bez extrémů způsobených burzovními výkyvy.

Pokud by se to nepovedlo, měl by podle něj stát mimořádně zdanit ČEZ, tak jako před časem mimořádně zdanil zisky z obnovitelných zdrojů budovaných v době solárního boomu v letech 2009 a 2010. A výnos z této daně přerozdělit na kompenzace spotřebitelům.

Zákaz exportu české elektřiny, aby „Češi nemuseli za levně vyrobenou domácí energii platit vysoké německé ceny“, doporučuje řada průmyslníků i lidí z energetiky.

Tykačova nabídka

Nemusí jít ale nakonec o žádný zákaz. Server HN.cz včera zveřejnil nabídku Tykačovy skupiny Sev.en na přímý kontrakt se státem. Domácí dvojka v produkci elektřiny by ráda uzavřela dvou- až tříletý kontrakt na dodávku až tří terawatthodin elektřiny ze svých čtyř uhelných zdrojů za předválečné ceny. Stát by se tak dostal k levnějšímu proudu, Sev.en by ušetřila vražedně vysoké burzovní garance. Jak se k tomu postaví vláda, zatím jasné není.

Každopádně ale sílí názor, že je třeba obejít burzu i v případě plynu. Podle šéfa poradenské společnosti Enas Group Vladimíra Štěpána nakupuje německý Uniper, hlavní dovozce pro střední Evropu, od Gazpromu zemní plyn i teď v době války na základě dlouhodobého kontraktu až pětkrát levněji, než za kolik pak tutéž komoditu na burzách pořizují obchodníci pro české odběratele.

Vládní garnitura tlaku na zásah do trhu zatím odolává. Premiér i ministři opakují, že stát situaci nejlépe vyřeší cílenou pomocí nejpostiženějším firmám i domácnostem. Nízkopříjmovým rodinám rozšiřuje přístup k sociálním podporám, energeticky náročné podniky mají dostat speciální kompenzace. Připravuje se i zavedení sociálního tarifu pro odběratele ohrožené energetickou chudobou. Kromě toho vláda poprvé sáhla k plošné pomoci: rodičům slíbila mimořádný příspěvek pět tisíc korun na každé dítě.

Plošná léčba cen

Ostatní evropské státy se nebrání plošněji zaměřené pomoci. Rakousko už v lednu schválilo pro téměř všechny domácnosti jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3 700 korun), nízkopříjmoví občané mají šanci na ještě vyšší podporu.

Časté jsou plošně působící daňové úlevy, z nichž Fialova vláda zatím přistoupila jen na kosmetické snížení daně na pohonné hmoty. Třeba Německo zavedlo jednorázovou daňovou slevu ve výši 300 eur (7 400 korun) na poplatníka a mimořádný přídavek na dítě, na tři měsíce snížilo energetickou daň na paliva. Po tři měsíce zavedla vláda také zvýhodněné celoněmecké jízdenky.

Měli bychom se snažit co nejdéle udržet tržní mechanismus, který alespoň zčásti zajišťuje, že energií nebude nedostatek. Umělá cena vždy vede k nedostatku zboží, takže by ji stát musel v řetězci producentů a výrobců kompenzovat. Nebo by to vedlo k přídělovému systému.

                       Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB, člen Národní rozpočtové rady

DPH na energie snížily Belgie, Kypr, Estonsko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko či Španělsko – v Česku tento krok udělala předchozí vláda na poslední dva měsíce loňského roku.

Obrat v české energetické politice se čekat nedá. Jak vysvětluje hlavní ekonomka Raiffeisenbank a ekonomická poradkyně premiéra Fialy Helena Horská, plošné rozdávání peněz by mohlo přilít olej do už tak roztopeného ohně tuzemské inflace. A navíc by to prý nemuselo zabrat.

Stejně to vidí i ministerstvo průmyslu, které je za energetickou politiku zodpovědné. „Stále jsme toho názoru, že zásah do trhu v podobě zastropování cen není vhodný. Pohled na okolní státy ukazuje, že takový krok nepřinesl očekávaný efekt. Podle nás je u plynu a elektřiny vhodnější řešit problém přes cílené podpory. Klíčový je nyní důraz na snižování spotřeby, a to ať už dobrovolné, nebo pomocí investic do energetických úspor, které stát podporuje dotacemi v hodnotě miliard korun,“ řekl SZ Byznys náměstek ministra průmyslu René Neděla.

