Chmelár: Evropě vládnou idioti. Hledá se Gorbačov Západu

V reakci na nejnovější vývoj ve světové politice a ekonomice vystoupil v pořadu Téma dňa na slovenské televizní stanici TA3 politický analytik a historik Eduard Chmelár. V rozhovoru s moderátorkou Dianou Štrusovou podrobně komentoval dohodu mezi Spojenými státy a Ruskem o dodávkách nafty, protiruské sankce Evropské unie, rekordní výdaje na zbrojení i krizi evropského vedení.

Jedním z hlavních témat diskuse se stala informace o dohodě amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně dovozu ruské nafty na americké i světové trhy. Moderátorka připomněla, že ve stejnou dobu ohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová dohodu na nejtvrdších protiruských sankcích od začátku konfliktu.

Eduard Chmelár na tento rozpor reagoval velmi kriticky směrem k evropským představitelům. „Promiňte, ale toto je podle mě důkaz, že nás vedou idioti. To se nedá číst jinak, protože na pozadí tohoto faktu vidíme, že to nejen nefunguje, ale že nás to poškozuje,“ prohlásil v pořadu Chmelár.

Poukázal na to, že se Evropa tváří, jako by ruské energie nekupovala, přestože je nadále odebírá přes třetí země. „Záleží nám jen na tom, aby bylo na nálepce napsáno, že je to indická ropa, přestože je to ve skutečnosti ruská, ale třikrát až čtyřikrát předražená. Kdo by toto se zdravým rozumem dělal? Vždyť se to už nedá opravdu ani nějak racionálně vysvětlit, co děláme,“ konstatoval analytik.

Každý stát by měl sledovat primárně zájmy vlastních občanů

Podle Chmelára nemá smysl kritizovat Donalda Trumpa za to, že nedodržuje dohody s Evropou, protože americký prezident sledování evropských zájmů opustil už dávno. Problém vidí především v chování samotných evropských špiček. „To, že my kašleme na vlastní zájmy, že navzdory tomu tvrdíme, Merz, von der Leyenová a tak dále, že budeme nadále škrtit Rusko, přičemž škrtíme v podstatě sami sebe, tak toto se nedá, opravdu… Toto je úkol pro psychoanalytika, ne pro politického analytika,“ zdůraznil host.

V diskusi se dále věnovali otázce energetické a ekonomické krize. Chmelár odmítl, že by šlo o celosvětový problém. „Ten chaos, ta stagnace nebo úpadek, energetická a ekonomická krize, to není globální záležitost. Ta se netýká Číny nebo Spojených států, ta se týká toho subkontinentu, který nesprávně nazýváme světadílem, tedy Evropy,“ řekl v pořadu TA3. Zároveň dodal, že západní část Eurasie dnes reaguje na světové výzvy naprosto nepřiměřeně, což se projevuje hlavně masivním nárůstem vojenských výdajů.

Analytik připomněl čerstvá data Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru, podle kterých se celosvětově na zbrojení vynaložilo 2,9 bilionu dolarů, přičemž 55 procent z toho připadá na dvaatřicet členských států NATO. „Rusko vynaložilo 190 miliard, my 529, čtyřikrát více. Ještě nedávno to byl jen v uvozovkách dvojnásobek až trojnásobek. Čili problém opravdu není v tom, že bychom dávali málo, nedostatečně, nebo že by odpovědí na to muselo být to, co říkají politici: ‚musíme zbrojit, zbrojit, zbrojit‘. Proč proboha?“ tázal se Chmelár.

Podle něj jsou reálnými riziky dneška například živelní pohromy a klimatická krize, nikoliv bezprostřední vojenský útok Ruska na státy NATO, který západní zpravodajské služby označují za nerealistický.

Chmelár v rozhovoru srovnal současné vedení Evropské unie s historickými osobnostmi poválečné Evropy. „V čem byla velikost Evropy po druhé světové válce? Že tu byli lídři jako de Gaulle, Churchill, později Adenauer, Willy Brandt a tak dále. Kdo nás vede dnes? Jako pardon, Merz, Kallasová… Vždyť to je až směšné,“ okomentoval v kritickém duchu.

Když moderátorka nadnesla otázku, zda Evropa nepřijímá sankce v zájmu zachování morálního postoje a integrity, Chmelár reakci evropských politiků znovu zpochybnil. „Já nepovažuji to, co udělal Donald Trump, za nesprávné. Já považuji za nesprávný evropský postoj,“ vysvětlil a dodal, že každý stát by měl sledovat primárně zájmy vlastních občanů.

V souvislosti se slovenskou zahraniční politikou orientovanou na čtyři světové strany Chmelár obhajoval cesty slovenské diplomacie do Asie či arabského světa kvůli kandidatuře na nestálé křeslo v Bezpečnostní radě OSN. Upozornil, že bez komunikace s celým světem se podporu získat nedá. Jako odstrašující příklad zmínil české diplomaty. „Češi obcházeli státy subsaharské Afriky a tam jim vysvětlovali, jak je důležité, aby Ukrajina neprohrála ve válce s Ruskem, a oni se na ně dívali stylem: ‚O čem tu kecáte?‘ A to je přesně o tom, že my nejsme schopni vnímat jiné problémy než toho našeho dvorku,“ poznamenal analytik.

Odkládání voleb v Kyjevě se stává výmluvou

Dotkl se rovněž proměny geopolitického postavení Slovenska, které se podle něj stalo leteckou dálnicí na východ. V souvislosti s vojenskou smlouvou s USA varoval před rizikem umístění zbraní na slovenském území. „Ta smlouva otvírá tu možnost, že tu mohou být umístěné. My jsme si to neošetřili, na rozdíl od severských států, a výsledkem toho bylo, že vzápětí nato Rusové změnili jadernou doktrínu,“ vysvětlil Chmelár.

K otázce politické situace na Ukrajině a výzvám k uspořádání voleb uvedl, že samotný tlak na výměnu prezidenta zvenčí není na místě, ale odkládání voleb v Kyjevě se stává výmluvou. „Jedním ze znaků demokracie je možnost výměny a tu prostě Ukrajinci nemají, to je fakt,“ řekl. Dodal, že v současnosti už o diplomacii nestojí žádná ze stran, ačkoliv v minulosti s diplomatickými návrhy přicházelo Rusko, zatímco Evropská unie podle něj selhala a nevytvořila ani jedinou vlastní iniciativu.

V další části rozhovoru Chmelár přivítal udělení Nobelovy ceny za mír bývalé soudkyni obhajující mezinárodní právo Navi Pillayové. „Tento výbor tím ocenil princip, kterým by se měl svět ubírat,“ podotkl a zdůraznil, že svět potřebuje dodržování Charty OSN a rovnost všech států místo vlády zákona džungle nebo vytváření sfér vlivu velmocí.

Na závěr analytik poukázal na ideologický chaos v současné politice, kde se podle něj stírají tradiční hodnoty. „Progresivisté, kteří se označují za liberály, nějakým způsobem podporovali nebo propagovali zbrojení, války, zasazují se za regulaci médií a na druhé straně stojí lidé z hnutí Republika, kteří jsou označovaní za krajní pravici, ale kteří se zasazovali za mír, za více peněz do regionů místo zbraní a za větší svobodu projevu,“ popsal situaci na Slovensku Chmelár.

Kritizoval také evropskou sociální demokracii za to, že opouští obranu sociálního státu na úkor financování armády. „Tuto svou hlavní mantru dnes sociální demokracie opouští ve prospěch vysvětlování, proč máme více zbrojit, proč při návrhu rozpočtu do Evropské unie na roky 2028 až 2032 se dává jako priorita zbrojení a mají se škrtat výdaje na zemědělství, kohezi a sociální věci. A pak se divíme, že vznikají nepokoje, že například celá Francie hoří,“ podotkl Eduard Chmelár v pořadu Téma dňa.

Diváci jeho vystoupení komentují na sociálních sítích. „Hledá se Gorbačov Západu. To je výzva dnešního západního světa upadajícího do nesmyslného zbrojení, nekonečných válek, do chaosu stále větší energetické a ekonomické krize. Dokážeme na pozadí rostoucí nespokojenosti a nepokojů v západní Evropě ještě rozpoznat, kdo je demokrat a kdo extremista?“ upozornil na vysílání na Facebooku.