12.6.2022
Kategorie: Ekonomika

Byznys s hladem: Hrají ve vysokých cenách potravin roli spekulace?

Sdílejte článek:

PREP

Finanční údaje ukazují, že investoři využívají potravinovou krizi související s válkou ke spekulacím. Zvyšují ceny a prohlubují těžkosti v chudších zemích.

Po ruské invazi na Ukrajinu začaly mezinárodní banky profilovat způsoby, jak mohou drobní investoři sázet na rostoucí ceny potravin. Dne 7. března, kdy pšenice dosáhla své historicky nejvyšší ceny, zveřejnil tým správy majetku banky JP Morgan článek, v němž klienty nabádal k investicím do zemědělských fondů, informoval web Lighthouse Report.

V prvním březnovém týdnu se do „fondů obchodovaných na burze“ (ETF – Exchange Traded Funds), s nimiž může obchodovat veřejnost, investovalo 4,5 miliardy dolarů. Do dubna přilákaly dva špičkové zemědělské ETF čisté investice investorů ve výši 1,2 miliardy dolarů – ve srovnání s pouhými 197 miliony dolarů za celý rok 2021.

Lighthouse Report dále uvádí: Sledovali jsme toky peněz do některých největších veřejně obchodovaných zemědělských fondů obchodujících s pšenicí a analyzovali jsme údaje o výši spekulativních investic na trzích se zemědělskými futures, protože podíl spekulantů na trzích s pšenicí prudce vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu.

„Bez přísnější regulace se z komoditních futures trhů stane ještě větší kasino, které spekulantům umožní vydělávat na hladu a živobytí zemědělců, což je problém, protože potraviny jsou lidským právem,“ upozorňuje odbornice na potravinovou bezpečnost Jennifer Clappová.

Déjà vu z let 2007–2008

Zpráva IPES-Food poukazuje na to, že podíl spekulantů držících nákupní pozice na trhu dosáhl úrovně, která byla zaznamenána během potravinové krize v letech 2007–2008, kdy ceny prudce vzrostly. Mezinárodní ceny kukuřice vzrostly o 70 %, rýže o 180 % a pšenice o 120 % ve srovnání s úrovní v polovině roku 2007. Nejméně 40 milionů lidí se v důsledku toho ocitlo v situaci hladu. Podle některých pozdějších simulačních modelů se tento počet zvýšil na 63 milionů a chudoba podle nich vzrostla o 100–200 milionů lidí.

Michael Masters ve své výpovědi před výborem amerického Senátu uvedl, že institucionální investoři přispěli k inflaci potravin a energií. „Institucionální investoři jsou jedním z faktorů, ne-li hlavním, které dnes ovlivňují ceny komodit,“ uvedl a tvrdil, že tlaky na straně nabídky nemohou být příčinou veškerého růstu cen.

Také profesorka ekonomie Jayati Ghoshová ve svém článku z roku 2009 poukázala na roli spekulativních aktivit při zvyšování cen potravin v roce 2008. Poukázala na volatilitu cen potravin a napsala: „Takové divoké výkyvy cen samozřejmě nelze vysvětlit krátkodobými faktory nabídky a poptávky nebo jinými tendencemi reálné ekonomiky. Místo toho jsou tyto akutní cenové pohyby zjevně výsledkem spekulativní činnosti na těchto trzích.“

Třetí globální krize cen potravin za posledních 15 let

Nadace Rosy Luxemburgové a IPES-Food připravují k tématu na 15. června online debatu, na níž vystoupí: Michael Fakhri (zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny), Jennifer Clappová (IPES-Food; profesorka globální potravinové bezpečnosti a udržitelnosti na University of Waterloo v Kanadě), Nada Triguiová (Tuniská hospodářská observatoř) a Maya Takagiová (vedoucí regionálního programu FAO pro Latinskou Ameriku a Karibik).

upoutávce se na webu Nadace Rosy Luxemburgové píše: „Dnes se nová generace potýká s rostoucí potravinovou nejistotou. Světové ceny potravin dosáhly v březnu až dubnu 2022 rekordních hodnot, což tvrdě dopadá na země a obyvatelstvo, které trpí nedostatkem potravin. Tuto třetí globální krizi cen potravin za posledních 15 let vyvolala ruská agresivní válka na Ukrajině. Podnítily ji však přetrvávající základní nedostatky a křehkosti, na nichž jsou naše potravinové systémy založeny – například závislost na dovozu a nadměrné spekulace s komoditami. V této online akci pro tvůrce politik a občanskou společnost se přední odborníci na potravinovou bezpečnost věnují kritickým faktorům, které rozdmýchávají celosvětový hlad. A předkládají konkrétní politické recepty, co lze udělat pro zmírnění této cenové krize v současnosti a pro vytvoření odolnějších potravinových a zemědělských systémů v dlouhodobém horizontu.“

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...
20 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)