Odchod ze společného evropského energetického trhu je nemyslitelný i podle Heleny Horské. „Upřednostňování domácích spotřebitelů, to by byla cesta k rozbití jednoty EU. Přesně to Putin chce,“ vysvětluje. Energetické systémy v Evropské unii by se podle ní naopak měly ještě víc propojovat, aby byly méně závislé na různých výkyvech.

Vláda by se měla postarat hlavně o dostatek energie pro české spotřebitele, především plynu. „Je nutné teď nasmlouvat kontrakty na krátké období s fixovanými cenami. Obchodní firmy by ale teď v krizovém období měly dostat od státu garance, že při poklesu ceny nebudou stíhány za nevýhodný nákup,“ řekla pro SZ Byznys Horská.

Vláda už slíbila obchodníkům nakupujícím plyn na zimu, že jim případné ztráty bude kompenzovat.

Nákupy plynu chce česká vláda zajišťovat ve spolupráci s dalšími evropskými státy podobně, jako se loni nakupovaly covidové vakcíny. Má to bránit přeplácení a konkurenčnímu boji mezi jednotlivými členskými zeměmi.

Výstřižek4

Dojde na válečnou ekonomiku?

Ani regulaci trhu Horská do budoucna zcela neodmítá. Upozorňuje ale, že by musel stát i v tomto případě soukromým obchodníkům kompenzovat ztráty. „Tato možnost se diskutuje, má to na starosti ministerstvo průmyslu, je třeba nechat jim k analýzám čas,“ řekla.

Podle bývalého viceguvernéra ČNB a momentálně člena Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je regulace trhu v podobě zastropování či věcného usměrňování cen krajním řešením, které by mělo přijít na řadu jen v rámci válečné ekonomiky.

„Měli bychom se snažit co nejdéle udržet tržní mechanismus, který alespoň zčásti zajišťuje, že energií nebude nedostatek. Umělá cena vždy vede k nedostatku zboží, takže by ji stát musel v řetězci producentů a výrobců kompenzovat. Nebo by to vedlo k přídělovému systému,“ vysvětluje.

„Netvrdím, že se k nějaké formě cenové kontroly nakonec nedostaneme. Celá Evropa dnes hledá řešení, vidíme mix různých opatření od daňových úlev přes energetické vouchery, slevy, kompenzace až po prodej energií spotřebitelům za ceny nižší než tržní. Ale v takovém případě ten rozdíl musí nakonec někdo zaplatit. A vždy pak jde o plošnou pomoc i pro ty, kteří by pomoc nepotřebovali nutně,“ podotýká Hampl.

Další vývoj na mimořádně turbulentním trhu je v této chvíli otevřený. Pokud ceny dál porostou – a o poklesu zatím žádné signály nejsou –, může se stát, že státu dojdou peníze na čím dál rozsáhlejší kompenzace, které by zabránily sociálním problémům či nenávratné devastaci průmyslu.

Zatím je státní kasa plná, i díky tomu, že daňový výnos při vysokých cenách roste. Ale nemusí to trvat věčně. Znepokojující je, že vláda je ve vleku událostí a nemá nachystané krizové plány pro případ dalšího růstu cen. Zatím má problém i v komunikaci. Podle ohlasů na sociálních sítích i reakcí byznysmenů, kteří situaci popisují v médiích, se jí moc nedaří přesvědčit veřejnost, že má situaci pod kontrolou. Důvěra ve fungující státní mechanismy je přitom v krizi stejně důležitá, jako vládní plány.

Že to je  opravdu špičkové počteníčko? Blíží se energetická katastrofa, která  hrozí  jak rozmetáním českých rodinných rozpočtů, tak  základů českého průmyslu. Většina  vlád, co jich po Evropě  je už  situaci nějak řeší. Tedy kromě  té české. Ta  hodlá nechat působit tržní mechanismy!  Ty  to přece  zařídí nejlépe!!!

To říkají  lidé z  vlády a jejich  akademičtí poraděnkové  typu Horská nebo Hampl.

