Co, když se „vykašleme“ na Ukrajinu?

JAN FRANK

Čím opravdu netrpíme, je nedostatek analýz a úvah vycházejících z nutnosti Ukrajinu v jejím boji proti Rusku podporovat v co možná největší míře. Jejich společným jmenovatelem je obvykle to, že autorům je v zásadě úplně jedno, jak to celé dlouho bude trvat a hlavně to, kdo to bude platit. Do té míry považují tažení proti Rusku za životní prioritu. Možná to bude trochu i tím, že ukrajinský konflikt začal v médiích živit spoustu lidí. Představme si ale situaci, kdy Západ Ukrajinu postaví před hotovou věc: domluv se s Ruskem, jinak končí platby i dodávky. Nebo to uděláme my. Můžeme to nebo bychom měli po našich politicích chtít?

Pád Saigonu

Začněme nejsmutnějším scénářem: v případě, kdyby USA a západní Evropa postupně ukončily dodávky zbraní a přestaly dotovat podstatnou část ukrajinského státního rozpočtu, Ukrajina by se samozřejmě ocitla v nezáviděníhodné situaci. Nejen že by musel Kyjev úplně vzdát myšlenky na ofenzívu, ale naopak by se časem opět dostal pod ruský tlak. V lepším případě by se Rusko spokojilo s tím, co na východě Ukrajiny dobylo, v horším bychom opět viděli tanky před Kyjevem. A porobenou zemi. To vše by se mohlo odehrát během 5 let. Něco jako pád Saigonu. Samozřejmě ve spojení s masovou migrací k nám.

Na druhé straně je velkou otázkou, co vlastně by ruské „vítězství“ znamenalo. A zda by Moskva spíše netlačila na svou původní vizi: mít na Ukrajině klíčový vliv uplatňovaný prostřednictvím poplatné politické reprezentace. Genocida? Rusifikace? Vojenská posádka v každém městě? Gulag pro miliony Ukrajinců? Nebylo by to pro Rusy snad ještě náročnější, než se schovávat za minovými poli na Donbasu? Něčemu takovému se věřit nedá. Nesnažilo by se Rusko spíš o předstírání ukrajinské autonomie, a nenechalo vše v zásadě na někom jako ukrajinském Lukašenkovi? Měli by se Ukrajinci nutně materiálně hůře, než se měli? Kolik z nich by už dnes raději volilo právě tuhle variantu? Určitě ani jeden?

Grant na ukončení války

Existují ale jistě také další možnosti. Ukrajina může dostat od Západu čas a některé záruky. V takovém případě by měli Ukrajinci třeba rok čas na to konflikt ukončit jednáním s nadějí na základní bezpečnostní záruky po skončení střelby. I tato nebo podobná, méně radikální varianta ukončení protektorátu nad Ukrajinou, je rovna kapitulaci, nebo částečné kapitulaci, rozhodně nejde o vítěznou strategii. Ukrajinci by ztratili území, ale mohli by si vytvořit podmínky pro obranu a zvýšit pravděpodobnost udržení „západního“ charakteru větší části Ukrajiny.

Možností je i „Mnichov“. Míní se tím varianta, kdy USA po dohodě s Ukrajinou nebo bez ní více či méně otevřeně (aby to nebyl Mnichov) domluví mír nebo „cease-fire“ s Ruskem, dost možná také s Čínou, která zatlačí na Rusko, kdo ví. Dojde-li k tomu v kontextu snahy se z konfliktu na Ukrajině vyvázat, nikoli na ruskou žádost, případně v nějaké rovnováze těchto příčin, pak to bude samozřejmě nejen částečná ukrajinská kapitulace, ale také ohromná západní ostuda. Mír s nadějí na trvání by to ale byl. A nejen to: také nikoli nezasloužená lekce podobná americkému fiasku v Afghánistánu. Ovšem s tím, že Západ by už na Ukrajině zřejmě zůstal, nebo zůstat mohl.

Banderizace

Obě výše uvedené formy ukončení prolévání krve a absolutního protektorátu západních zemí nad Ukrajinou (který by přešel v protektorát částečný, ale možná ne nekonečný) nepochybně musí narazit na ukrajinskou hrdost. Větší ústupek Rusku může vyústit ve spektrum politických událostí a změn, od překreslení ukrajinské politické scény až po reálnou variantu ukrajinské občanské války a převzetí vlády (nebo udržení?) v rukou junty, buď naladěné na „soukromou“ válku Ukrajiny proti Rusku nebo na mír s ním a potlačení opozice v zemi. Otázkou samozřejmě je, zda nás má možnost výrazné destabilizace Ukrajiny odrazovat od dalších myšlenek, jak se z Ukrajiny vrátit domů.

Co nám vlastně – aspoň ve zkratce – nabízí naše válečná strana? Jistě jste si již všimli, jak naši analytici zvaní do televizí začali připouštět zamrzlý konflikt, opotřebovávací válku apod. Jinými slovy, další léta toho, co vidíme od února 2022. Dokonce – to je snad ještě pozoruhodnější – už téměř nikdo z analytiků nepracuje s variantou ekonomického zhroucení, rozpadu Ruska, návratu uprchlíků apod. Všech těchto nadějí (s výjimkou návratu uprchlíků domů) byli se začátkem ukrajinské ofenzívy více než plní. Definitivní ránu nejen českému válečnému optimismu zasadilo nedávné nepřizvání Ukrajiny do NATO.

Ukončit předstírání ukrajinské suverenity

Můžeme dále předstírat, že Ukrajina existuje jako něco víc než subjektivní národní a geografický pojem. Ekonomicky a po stránce schopnosti obrany je ale Ukrajina klasickým protektorátem, otevřeným geopolitickým problémem, který jsou povinny řešit relevantní mocnosti v jeho sousedství a s určujícím vlivem na něj. Je to vinou zbytečné ruské agrese, jíž předcházely stejně nesmyslné, zbytečné a ideologicky patologické ingerence Západu do ukrajinských věcí. Poskytování českého letadla (a trička) ukrajinskému prezidentovi je vlastně jeho trapným symbolickým ponížením, celou situaci ale ilustruje.

Za takových okolností, zvláště pokud delší čas probíhá úsilí o restauraci Ukrajiny, nejsou myšlenky na pokud možno důstojné ukončení ukrajinské státní suverenity blasfemií. Naopak. Ukrajinu lze v zásadě zachránit, zřejmě menší, je možné nezbavit ji důstojnosti i budoucnosti, a především je možné nebrat ukrajinským dětem otce, protože jinak nebude, kdo by zuboženou zemi opět budoval. Jiné než Pyrrhovo vítězství možné není. Už teď se stalo realitou. Ukrajina musí vzít, co se jí dá. Pravděpodobně budeme překvapeni i tím, jak snadno a rychle se – vyvineme-li na Kyjev tlak – půjde domluvit. Sami Ukrajinci nás o to nikdy nepožádají. Taková je logika věci.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2024:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaromír Mifka 300,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milan Hojgr 100,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Kateřina Hrušková 111,- Kč, Marek Janicko 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Marie Slavíková 200,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Roman Jaroš 100,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jaroslav Krutský 1000,- Kč, Jan Petr 250,-Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Julius Staněk 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 100,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Stanislava Vítková 500,- Kč, Petr Novotný 200,- Kč, Jiří Duda 100,- Kč, Petr Velíšek 1000,- Kč, Lubomír Vynš 100,- Kč, Jiří Zajac 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Vlasta Vítková 150,- Kč, Zbyněk Zamazal 200,- Kč, MUDr. Alena Railová 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Milan Lorencovič 100,- Kč

Celkem za měsíc: ... 22 051,00 Kč

Vybráno 48.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• A kdo Zelenskému vytiskne vojáky? - 29.4.2024
• Placený Seznam? - 29.4.2024
• Není čas na to, aby se sedlo k jednacímu stolu? - 29.4.2024

(11 votes, average: 2,91 out of 5)

Loading...