18.1.2024
Kategorie: Společnost

Budou i u nás hlasovat mrtví?

Sdílejte článek:

FILIP TŮMA

Sobota 2. ledna 2021. Prezident Spojených států amerických Donald Trump si stále dělá naději na změnu výsledků listopadových voleb, o kterých je dodnes přesvědčen, že je vyhrál. V telefonickém rozhovoru s georgijským státním tajemníkem Bradem Raffenspergerem hřímá o všech možných nelegálnostech a nesrovnalostech. Rozdíl v tomto státě mezi ním a Bidenem je pouhých 11 779 hlasů. Je nefér, že by měl prohrát o takto marginální číslo při masivních volebních podvodech. Státní tajemník, v Georgii přímo volená politická funkce, a právník jeho úřadu se odmítají Trumpovu nátlaku podvolit přes to, že Raffensperger je také představitel Republikánské strany. Tvrdí, že prezidentovy informace jsou nesprávné, kontrola výsledků proběhla, volby byly v podstatě v pořádku a to, že Trump ve skutečnosti vyhrál, odmítají.

Záznam hovoru následující týden unikl do médií. Bylo to označováno za nepřípustný nátlak a jde o jednu z kauz, kvůli které má Trump právní problémy. Největší pobouření vyvolala jeho věta, že potřebuje najít 11 780 hlasů, protože přece vyhrál. Čtení přepisu je však zajímavé nejen kvůli nehoráznostem bývalého amerického prezidenta. Těch je ostatně dost i v jeho veřejných vystoupeních. V hovoru Trump tvrdil, že v Georgii hlasovalo asi 5000 mrtvých. V Michiganu to mělo být dokonce 18 000. Raffenspergerova odpověď na to je, že pan prezident má nesprávná data a že skutečné číslo je dva. Pouze dva mrtví lidé hlasovali v Georgii. Tak zní ultimativní argument.

Volební systém, který nyní máme v České republice, vylučuje, aby volili mrtví. To hodlá vládní koalice změnit. Každý jistě chápe, co se pojmem hlasování mrtvých rozumí. Nejde o to, že nějaký člověk odvolí a pak umře. Zavedení korespondenční volby umožňuje, aby někdo poslal hlas za mrtvého. Stát Georgie má zhruba stejný počet obyvatel jako ČR. Dva hlasující mrtví zde podle funkcionáře, který má má průběh voleb na starosti, nepředstavují problém. Kolik mrtvých by muselo hlasovat, aby to narušilo integritu voleb? Kdyby jich bylo dvanáct nebo dvacet, tak by to taky ještě nevadilo? Dvě stě? Nebo dva tisíce? Jak by na tuto otázku odpověděl náš ministr vnitra Rakušan? Nebo předsedkyně TOP09, která možnost korespondenční volby pro krajany v zahraničí sveřepě prosazuje?

Většina čtenářů si asi vzpomene na sněmovní volby roku 2006. Sociální demokracie skončila druhá, její předseda Paroubek si ale zprvu myslel, že dá spolu s komunisty dohromady většinu 101 poslanců. Až po započtení hlasů odevzdaných v zahraničí se ukázalo, že volby skončily patem. Je snadno představitelné, že by se podobná situace mohla opakovat. Současná opozice podle prvních výsledků získává většinu, už se začíná radovat, pak se začnou započítávat hlasy ze zahraničí, poměr se začíná obracet, zpracování korespondenčních hlasů trvá, čeká se na konečné výsledky, nikdo neví, jak to nakonec dopadne, všichni jsou nervózní. A nyní si představme, že se do toho objeví informace, třeba i nepravdivá, že někde v Ontariu nebo v Queenslandu hlasovala jedna krajanka za zemřelého manžela. Manželé si podle nových pravidel zařídili, že můžou volit poštou. Vdova přece věděla, koho chtěl muž volit. Kdo by jí to mohl vyčítat? Podporovatelé hlasování poštou pro lidi v zahraničí by se možná tvářili, že se přece nic neděje, když hlasoval jen jeden mrtví. A jak by reagovali Babiš, Okamura a jiní opozičníci, kteří se nyní vehementně staví proti možnosti korespondenční volby? Samozřejmě, že by zpochybnili volby jako celek. A byl by tu stejný chaos jako v Americe.

Nedůvěra k volebnímu procesu ve Spojených státech není jenom záležitost Trumpa a roku 2020, ale provází celé dějiny. Je to logické. Masové hlasování jako součást demokracie vzniklo počátkem devatenáctého století zde a systém se vytvářel postupně odspoda. Možnosti kontroly z centra byly omezené. Zpracování hlasů se tak liší nejen stát od státu, ale i okres od okresu. Zvolení místní představitelé si přizpůsobovali systém tak, aby vyhovoval jim, což se děje dodnes. Prostor pro volební podvody je velký.

V ČR naproti tomu až dosud nebyly o férovosti voleb pochybnosti. Zpracování hlasů po volbách u nás probíhá efektivněji než ve většině jiných demokratických zemí. Toto chtějí strany, pro které v zahraničí hlasuje větší podíl lidí než doma, cynicky narušit. Dovolávají se rovnosti v hlasování. Voliči v zahraničí prý mají nerovné podmínky, protože musí cestovat tisíce kilometrů. Proto vytváří systém, podle kterého bude hlasování v zahraničí jednodušší než doma. Další argument zní, že jinde mají korespondenční volbu taky. V jiných zemích často doprovází korespondenční volbu problémy, i když se třeba o tom tolik nepíše. Zpracování hlasů trvá dlouho, což vyvolává pochybnosti. Na Taiwanu, kde proběhly volby nedávno, musí každý hlasovat v místě bydliště. Strach z ovlivňování voleb z Číny je zde velký.

Integrita voleb je důležitější než to, kdo vyhrál. Probíhající obstrukce opozičních stran ve sněmovně jsou historicky první, které mají oprávnění.

Přepis Trumpova rozhovoru s georgijským státním tajemníkem Bradem Raffenspergerem

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,48 out of 5)
Loading...
24 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)