Co říkají obchodníci s energiemi? Burza  nefunguje!!! V dnešní situaci je  kotraproduktivní a naopak pomáhá vyhánět ceny  do neúnosných výšin!! Ale vláda a  její  našeptávačtí  fámulusové  přesto trvají  na  tom, že  Česko zůstane  na tzv. „trhu“, protože,  jak tvrdí  Horská – kdyby  se  cokoliv organizovalo na  národní  bázi, tak, aby  domácnosti  a firemní sektor  zvládly  nějak trochu, jenom trochu uspokojivě  cenověenergetický náraz, tak to by bylo špatně!! PROTOŽE  PŘESNĚ TOHLE PUTIN CHCE!!!!

Že by bylo radno  zatlačit  na úrovni EU na to, že pokud  takový nějaký Uniper  nakupuje plyn  za  ceny před  covidem /nehovoříc o cenách před  ukrválkou/ bylo by na místě, aby  tento plyn  směl prodávat s nějakým přiměřeným ziskem a  nikoliv  pětkrát  dráže, podle  současných   cen utržených všeobecnou panikou  ze řetězu!!! To by potom skutečně  ono – více Evropy, více propojení dávalo  skutečně  smysl!

Ale my od Horské slyšíme, že je potřeba  více  UNIE!!! Prý se více propojit! Jako kdyby to propojení  dodalo nějaký a  především  levný plynu a  elektřinu!!!  Bláboly o tom, jak báječně  to fungovalo s nákupem covid vakcín jsou skutečně  jen bláboly!!  Nefungovalo to!!! Stačí si připomenout  Astru Zenecu, která  dostala miliardový grant od  EU na vývoj své  vakcíny, aby ta následně /naštěstí/ při prodeji, jak se ukázalo – svého šmejdu, upřednostnila  VELKOU BRITÁNII! Protože  ta  si s  Astrou sepsala lepší smlouvy! A s  energetickými nosiči je to úplně stejné!!!! Němec Katastrofa  Habeck,  respektive  italský premier  Draghi, odjeli  na  Arabský poloostrov, respektive  do Afriky jednat  o dodávkách plynu a  ropy  nikoliv  pro EU, nýbrž výlučně pro SVOJE  ZEMĚ!!!! Tak tohle  je ono více  Evropy a  větší propojení v praxi!

Lidé z průmyslu říkají, že  jsou nedostatkem/drahotou energií  většinově  v pasti. Více než 50% hrozí fatální ekonomické ztráty. Grafy  z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mluví  jasně!  Ale  vláda  její  poradenští maskoti  dávají klídek a rovný kouř!  Ti asi ani nezaregistrovali, že  ČEZ, v  němž  stát pořád  drží  více  než 70% akcií, PŘEDPRODAL elektřinu  VYROBENOU V ČESKÉ REPUBLICE za  55 Eur/MWh, aby  ji přes  tu úžasnou burzu v Lipsku zpět, pro své odběratele  NAKOUPIL ZA 200 EUR/MWh!!! Takže MY  to vyrobíme za  50 a zpětně  kupujeme sami pro sebe  za  200……

Takhle  by nekšeftoval ani Pepek Vyskoč!!!  A proti takovýmhle obchodům, jasně  PROTI VLASTNÍM OBČANÚM  jsou i pověstné kšefty  afrických domorodých  náčelníků  typu- zlato za  zrcátka a skleněné perličky- superbyznysem!!!! Oni dávali to, co považovali za bezcenné a  brali to, co jim alespoň na  chvíli udělalo radost!! Pokládá tady někdo energie  a za  zbytečnost? A  opravdu mu přinese  potěšení, když  si je kupuje  zpět  4x  tak draho? Ani zmíněný Pepek ani  Zulukafr  Dutá hlava  by  si něco takového nelajzli!!! To jen a pouze ČESKÁ VLÁDA!!!!!!! Za  přitakávání svých expertů!

To není všechno – vláda, Horská  a Hampl chtějí setrvat na  burze. Kvůli Putinovi! Abychom mu  zkazili  jeho temné rejdy a zatrhli jakékoliv gaudium.

