22.2.2021
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Nejhorší státní správa v dějinách

Sdílejte článek:

PETR HAMPL

hamplPondělí 15. února

Britská herečka Saira Khan opustila islám a její život se fakticky stal čekáním na smrt. Jde jen o to, kdo, kdy a jak naplní rozsudek smrti, který si podle islámu (podle všech jeho verzí) zaslouží.

Úterý 16. února

Obávám se, že komentátor Echo24 Daniel Kajser má pravdu, že Babišova éra je u konce, a že brzy uvidíme, co znamená globalistická vláda naplno. Z jedné strany extrémní anticivilizační levice likvidující normální život, z druhé strany fronta dalších restituentů, včetně sudetoněmeckého Landsmanschaftu. A v pozadí banky a korporace, které na dalším zničení země dokážou vydělat ještě víc než dosud.
Covid to celé urychlil, ale celou dobu bylo jasné, že Babiš je jenom provizorní řešení, než z SPD vyroste velká strana schopná převzít moc. Nebo, než se objeví jiné vlastenecké uskupení. Ten čas a prostředky byly trestuhodně promrhány. A zase – není to jen otázka posledních měsíců, kdy část “vlastenecké scény” přesměrovala svou energii proti přírodním zákonům.

Středa 17. února

Francouzský parlament přijal zákon „posilující respekt k zásadám republiky“, jehož cílem je boj proti islamistickému „separatismu“. Jsou v něm takové požadavky, jako že by se v mešitách nemělo vyzývat k zabíjení nevěřících. Část francouzských muslimských funkcionářů to označila za nepřijatelný útlak, a prý se tomu nemíní podřídit. Vláda předstírá, že nic nevidí.

Aby nedošlo k mýlce. Tohle není nejvíc kapitulantský stát Evropy. Takhle to vypadá v tom státě západní Evropy, který se proti islamizaci nejrazantněji brání.

Čtvrtek 18. února

Máloco je mi tak odporné, jako když člověk schovává svůj názor. Třeba, když se Piráti chystají zaplavit Českou republiku migranty a říkají “My nejsme pro volnou migraci, my jsme pouze pro respektování mezinárodních smluv o migraci.” Nejen zločinci, ale taky ubožáci.

Proto se taky neschovávám za neutrálně znějící “podporu českých potravin.” Chci, aby vláda přinutila řetězce dát na pult česká jablka i tehdy, když jim budou nabízena italská jablka v lepší kvalitě za lepší cenu. Je mi naprosto lhostejné, jaký to bude mít dopad na finanční situaci těch řetězců.
Co se týče zákazníků, tam bude dopad minimální. Jestliže obchodník zjistí, že jsme ochotní platit 28 korun za kilo, tak to dá za 28 korun. I kdyby to sám nakoupil za korunu

Pátek 19. února

Ivo Budil připomíná starý postřeh Hannah Arendtové: „„Legendy jsou určené pro elity, ideologie pro lid a konspirační teorie pro lůzu“.

Nejde o to, jak laskavě či urážlivě se navzájem označujeme. Hlavní rozdíl je v tom, že lid představuje sílu schopnou převzít moc, zatímco po lůze se bude vždy jenom dupat.

Sobota 20. února

Ivan David ve skvělém článku o islamizaci Francie dobře ukazuje, že se fakticky jedná o konflikt dvou levicí.
 
Ta moderní (neomarxistická) je spojena s manažery korporací a vysokými úředníky státní správy, a hájí jejich zájmy. Ta přináší multikulturalismus, práva menšin, a podobné záležitosti.
 
Stará levice (konzervativní) oproti tomu prosazuje zájmy řadových pracujících (zbytků dělnické třídy a jejich nástupců). Tam jde o záležitosti jako minimální mzdu nebo povinné zastoupení volených zástupců pracujících ve vedení podniků. A zástupci pracujících rozhodně nebudou žádným menšinám nakloněni.
 
Stará a nová levice tedy zastávají přesně opačné pozice. Pravice je v tom konfliktu rozpačitá a nutně rozpolcená. Na jedné straně stojí na straně investorů (a tudíž na straně multikulti, volné migrace apod.). Na druhé straně se snaží opírat o konzervativní hodnoty, národní myšlenku apod.

Neděle 21. února

Hlavní událostí tohoto týdne nesporně bylo prohlášení ministra zdravotnictví, že vláda nedokáže zvládnout epidemii, a že si to má zařídit každý sám. Už před časem prohlásil ministr vnitra, že je zcela mimo kontrolu, jestli sem budou migranti ze sousedního Německa jezdit pořádat hony na místní lidi. Ministr školství se už ani nenamáhá předstírat, že má vliv na úroveň vzdělání, a ministryně pro místní rozvoj se už ani nenamáhá předstírat, že dokáže udržet život ve všech regionech. Náměstek ministra obrany se hlasitě směje při představě, že by měla armáda bránit území vlastní země.

Logicky se nabízí otázka, co tedy ještě vláda dokáže. Zdá se, že dokáže realizovat to, co běží ze setrvačnosti. Třeba vyplácet důchody nebo jakž takž vybírat daně nebo vysílat velvyslance nebo provozovat nemocnice (při běžném režimu). Tedy stálé procesy a stálé rituály.

Uvědomujeme si, že – s výjimkou protektorátu – na tom státní správa nebyla tak špatně ještě nikdy v dějinách? V žádném režimu. Aby nedošlo k mýlce. To není problém jednoho Andreje Babiše. To je problém celého stylu vládnutí, celého chování státní byrokracie a politické třídy jako celku.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (29 votes, average: 4,83 out of 5)
Loading...