Co nás nezabije, to nás posílí?

Děti si ještě hrají venku, ovšem sousedé je sledují a na sociálních sítích umísťují snímky shluků více než dvou dětiček. Norsko a Švédsko si dosud každé volilo jinou cestu řešení koronavirové krize, nyní však přitvrzují i východní sousedé Norů. Ti dosud radili, aby si senioři nad 70 let zvolili dobrovolnou karanténu a vyhýbali se srocování, obchodům a veřejné dopravě a veřejným budovám. Anders Tegnell, hlavní epidemiolog, jenž vede opatření proti coronaviru ve Švédsku, se dosud podle severských masmédií stavěl k následkům z uzavření škol kriticky, mj. mínil, že újmy by přesahovaly to, čeho by se dosáhlo a zkritizoval Norsko i Dánsko za to, že se tyto země ohledně uzavření škol rozhodly z politických pohnutek, a nikoliv odborně fundovaně. To z Tegnella udělalo nejspornější osobu Severu.

Norská mládež slaví uzavření škol a upuštění od zkoušek okázalými mejdany a jediné, co je podle masmédií zajímá, je prý jejich právo sezvat kolik lidí jen chtějí a opít se do němoty, nehledě na žadonění policie s odkázáním na obecné ohrožení a zákaz shlukování. Pravděpodobně budou muset maturanti, jež se již hodně věnovali přípravám a utratili za ně, své období oslav a družení a excesy s nimi spojené, odložit na podzim, popř. do příštího roku společně s maturanty r. 2021.

Nemocnice odkládají plánovaná vyšetření a budou dávat přednost životy zachraňující a nezbytnou péči, protože se připravují na příjem velkého počtu osob nakažených koronavirem. Mimo jiné se na uvolnění kapacity posouvají plánované operace v oblastech ortopedie, očí, nos, hltan a očí. Zatím se tak děje málo na úkor léčby rakoviny, ovšem pravděpodobně se situace bude nadále zhoršovat.

Tisíce lidí, mezi nimi tisíce pracovníků ve zdravotnictví, je v domácí karanténě. Porušíte-li karanténu, tak vám hrozí pokuta, popř. vězení, přitom do Norska podle veřejnoprávního rozhlasu stále přichází jeden uchazeč o azyl za druhým, jenž procestoval řadu bezpečných zemí, než se ocitl v kýženém Norsku a může tak s sebou dovést virus, aniž je umístěn do karantény. Ostatní musí být vězněni doma, zato je v pořádku a trpí se, že jiní nás mohou nakazit, jak se jim zlíbí. Jednu Švédku odmítla letecká společnost Norwegian dopravit z Thajska do Norska proto, že je Švédka. A to ze země, kde se virus zatím šířil málo. Její auto bylo dokonce zaparkováno u hlavního norského letiště. A tak ji do Norska nepustí, zatímco kdyby byla uchazečem o azyl, tak by to bylo zcela v pohodě. Na co jsou tedy užitečná opatření, nejsou-li hranice uzavřené pro všechny? To prý kvůli dublinské dohodě, ačkoliv Norsko není členem EU.

Křečkování potravin a prázdné regály také kvůli tomu, že řada lidí nakupovala i pro další rodinné příslušníky, s nimiž se nedělí o domácnost, sousedy i přátele a známé, vedou k tomu, že někteří, jež se cítí provokovaní a mají obavy nabádají ostatní prostřednictvím masmédií k tomu, ať nevykupují ty nejlevnější varianty (vlastní značky řetězů) a pomýšleli na ty, jež si nemohou dovolit to dražší zboží.

Je možné, že pošta bude potřebnější, než kdy předtím, a to navzdory odhadům, že do patnácti až pětadvaceti let v Norsku kvůli klesajícím objemům roznášených listových zásilek zcela zanikne. Naopak by mohla díky návrhu na rozvoz léků a potravin pomoci pošty lidem v karanténě alespoň na čas vzkvétat.

Požárníci varují: nepoužívejte troubu na pečení na zabíjení virů. Šířila se televizní rada, jak dezinfikovat různé předměty při 75 stupních, což vyvolalo mnoho zásahů nejen kvůli spáleným hračkám, či třeba novinám.