Podle  vyjádření  Tykačovy  energetické společnosti, o které netuším, kolik má  koncových odběratelů, když nakupuje  na  oné, dnes neslavně proslulé  energetické burze  v Lipsku, drží tam  povinnou obchodní jistinu až ve výši 20 miliard korun. Takový ČEZ, Innogy a  další velcí  tuzemští nákupci to počítají nejspíše ještě  výše. Jde o obrovské sumy  peněz!!! Které  leží  jen tak,  jak říkávala moje babička, doslova  jako mrchy, neužitečně  na účtech!!   Odbočím – asi jste zachytili informaci,  že  ČNB zvedla  před pár  dny  svou hlavní  úrokovou sazbu na  5,75% p.a.

Zkuste  si spočítat  těch 5,75%  z 20 miliard!  Dostanete  1,15 miliardy. Nákladů!!! Vím, že jde o hypotetické  číslo, Dienstl uváděl, že  šlo o špičkovou hodnotu a  vedle  to  on i Tykač  se vyznají, takže nepracují  přímo s finančním depozitem, nýbrž  systémem bankovních záruk. A ty  vycházejí výrazně levněji. Nicméně i tak redukují zcela  zásadním způsobem Tykačovi a spol. úvěrový  rámec, který  jim banky  jsou ochotny poskytnout. A místo toho, aby  sloužil na  investice,  tak  je zamrazen  na  šílené  nefunkční burze  v Lipsku!!!

Ale to není  zdaleka, ohledně  těch zajišťovacích financí  všechno. Ať  v burzovním depu drží ČEZ, Tykač, Innogy  peněz kolik chce a  v jakékoliv  formě, rozhodně to je hodně  vysoký náklad!!! Který nakonec  někdo musí  zaplatit  – přece byste nechtěli aby  ČEZ  nesl úrok, za to, že  vám dodá  elektřinu nebo plyn!!!    Takže  i tohle platíme  ve svých fakturách!!!

Oba  bankéři – Horská  i Hampl předstírají, že je to tak nejen správně, nýbrž úplně nejlépe! Protože  bychom šli na ruku Putinovi!!!

A další jejich  nejsvětější  mantra – hlavně  žádná plošná opatření!!!!  Hlavně plošná ne!!!  Hlavně  nerozdávat peníze!!!  To je taky  kouzelné!!!  V okamžiku, kdy  je v republice nějakých 350 000 Ukrajinců!  Na  ty  vláda  a  já dodávám, že  PLOŠNĚ vyčlenila a rozdá jim – 54 miliard korun. ZATÍM a JEN PRO LETOŠNÍ  ROK!!! V roce 2023, až  narazíme  na  ty zdivočelé ceny  energií, tak nejspíše  se  PRO UKRAJINCE vyčlení ještě  více!!! Opět plošně.Ale tohle  pořeším až  kolem Nového roku, jestli  Kosa  ještě  bude existovat. Nyní mi jde  o současnost.

Takže  na to, aby  vláda něco udělala s  cenou energií  peníze  nejsou! To by bylo jen  další mrhání prostředky  a zadlužování!  Ovšem na Ukrajince  se  54 miliard  našlo lusknutím prstů!!! A  to není všechno!  A  co dodávky  vojenského materiálu na Ukrajinu???? Nejsem schopen najít nějaký konzistentní údaj, kolik už  že všechny  ty „zelené“  dárky  Českou republiku koštovaly. Údaje oscilují mezi 3-7 miliardami. Celkově se tak jako tak dostaneme  na  60 miliard!!!  Což je  více  než obsahují  rozpočtové kapitoly naprosté většiny ministerstev  téhle  země!!!!

Ale ono je to lhostejné – na  utlumení  dopadů cen energií na  vlastní obyvatelstvo a průmysl prostředky NEJSOU!  To je zřejmě pod rozlišovací schopnost  všech  Fialů, Síkelů, Stanjurů, Rakušanů, Jurečků, Bartošů  a přirozeně i Horských a Hamplů a podobných. Na Ukrajince a na zbraně  pro ZELENSKÉHO, Azov a podobné  peníze  být MUSÍ!!!

Takhle si teď  stojíme! Tohle, kromě  dalšího, říká ten článek Zuzany  Kubátové!  Proto je převzatý.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
13 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)