Demokracie je nemocná, vzkazuje Svěrák Havlovi v jeho ex-autě jako ve zpovědnici

Svého času jsem jako malý kluk měl taky rád seriál Knight Rider s Davidem Hasselhoffem a mluvícím autem Kidem. Kid svému parťákovi alespoň odpovídal. Havlův Volkswagen Golf vám neodpoví. Ale zase vás natočí dokumentaristi, a pokud budete mít pro bývalého prezidenta zajímavý vzkaz – nedělejme si iluze, hlavně správně ideově a emočně zbarvený – pak se třeba dostanete na velkoplošnou obrazovku!

Pravdoláskař a havloid nadávkami. Ale alespoň máte své letiště!

Na Letenské pláni v Praze mohli lidé o víkendu nahrát vzkaz Václavu Havlovi v automobilu Volkswagen Golf, v němž prožil události roku 1989, informovala tuzemská média. Vzkazy mají být o tom, jak společnost v posledních třiceti letech naložila se svobodou slova. Ty nejzajímavější se stanou součástí připravovaného dokumentu, který se má promítat 24. a 25. listopadu na velkoplošnou obrazovku umístěnou na tribuně letenského stadionu.

„Tohleto je auto, ve kterém dělal Václav Havel sametovou revoluci. Já jsem pomyslný spolujezdec Václava Havla a mám možnost říct mu, jak to u nás po třiceti letech svobody a demokracie vypadá. Tak pane prezidente, možná kdybyste to tady viděl, tak se vám zatočí hlava, protože ta naše demokracie je taková nemocná. Vznikla nadávka pravdoláskař. Já patřím mezi ty pravdoláskaře. A taky vzniklo pro nás slovo havloid, že jsme havloidi. To vás možná potěší, že tady s náma pořád jste,“ povídá Zdeněk Svěrák ve zveřejněném klipu a v prostřihu později ještě dodává: „Jo a ještě vás potěší, že pražské letiště se pořád ještě jmenuje Letiště Václava Havla.“

Přeceňují sami sebe a podceňují všechny ostatní

Dovolím si na pana Svěráka reagovat. Nerad za kohokoliv mluvím, ale nejsem si jistý, nakolik by byl Václav Havel (v rámci své integrity, ale i PR) vděčný za „letiště“, „lavičky“ nebo jiné cypoviny. Myslím, že spojení jeho jména s některým z divadel by dávalo větší smysl. Ale to by holt v budování kultu bylo málo. Letiště je přece jenom trochu jiné kafé a navíc jsme světoví, stejně jako třeba USA (JFK) nebo Francie (Charlese de Gaulla).

Co se týká pojmů jako „pravdoláskař“, „havloid“, „kavárník“, „lepšolid“ nebo „sluníčkář“, nebudu je tady detailně rozebírat. Já osobně v nich cítím drobné nuance, které je mezi sebou malinko odlišují, nicméně prakticky všechny mají z mého pohledu dva průvodní znaky:

• v drtivé většině se jedná o lidi, kteří v pýše přeceňují sebe samé, a naopak (často s arogancí) podceňují ostatní
• v drtivé většině jde v lepším případě o obdivovatele, v horším případě o nekritické zbožňovatele Václava Havla a podporovatele kultu jeho osobnosti

Tyto dva průvodní znaky nemíním nijak pejorativně, jen popisuji svůj dojem hraničící téměř s jistotu.

V klipu se objevil také Bolek Polívka: „Jak je to s cenzurou, Václave… Jak je to rozdělené na ty dva tábory, tak někdo začerňuje, někdo očerňuje, takže těžko se v tom člověk vyzná. Taky nám říkají sluníčkáři. To asi proto, že čekáme na lepší počasí, na lepší klima, které zase pořád nepřichází,“ uvedl Bolek Polívka.

S cenzurou se to, pane Polívko, má tak, že máme lidi, jimž je vstup do veřejnoprávních médií „zakázán“. Máme slova (cikán) a jména (Tommy Robinson), která nemají asociální sociální sítě úplně v lásce a v pravdě. Máme úderníky, bonzáky a narovnávače pravdy, jako jsou samozvaní Elfové pod patronací „Boba“ Kartouse nebo #jsmetu pod záštitou Člověka v tísni. Máme tu podivné neziskovkářské živly, jejichž chapadla dosahují až do zpráv BIS, kde se pouštějí do kontroverzních hodnocení výkladu dějepisu a literatury na českých školách. A to jsme na tom ještě relativně dobře ve srovnání s našimi vzory z Německa nebo Švédska.

Na závěr si dovolím jednu – myslím, přiléhavou – myšlenku: Pravda se neleskne a netřpytí.

• Tomáš Vyoral