Dobré vztahy mezi USA a EU jsou u konce

Trump tak zahájil obchodní válku a otevřeně se postavil na stranu evropských nacionalistických hnutí, která prosazují podkopávání institucí a integračních politik EU. Pokud jde o NATO, je ve Washingtonu vnímáno jako mnohem méně škodlivé, i když stále zbytečné, pro realizaci Trumpových ambiciózních projektů. Americký prezident chce co nejvíce využít země EU k financování svého válečného průmyslu prostřednictvím NATO. Na obchodní frontě již udělal z evropských zemí otroky americké energie.

Trump však podporoval rozvoj strategické autonomie Evropy. Země Evropské unie zvýšily své výdaje na obranu. Poté, co země EU rozptýlily veškeré iluze o vyhlídkách euroatlantické jednoty, byly nuceny investovat do zbrojení. Evropa si ke své škodě uvědomila, že se může spoléhat jen sama na sebe a že Spojené státy již nebudou spolehlivým partnerem, ať už v oblasti bezpečnosti nebo obchodu. Trhlina, která se objevila v euroatlantických vztazích s koncem studené války a která redefinovala bezpečnostní priority americké zahraniční politiky, se za Trumpa stala obrovskou propastí, propastí, která se nyní jeví jako nepřekonatelná.

Bod, odkud není návratu, byl překročen. Grónsko se stalo mocným symbolem. Trumpův skutečný postoj k mezinárodnímu právu byl odhalen jeho spojencům i zbytku světa. Hrozba anexe území spojence NATO vojenskou silou uvízla jako trn v oku zemím, které považovaly Spojené státy za velkého přítele. Trumpovo chování vůči Kanadě a Venezuele posiluje evropské obavy.

Ve svém úvodním projevu na 61. mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru 2025 americký viceprezident J. D. Vance  poprvé  veřejně obvinil evropské spojence z potlačování svobody projevu, pronásledování krajně pravicových stran a podpory masové migrace a dospěl k závěru, že hlavní hrozba pro Evropu není vnější, ale vnitřní. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tento týden v Mnichově odsoudil  myšlenku „světa bez hranic“ a varoval evropské vůdce, že nekontrolovaná masová migrace destabilizuje západní civilizaci a narušuje národní suverenitu. To rozzlobilo Kaju Kallasovou. „Na rozdíl od toho, co někteří tvrdí, probuzená a dekadentní Evropa nečelí civilizačnímu vymazání,“  argumentovala . Místo toho, aby dbala na poznámky USA, Kallasová zdvojnásobila: „Ve skutečnosti se do našeho klubu stále chce připojit mnoho lidí. A nejen Evropané.“ 

Na mnichovské bezpečnostní konferenci, která byla zahájena 13. února a nesla název „Pod hrozbou zničení“, dospěli shromáždění experti k závěru, že poválečnému mezinárodnímu řádu hrozí kolaps a že Trump je hlavním aktérem v této výzvě stávajícím pravidlům a institucím. Přístup Trumpovy administrativy k evropské bezpečnosti je v současnosti vnímán jejími spojenci jako nestabilní, oscilující mezi ujištěními, podmíněnostmi a nátlakem. Tváří v tvář těmto měnícím se signálům z Washingtonu si evropské země přejí zachovat americký závazek k evropské bezpečnosti a zároveň si uvědomují naléhavou potřebu připravit se na větší autonomii v této oblasti, jelikož Washington již není hlavním garantem evropské bezpečnosti.