3.7.2018
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Návrat Klause

Sdílejte článek:

PETR HAMPL

Pondělí 25. června

Jsme už zvyklí na to, že Kavárna neustále přináší další a další pomluvy a urážky Miloše Zemana. Asi vrchol zatím představuje “zaručená informace” týdeníku Euro, podle níž Zeman neudrží moč a po státnických obřadech po něm zůstávají mokré židle (nedělám si legraci, opravdu to dali na stránku – s odkazem na “dobře informovaný zdroj”). Přizpůsobili jsme se, ty urážky neberem vážně ani na vteřinu.
Jenže zapomínáme, že havlisté se už někdy v polovině 90. let zformovali do významné síly usilující o zničení české demokracie i českého národa a lačně sající veškeré podněty anticivilizačního neomarxismu. Tehdy zahájily činnost jejich hnojomety a prvních deset let cílily výhradně na Václava Klause. Lišák Zeman se držel stranou, případně si občas trochu přisadil (inu, politik, je to jeho práce).

 [ad#textova1]

Dnešní obraz Václava Klause je těmi mnoholetými havlistickými útoky dramaticky poničen. Některé věci udělal opravdu hodně špatně (závěrečná amnestie), nicméně většinou mu jsou připisovány výroky, které neřekl a odpovědnost za činy, kterých se dopustil někdo jiný a Klaus před nimi naopak varoval. Typicky to vypadá tak, že člověk nadává třeba na kupónovou privatizaci a když se ho zeptáte, co konkrétního mu vadí, uvede rozkradení podniku, který byl rozkraden o deset později a nemělo to s kupónovkou co dělat. Po těch letech si už nikdo nepamatuje detaily a zůstává jen pocit.
Je to škoda, neměli bychom připouštět, aby havlistická propaganda určovala, co si o kom myslíme. Ve skutečnosti byl Václav Klaus už od roku 1990 hlavním oponentem havlismu. Veškerou tíhu boje nesl po mnoho let pouze on. Zaplatil za to poměrně vysokou cenu – svou pošramocenou pověstí.

Úterý 26. června

Vyzývám toho pitomce, co mi hodil do schránky rádoby výhružný dopis (znak Islámského státu a papíru “Hample, víme o tobě!”), aby se přišel omluvit.
Jestli opravdu přijdeš a omluvíš se, tak ty papíry roztrháme. A slibuju, že Ti nenatluču. V opačném případě podám trestní oznámení, policie Tě najde podle tiskárny, a budeš z toho mít polízanici. Tak si to dobře rozvaž a seber odvahu.
Pokud jsem ho zablokoval a někdo z přihlížejících sluníček ho zná, pošlete mu tu zprávu.

Středa 27. června

Včerejší vystoupení Václava Klause nebylo dalším seminářem, ale zahájením nové kapitoly v české politice. Král se ze svého hanspaulského zámečku otevřeně vrací do hry. Text provolání je fakticky otevřením války proti tzv. liberální demokracii a jejím stoupencům.
Václav Klaus neskrývá, že jeho cílem není nějaké neurčité udobřování, nýbrž totální vítězství nad kavárnou, zastavení multikulturních programů, zlomení moci neziskovek a úplná změna společenského a mediálního prostředí. Tedy revoluce.

Čtvrtek 28. června

Může někdo vysvětlit, co na je migrantech k selektování? Do Evropy nepatří ani jeden jediný, už takhle jich tu je přebytek. Na to nejsou zapotřebí žádná centra.

Pátek 29. června

Tak jsem se u Bakalů dočetl, že náš sobecký postoj se nám vrátí. Kdybychom se chtěli nahrnout do nějaké země, vytlačit původní obyvatelstvo, masivně znásilňovat tamní ženy a zavést islámské právo – taky se budou bránit. Dobře nám tak, sobcům!

Sobota 30. června

Každá třetí rodina s dětmi nepošle své dítě na letní tábor, protože si to nemůže dovolit. Někdy si říkám, že za větu “máme se tak dobře, jako ještě nikdy” by se mělo fackovat.

Neděle 1. července

Proč se ti dnešní mladí neuskromní, my jsme také neměli všechno, píšou někteří na můj včerejší status a připomínají doby, kdy auto měl na vesnici jen starosta a městské rodiny žily ještě 20 let po svatbě v jediné místnosti v bytě svých rodičů. Ať se ti dnešní mladí uskrovní také tak. JENŽE:
– ono není tak těžké žít skromně, když žijí skromně i další lidé kolem vás. Svět je na to prostě zařízený, existují odpovídající služby (způsoby vzájemné pomoci a podpory), lidé jsou na to zvyklí.
– když se pro něco takového rozhodne jedna rodina, znamená to deklasovanost, postupné rozbití vztahů s okolím, ztrátu podpory okolních lidí, nápor na vztahy v té dvojici a v důsledku mnohem těžší dopad než za starých časů.
– korporace i státní správa utrácí miliardy za to, aby vytvořily atmosféru, ve které je hodně skromný život zločinem nebo aspoň přestupkem nebo aspoň důkazem, že jste méněcenní. Když to neovlivní vás, ovlivní to zcela jistě vaše blízké.
– v pozadí číhá sociálka, která skromné či chudé rodině může odebrat děti.
– existuje ještě “preferovaná skromnost”, která je určená hornímu jednomu procentu, kdy lidé žijí v maketě dělnického obydlí a jedí v luxusní kopii dělnické restaurace, kde za večeři dáte měsíční dělnický plat. Ale to s tím nemá nic společného.
Faktický zákaz slušné chudoby je jedním z nejtěžších zločinů tohoto sociálního systému, ne-li tím vůbec nejtěžším. Připomínám morální zásadu našich předků: Kdo poctivě pracuje a dodržuje zákony, ten je hoden úcty, i když je chudý. Po příští revoluci budeme muset tuhle zásadu obnovit.

 [ad#pp-clanek-ctverec]

hampl

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 4,77 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky