ČSSD: Betonář Hamáček

Máme za sebou další volební sjezd ČSSD. Skončil bez překvapení. Předsedou se stal opět Jan Hamáček, delegáti zvolili do pozic místopředsedů i ministry ČSSD Janu Maláčovou a Tomáše Petříčka. Jan Hamáček tak může být spokojen.

„Sociální demokracie prošla nejtěžším obdobím po roce 1989. To nejhorší máme za sebou,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček (rozhovor s předsedou ČSSD o výsledcích sjezdu zde). „Jsem rád, že z voleb vzešel jednotný tým, že uspěli ministři i komunální politici,“ pochvaloval si staronový lídr sociální demokracie tým, který delegáti sjezdu zvolili.

Zda bude tým jednotný, se uvidí. Vypadá to tak, že nejaktivnější místopředsedkyní bude Jana Maláčová. Právě od ní očekává ČSSD další návrhy volebních úplatků „sociálně ohroženým“. Tato slova dávám do uvozovek naprosto oprávněně. Sociální program české levice už vůbec sociálně ohroženým nepomáhá. Program je zaměřen na další a další dávky těm, kteří sociálně ohroženými nejsou a nikdy ani nebyli. Ve vládě sice některé nápady ministrů za ČSSD neprocházejí tak hladce jak by si ČSSD přála, ale společný tlak s KSČM vede k dalšímu posílení role státu.

Hezky to řekl další zvolený místopředseda ČSSD Michal Šmarda:

„Naši nepřátelé jsou ti, kteří chtějí ožebračovat, odírat obyčejné lidi. To je náš úkol zastat se těch obyčejných lidí. My nejsme strana pro všechny, my jsme strana pro ty slabé. Jestli vám někdo někdy bude tvrdit, že je tady pro všechny, tak to znamená, že je to podvodník, který nakonec všechny zradí. Jestli vám někdo bude tvrdit, že je tady pro všechny, tak tu nakonec není pro nikoho, je tady jenom sám pro sebe a pro svoje vlastní osobní zájmy,“ řekl místopředseda Šmarda. Toto expozé je tvrdou kritikou Andreje Babiše. Ten je „podvodník, který nakonec všechny zradí“. Nevím, nevím, ale to na velkou vládní spolupráci s hnutím ANO nevypadá.

ČSSD se pak vymezila proti „hnutím na jedno použití“. „Parazitují na rozporech ve společnosti, ale místo snahy je řešit vyvolávají nenávist a strach. Svou kořist hledají mezi lidmi, kteří se třicet let po sametové revoluci necítí jako její vítězové a oběti,“ píší sociální demokraté v obecném manifestu. Píše v něm, že zahajuje programovou diskusi. To je evidentní útok na SPD Tomio Okamury.

ČSSD se tak na sjezdu přímo či nepřímo vymezila vůči svým hlavním politickým soupeřům a Hamáček se domnívá, že jeho strana překonala nejhorší období. Inu, myslet si to může a říkat také. Hned blížící se volby do Evropského parlamentu ukáží jak moc se ČSSD „odrazila ode dna“.

Osobně se mi jeví Hamáček jako velmi úspěšný „obranář“ či „betonář“. Podařilo se mu přesvědčit většinu členstva, že jeho politika být ve vládě s hnutím ANO je správná. Nevěřím, že tato politika bude natolik úspěšná, aby ČSSD vrátila důstojnější postavení ve společnosti. Hamáčkova politika tak může zabránit propadu pod 5% volebních preferencí, ale není to politika se šancí vrátit ČSSD alespoň na 22% roku 2013. Hamáček i další osoby ve vedení strany nejsou natolik charizmatické osobnosti, aby toho dokázali.

Miloš Zeman, kterého si Jan Hamáček na sjezd pozval, otevřeně kritizoval 2%-ní politiky, kteří pro ČSSD nejsou přínosem. Myslel tím Tomáše Petříčka, který v komunálních volbách v Praze získal právě s ČSSD necelá 2% hlasů. Nyní je Petříček sice ministr zahraničí a mnohem známější, nepůsobí ale jako charismatický lídr. I delegáti sjezdu měli o Petříčkovi nejhorší představy a ze zvolených místopředsedů získal absolutně výrazně nejmenší počet hlasů. Hamáčkovi se snad podařilo jediné – určitý smír se Zemanem. Zda to bude stačit na růst podpory pro ČSSD, je otázkou. Osobně o tom velmi pochybuji.