Nakolik a jak dlouho bude prakticky a hospodářsky možné chod společnosti do valné míry pozastavit? Živnostenská organizace Næringslivets hovedorganisasjon se bojí nejvyšší nezaměstnanosti v Norsku od druhé světové války. Jen za týden bylo propuštěno 85000 osob, mezi nimi mnoho studentů, jež si nutně musí přivydělávat a nemají nárok na podporu. Mnozí z nich přestávají zvládat základní výdaje, jelikož jsou bez úspor a někdy s dětmi, a proto jedou domů k rodičům, což někteří považují za zvýšení riziko nákazy.

Pro přežití letecké společnosti Norwegian se může ukázat být jedinou záchranou, pokud ji bude kupovat norský stát, případně pokud stát pomůže kapitalizací, či zárukami. Pro některé opoziční strany je to pro zachování pracovních míst a klíčové infrastruktury. V Norsku operují tři letecké společnosti: Norwegian, SAS a Widerøe.

Levicová opozice prosadila snížení příjmové hranice a navýšení podpory v nezaměstnanosti, aby nepobírali méně trvale propuštění ve srovnání s dočasně propuštěnými, ovšem procentuálně zajistí dohoda zachování vyšší částky u nižších než u vyšších příjmů. Přitom má každý jiné náklady krize nekrize.

V deníku Dagbladet se novinář ptá norské premiérky, zda lidé s nízkými platy, jež nyní kvůli koronaviru nemohou pracovat, nepřijdou o peníze. Odpovídá, že musíme přispívat všichni. Kdo pobírá dávky bude mít méně, aby vyžil než ten, kdo má stálý plat. Takže tito lidé s nízkými platy se zúčastňují hromadné akce v Norsku nazývané dugnad, na které se mají podílet a do které mají přispívat všichni, byť je snazší strpět vládou chystaný pokles příjmů o 40 %, vyděláváte-li milion, než když berete třeba 400 000. Jenže dugnad je snad zavádějícím výrazem, jelikož je dobrovolný, zato toto je daň navíc. Přispívat evidentně má každý, jen ne ta, která rozhoduje za všechny, že mají, přitom zní, že vypočítavě rozdává důchody budoucích generací v stálém proudu z Norska ven. Unese svůj podíl na ztrátě? Nejde jí věřit, dokud sama nepůjde příkladem. Zatím se své odpovědnosti vyhýbá, a to bez újmy na příjmech.

Také je to pro ně snad ideální příležitostí k odpoutávání pozornosti od svých dlouholetých a četných zrad vůči národu, jenž jim vše platil, aniž se příliš staral na co. Nory dojalo k slzám, když uviděli, jakým štědrým balíkem se rozhodla dánská vláda podpořit vlastní lidi. O tom si mohou Norové nechat zdát, neboť za posledních několik desetiletí nechutně upadli v zapomenutí ti, jimž měli jejich zástupci sloužit. Myslí se peníze namísto zdraví a daně a poplatky jsou tím jediným co lid /v jejich očích užiteční tupci/ pro své vůdce znamená, a to i v dobách, kdy jde plnou silou do tuhého.

Ze slov Gunhild Alvikové Nyborgové, výzkumnice Univerzitní nemocnice v Oslu, jež bádá v oblasti snížené imunity, které pronesla v norské televizi, přešel podle ohlasů mnoha Norům mráz po zádech. Měla za to, že se vir Norsku vymkl kontrole. Prý odhalila rozsáhlou nevědomost a lži politické a byrokratické elity, jimž jsou přednější peníze než vážnost situace.

Je koronavirus též vhodným způsobem, jak se zbavit nákladných seniorů, jež Jan Tore Sanner, ministr financí, o němž jsem již psal v jednom předchozím článku, hovořil ve smyslu zátěže? Virus prý pomohl některým voličům oddělit zrno od plev, pokud jde o to, komu by nemělo být svěřeno vládnutí nebo moc.

Kapacity země jsou zkoušeny. Krizový stav způsoben koronavirem prý učí mnoho Norů, nakolik důležitá je národní suverenita nad omílanými úmluvami válcujícími samostatnost a zákony, dále fungující decentralizované zdravotnictví a co největší soběstačnost v rámci možností země. Tedy samý opak toho, o co šlo a jde globalistům, jež v politice a dalších klíčových funkcích převládají a jichž jsou masmédia plná. Podle všeho se více Norů, než dříve nebojí/nestydí dávat najevo, že se obrátili zády ke globalistům a klimatickým fanatikům a věří, že se ještě dá vyvrátit vývoj posledních desetiletí, jenž uštědřil Norsku mnoho ran.

• Yngvar Brenna