Cenzura internetu podle ministerstva financí aneb jak obejít BabišBoxy

[ad#clanek-respo]

Při projednávání zákona o regulaci hazardu, jehož součástí jsou i ony kontroverzní paragrafy, které jednání o povinnosti internetových poskytovatelů blokovat úředníky určené webové stránky – a při námitkách že tuto blokaci lze snadno obejít, prohlásil jeho ideový taťka, ministr financí Andrej Babiš následující výrok, který zřejmě vejde do dějin:

Jestli existuje nějaký podrobný návod, jak to obejít, my o tom nevíme. Pokud je takový návod, tak fajn potom. Kde je tedy problém? Potom to, co navrhujeme, pokud to někdo říká, my si myslíme, že není takový návod, že to je dezinformace. To se samozřejmě ukáže.

Andrej Babiš

Ne, to jsem si nevymyslel. Skutečně tuto větu pan Babiš řekl, lze najít ve stenozáznamu jednání Senátu

To je sprominutím taková kapitální krávovina, že zcela určitě zlidoví vedle slavného “já bych všechny ty internety zakázala“. Dovolím si tedy tu nebetyčnou drzost, coby pouhý blogger a tedy méně než plebs vyvést Andreje Babiše z omylu. 

Po nezbytné technické omáčce tady poskytnu nejeden, ale dokonce tři návody jak blokaci obejít. Snadno, rychle a prakticky instantně. Potvrdí Vám je každý ajťák.

Vřele prosím informované ajťácké publikum o shovívavost, neb jest to psáno pro naprosté laiky, stylem aby to pochopil snad každý.

• Jak funguje web

Každý z nás již někdy slyšel slova jako “klient” a “server“. Celý web funguje prakticky tak že se počítač klient, tedy váš počítač obrátí na server s dotazem: “POŠLI MI WEBOVOU STRÁNKU WWW.VELKY_HAZARD.COM/NĚCO.HTML“. Server náš požadavek zpracuje, obslouží (server = “sluha”), nemusí nás zajímat jak, a výsledek toho požadavku pošle zpět klientovi. Klientský počítač se serverem jsou propojeni přes síť poskytovatele a INTERNET.

Normálně to vypadá takto: 

Aby bylo možno weby blokovat, zařadili nám ovšem politici do sestavy jakousi černou skříňku. která VEŠKERÉ vaše požadavky prozkoumá, a když je uzná závadnými, prostě je nepropustí. Nebo nepropustí odpověď serveru Vám. Myslím že je korektní tuto “černou skřnku” pojmenovat po ideovém otci tohoto zákona a tohoto požadavku jako “BabišBox“. 

Tato černá krabička musí být rychlá, inteligentní a proto i pořádně DRAHÁ. (i pro menší poskytovatele mluvíme o statisících blíže k milionu). Velcí to přežíjí, pro malé se může jednat o polibek smrti…

• Návod jak obejít blokaci webových stránek

1: Ten nejméně sofistkovaný způsob jest použití tzv. PROXY SERVERU. Proxy anglicky znamená “zastoupení”. A tak když my nemůžeme mluvit s nějakým serverem přímo požádáme specializovaný server aby nás “zastupoval”. Funguje to takto:

Náš klient se spojí ne se serverem, jehož obsah požadujeme, ale s takzvaným Proxy serverem a zaúkoluje jej: HEJ, STÁHNI PRO MĚ STRÁNKUWWW.VELKY_HAZARD.COM/NĚCO.HTML A POŠLI MI JI. No a proxy server tuto stránku stáhne a pošle nám ji. A blokace je obejita. My se přeci na “závadný” server vůbec nepřipojili.

Službu proxy serverů nabízejí jednak na komerční bázi takzvané anonymizery. Firem , které tuto službu poskytují za drobný bakšiš (a v době plateb kartou přes internet jej zaplatit není problém ), jsou na Internetu tisíce. Stačí jen zagooglit. A ten, kdo se nechce registrovat a platit tak tomu stačí najít nějaký free proxy server, třeba hideme.be nebo vygooglit seznam nějakých FREE WEB PROXY serverů.

A to nemluvím o tom, že sofistikovanější Proxy servery ještě komunikaci mezi klientem a proxy serverem (tedy tam, kde sedí čmuchající BabišBox ) ŠIFRUJÍ POMOCÍ SILNÉHO ŠIFROVÁNÍ.

Samotné nastavení prolížeče je brnkačka. At již najdete komerční anonymizer, nebo si nějaký vyberete v seznamu free proxy serverů, zpravidla skončíte se dvěma čísly. IP adresou (123.123.123.123 ) a portem (zpravidla 8080 nebo 3128). Stačí vyplnit tyto dvě čísla v nastavení prohlížeče.

• Pro IE: Možnosti Internetu > Záložka “připojení” > Nastavení místní sítě.
• 
• Pro Firefox: Možnosti > Rozšířené > Síť > Nastavit připojení.
• 

Ano až tak jednoduché to je. Najít fungující anonymní proxy server, vyplnit dvě čísla v nastavení prohlížeče. A blokace je… fšak vítě kdě.

• Snad ještě snadnější je návod číslo dvě: Použití sítě TOR.

TOR jest zkratka pro The Onion router. Neboli cibulový routing. Je to program, který slouží na šifrování , obcházení síťových blokací a firewallů, zajištující jako bonus ANONYMITU uživatele a silné šifrování datového toku. Činí to na principu “cibule” (onion = cibule). Když si TOR nainstalujete, potom data jsou při odchodu z Vašeho počítače nejprve ZAŠIFROVÁNA , a potom poslána náhodně na nějaký další počítač (takzvaný node) připojený v síti TOR. Tam je Vaše komunikace opět zašifrována a poslána zase na další a tak dále. Postupem přenosu se tak na sebe balí vrstvy šifrovaných dat, jako slupky na cibuli. Na posledním kroku je potom cibule v takzvaném exit nodu “oloupána”, dešifrována a poslána serveru. A odpověď serveru jde stejnou cestou zpět.

Protože konfigurace tohoto řešení by mohla být nad sílu uživatele, poskytují autoři TOR projektu řešení zvané TOR BROWSER. Je to prostě jen instalační balíček, ve kterém je vše potřebné už nainstalováno a správně propojeno. Stačí tedy kliknout INSTALUJ .. a po instalaci kliknout na ploše na ikonku Tor browseru. That is all.. Blokace obejita. Snadné, rychlé, dostupné každému.

Podotýkám rovněž, že na Youtube jest podrobný návod v podobě instruktážního videa, jak tuto blokaci obejít a to dokonce v češtině ! (Autor Michal Špaček)

• Třetí, nejvíce sofistikovanou variantou,  jest využití takzvaných VPN

VPN znamená “Virtuální Privátní Síť”. A je to přesně to, co slyšíte. Vytvoří se jakoby počítačová síť, která na jednom konci má Váš počítač a na druhém konci VPN server někde na konci světa. Na svém počítači nainstalujete VPN klienta, ten se spojí s VPN serverem na druhém konci světa. Šifrovaně samozřejmě. Výsledkem takového spojení je potom situace, jako byste až k VPN serveru natáhli dlouhý síťový kabel a do INTERNETU byli připojeni tímto kabelem. Pro jakýkoliv sledovací software se tváříte, že sedíte na druhém konci světa a samozřejmě ani tady onen zákeřný BabišBox nemá šanci zjistit, co vlastně tím virtuálním síťovým kabelem teče.

Jako vhodné programy se používá například OpenVpn. Seznam poskytovatelů vpn služby samozřejmě dodá google, nebo třeba využitím https://thatoneprivacysite.net/. Tato varianta je nejsofistikovanější ale nejnáročnější na nastavení.

—

Jak vidíte, z voleje a z rukávu vám každý nejen ajťák, ale i každý trochu sofistikovanější uživatel PC vyplázne hned tři způsoby, jak onu slavnou blokaci obejít. Je jasné, že pan ministr Andrej Babiš je, přinejmenším ve věcech internetu, až zoufale nekompetentní, stejně jako jeho tak křečovitě prosazená blokace.

Poznámka: Působím jako IT specialista u poskytovatelů Internetu od roku 1999.

[ad#clanek-respo]