27.11.2013
Redakce
0
Kategorie: Politika, Společnost

Děsivé důsledky norské dětské sociální politiky: Chlapec ubodal adoptivního brášku

Sdílejte článek:

REDAKCE PP 27|11|2013

Hrůza zachvátila městečko Liv v západním Norsku. Místo nového domova nalezl tříletý chlapeček v adoptivní rodině smrt. Nového brášku ubodal třináctiletý kluk. Jeho motiv je neznámý. Pachatel se po zadržení při policejním výslechu k činu přiznal. Rodinné drama se odehrálo během návštěvy pracovníka ústavu péče o mládež v ostrovní obci Stord asi 60 kilometrů jižně od Bergenu. Dítě s těžkými bodnými ranami leželo před domem. Zraněn byl údajně i otec 13letého delikventa.

 

[ad#hornisiroka]

 

Tolik stručná novinová zpráva. Kde hledat příčiny tohoto děsivého činu? Možná v páchání “dobra” norskou sociální službou Barnevarn. O co se vlastně jedná?

 

Ministr pro záležitosti rodiny, dětí a sociálních věcí Norska Audun Lisbakken připravil soubor opatření, jejichž cílem je „ještě více zlepšit situaci dětí v Norsku“. Bylo zjištěno, že hlavní překážkou k tomuto zlepšení jsou sami rodiče. Proto Lisbakken navrhuje zrušit jejich prioritu ve všech záležitostech týkajících se dětí. „Pokud je vztah mezi rodiči a dětmi překážkou pro rozvoj dítěte, mělo by to být důležitější než biologický princip…“, řekl ministr.

 

Ministerstvo také určilo termíny, v nichž by měl být problém adopce dětí vyřešen. Pokud se jedná o nemluvňata od 0 do 18 měsíců – musí být dána k adopci během jednoho roku, pro děti od 18 měsíců do 4 let je limit dva roky od doby, co byly vzaty od svých rodičů. Pokud by se chtěli biologičtí rodiče obrátit na soud, aby jim děti vrátil, otázkou zda odpovídají „normám rozvoje“ bude řešit „sdružení adoptivních rodičů“.

 

Tyto události vyvolaly prudké protesty v norské společnosti. Objevují se oprávněné obavy, že to povede k nárůstu nešťastných dětí, které budou vyrůstat bez vlastní rodiny. Jak Norové komentují řešení vlády? „Se strachem a hrůzou se dívám na tvrdá opatření vlády. To znamená, že barnevarn („služba ochrany dětí”) zničí ještě více rodin.“ „Hrubé zacházení s dětmi ze strany vlády se každým dnem zhoršuje, rodiče musí zachránit své děti!“ „Je absolutně nepřijatelné, aby stát určoval budoucnost nevinných dětí!“ Mnoho lidí také připomínalo nedávný případ indických dětí, které místní sociální služby odebraly rodičům.

 

Norští rodiče, kterým vláda za bílého dne doslova krade děti, už nechtějí mlčet. Služba sociálního zabezpečení hromadně bere děti z rodin migrantů ignorujíc multikulturní elementy života nových občanů Norska. Podle utrop.no, v roce 2011 mnoho národnostních menšin protestovalo proti akcím barnevarn („služby ochrany dětí”). Protesty byly vyvolány nespravedlivým odebíráním dětí jejich rodičům.

 

V roce 2010 bylo více než 11 300 dětí odebráno z vlastních rodin. Zejména vzrostl počet podobných případů od roku 2004. Mezi obětmi barnevarn („služby ochrany dětí”) je i mnoho ruských dětí. Dvě ruské matky – Jelena Bakanovová a Taťána Bitkinová, kterým pečovatelská služba odebrala syny, se obrátily ke všem Rusům s prosbou o morální podporu. Jeleně již 10 měsíců nedovolují ani zákonné měsíční návštěvy svých synů, kteří trpí těžkou mozkovou obrnou. Všechny její žádosti jsou ignorovány.

 

 

Také Češka Eva Michaláková, žijící trvale v Norsku, bojuje už třetím rokem s tamními úřady o své dva syny. Tehdy dvouletého Davida a šestiletého Denise jí v květnu 2011 odebrala norská sociálka Barnevern kvůli podezření ze sexuálního zneužívání otcem. Děti jsou v náhradní péči, a přestože policie a soudy obvinění později vyvrátily, matka zůstává bez dětí.

 

Zoufalá rodina bojuje o děti u norských úřadů a obrátit se hodlá i na mezinárodní instituce. Případ sleduje také české ministerstvo zahraničí. Jakákoli diplomatická intervence je však podle něj vyloučena. Podle Jiřího Pavelky, otce Michalákové a dědečka odebraných chlapců, který žije v Hodoníně, vše odstartovalo udání učitelky v mateřské škole ve Steinbergu, kde dcera s manželem a dětmi žila.

 

„(Učitelka) policii řekla, že děti mluví o buzení v noci a obtěžování ze strany otce,“ sdělil Právu Pavelka. V obsáhlém dopise popisuje případ od zabavení dětí 20. května 2011 až do letošního 29. ledna, kdy policie ukončila vyšetřování s tím, že se podezření vůči rodičům nepotvrdila.

 

Matka, která zůstává v Norsku, aby byla svým synům nablízku, se přesto navrácení dětí nedočkala. Soud v Oslu jí v únoru přiznal pouze právo na kontakt se syny dvakrát ročně po dvou hodinách.

 

Poslední schůzka se uskutečnila 18. září po více než roce od té předchozí a zúčastnil se jí pouze mladší David. „V průběhu schůzky žádal od své matky jako dárek k narozeninám český cestovní pas,“ upozornil Pavelka s tím, že chlapcům jsou zřejmě jejich pěstouny záměrně „vymývány mozky“, aby se zcela vymanili z kontaktu s českou rodinou. Starší Denis prý sám o schůzku zájem neprojevil.

 

Oba hoši byli v Norsku svěřeni do náhradní pěstounské péče, ačkoli mají české občanství a už v průběhu vyšetřování údajného zneužívání o ně projevili zájem jak prarodiče, tak sestra matky žijící v Česku. Sourozenci jsou navíc přiděleni ke dvěma různým pěstounům, takže kromě vazby na rodinu a znalosti českého jazyka ztrácejí také vzájemný vztah mezi sebou.

 

„Barnevern krade děti nejen cizincům, ale i Norům v kauzách, z nichž některé jsou vykonstruovány podle stejné šablony,“ bouří se Pavelka. S žádostí o pomoc se už obrátil i na norské velvyslanectví v Praze a české ministerstvo zahraničí. To je podle Veroniky Losmanové z tiskového odboru ministerstva prostřednictvím českého velvyslanectví v Norsku v kontaktu přímo s Michalákovou.

 

Víc než radu pro ni však nemá. „Ministerstvo zahraničních věcí ani velvyslanectví nejsou oprávněny zasahovat do právních vztahů mezi rodiči a dětmi – k tomu je oprávněn pouze příslušný norský soud,“ uvedla Losmanová. Zdůraznila, že matka i otec dětí žijí trvale v Norsku, kde se narodily i obě děti. „Paní Michaláková má možnost domáhat se svých práv před Evropským soudem pro lidská práva,“ dodala mluvčí.

 

A její slova potvrzuje i ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. „Případ je sice zahraniční, ale není přeshraniční,“ vysvětlil Kapitán s tím, že celý případ odebrání dětí se odehrál v Norsku, kde jeho aktéři i žijí, a to, že mají české občanství, nehraje v současnosti zásadní roli. Cestu vidí ve využití všech možných odvolání, která umožňuje norské právo, a následně v cestě k mezinárodnímu soudu do Štrasburku.

 

Pojetí práv dítěte a jejich ochrany má ve Skandinávii odlišnou tradici, která může Středoevropana zaskočit. Sociální služba Barnevarn, která má dohled nad ochranou dětí ve své kompetenci, disponuje rozsáhlými pravomocemi. V diskusích na sociálních sítích bývá někdy označována za stát ve státě.

 

[ad#velkadolni]

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky