25.11.2023
Kategorie: Multikulturní soužití

Budou hořící ulice jako v Dublinu už brzy i u nás?

Sdílejte článek:

LADISLAV HENEK

Dublin hoří. Bitky v ulicích s policií, zapálená auta, násilí. To vše je dílo rozlícených lidí, jejichž trpělivost s migranty vyšuměla. S ní je ta tam i jejich tolerance k ideologii multikulturalismu, která je manipulativně a posléze i násilím s rostoucí agresivitou vnucována po desítky let celé Evropě.

 

Nejdříve volali její propagandisté po respektu k „lidským právům“ a využívali, posléze zneužívali, mezinárodních dohod o podmínkách poskytování ochrany, azylu. Pak se jim podařilo zastrašit nebo naopak nadchnout hloupnoucí evropské politiky. Ti jim mnohdy byli vděční, protože s každou politickou garniturou přicházeli do čela států – a zejména Evropské unie – politici vyprázdněnější, méně inteligentnější, sebestřednější než ti předchozí.

Prázdní, hloupí, sebestřední

Vyprázdněnost se u nich projevovala absencí povědomí o skutečných lidských a společenských hodnotách. Dnes jsou nejenže vyprázdněni, ale naopak se zase naplňují, ovšem opakem – stále temnějšími atrapami hodnot, ideologickými nesmysly.

Klesající politickou inteligenci prozrazovaly zejména dva ukazatele: Jednak absence sociální citlivosti, jež byla doháněna rozhazováním peněz nepotřebným, a současně finančním strádáním těch opravdu potřebných. Za druhé neomaleným lhaním. Inteligentní politik, je-li si vědom reálnosti svých ideálů a znalý pragmatické cesty k nim, nemusí lhát. A když, tak jen drobně.

Ale intelektuálně nesmělí politici musí lhát pořád, protože nedokáží myslet v rámci skutečných ideálů, takže se spokojí jen s jejich napodobeninami – tedy s ideologiemi. Jenže napodobeniny selhávají, čehož si neinteligentní politici nejsou vědomi, tudíž slibují, jsou překvapeni realitou, lžou. Znovu slibují, opět jsou překvapeni realitou a lžou. A tak pořád dokola. Také naše vláda by mohla na toto téma napsat celé knihy…

Ideová vyprázdněnost a nedostatek politické inteligence byla a je u evropských politiků násobena jejich sebestředností. Jen mimochodem, sebestřednost může za jistých okolností znásobit některé jiné vlastnosti a dovednosti člověka. Pokud je pak státník naplněn skutečnými ideály (nikoli jen umělými spasitelskými ideologiemi) a je politicky inteligentní, či dokonce politicky a lidsky empatický, pak jeho sebestřednost nemusí být vždy jen na škodu.

Jenže v případě evropských politiků, coby veřejných hráčů postupně druhé, třetí a dnes i čtvrté ligy, sehrála a sehrává jejich sebestřednost destruktivní roli. Nejenže jsou vyprázdněni od ideálů, ale zaplňují se antiideály, tedy zlem. Nejenže normálně lžou, ale lžou už skoro bez přestání, navíc se ve svých lžích tak topí, že si je prakticky ani neuvědomují. Jakkoli jsou kryti některými propagandistickými médii, vedenými lidmi, ochotnými vyměnit novinařinu za hlásání ideologie, voliči mají jejich lhaní plné zuby. Což dávají najevo rok od roku nedůtklivěji.

Podrazácká europolitika

Opakovaně jsou tak europolitici, zaseknutí v „liberálně demokratické“ utopii, zděšeni z výsledků voleb, v nichž jejich soudruzi dostávají na zadek. Děje se to nyní ve většině západních zemí, a to i v někdejších baštách progresivismu – naposledy v Nizozemsku. Předtím na Slovensku, kde progresivisté přivedli společnost na hranici vzpoury.

Sílící rozčarování lidí z podrazácké europolitiky, která se vyznačuje tím, že jsou celým národům vnucovány extrémní ideologické nesmysly, se kterými by nikdo volby otevřeně nevyhrál, pokud by je předem otevřeně a pravdivě pojmenoval, dosahuje bodu varu. Někde více, jinde méně. V Dublinu už začala horká atmosféra přetékat ze společenského hrnce na politickou plotnu. Otázkou dávno není, zda dojde k výbuchu na více místech Evropy, ale kdy se to stane a jaké to bude mít následky.

Některé důsledky můžeme očekávat s vysokou pravděpodobností. Prázdní, hloupí a sebestřední politici už za covidu prokázali, jak mají plné pusy demokracie, ale hlavy a činy vedené totalitou. Evropská unie i jednotlivé národní státy ve strachu před hlasem lidu vynakládají úsilí na zavedení cenzury, které se pochopitelně zdráhají pravdivě říkat cenzura, ale v rámci jejich prázdnoty, politické hlouposti a sebestřednosti je nazývána „bojem s dezinformacemi“. Fakt, že snahy o cenzuru nazvali přesně stejně jako jejich komunističtí totalitní předchůdci (kteří se také zapřísahali, že v komunistických zemích žádná cenzura není), je zjevně vůbec netrknul. Nemluvě o všeobecně známé skutečnosti, že umlčet hlasy celých skupin a vrstev lidí se v minulosti snažili vždy jen ti, kteří s demokracií měli nejhorší úmysly.

Důsledky již brzy v našich městech a bytech

Pokud budou mít nadále na politiku vliv ideologičtí fanatici, případně neuvěřitelní mimoni jako jsou naši Piráti, v Evropě Zelení, nebo další levicoví extrémisté, dočkáme se vskutku nevídaného obohacení. Pokud tedy za obohacení považujeme to, že výjevy jako z Dublinu nebudeme muset sledovat na sociálních sítích, protože se mohou odehrávat přímo pod našimi okny, v ulicích našich měst. Kolik lidí bude ještě ubodáno, postříleno, vyhozeno do vzduchu a následně zmláceno policií, než lidé smetou nebezpečné europolitiky?

Pokud to neudělají, můžeme očekávat i horší věci. Od dublinizace Evropy je jen malý krok k hamásizaci kontinentu. A to by bylo obohacení tak obrovské, že by nespočet lidí pohřbilo. Bohužel doslova. Odehrávalo by se nejen na ulicích, ale i v domech a bytech. Od jednotlivých útoků organizovaných teroristických skupin, tedy od oné hamásizace Evropy, je jen další malý krok k permanentním násilným nepokojům – tak nějak se tomu bude „korektně“ říkat, protože výrazu „občanská válka“ se budou političtí viníci této katastrofy samozřejmě vyhýbat jako čert kříži.

Situace směřuje k lokálním násilným střetům a následnému všeobecnému výbuchu nikoli v posledních dnech nebo týdnech, ale desítky let. To však žádnému z ultralevicových ideologů dosud nedochází, takže dál slepě protlačují společností své šílené sny. Otevírají vrata nelegální migraci a ti nejnestoudnější rovnou šíří propagandu, že prý žádná nelegální migrace neexistuje, že přece každý na světě má údajně právo se přestěhovat kam chce a nikdo mu v tom nesmí bránit. Uf. Pokud existuje Ďábel, tak teď ho musí bolet břicho z ukrutného smíchu, případně křepčí v nevýslovném štěstí, jak se jeho nejtemnější plány plní. Nebo obojí.

Zatím ještě na budoucnost máme vliv. Zatím…

Jestliže se extrémistům v politice, aktivistických úderkách a v některých médiích podaří vyvolat – a nikdo neví kdy, třeba to bude už brzy – opravdu vážné nepokoje s tragickými následky, nebo nedej bože i něco jako občanskou válku, lze věřit, že si uvědomí hloubku šílenství, jež způsobili, nebo na kterém se přinejmenším podíleli? Nebo budou trvat tak, jako dříve ti nejtupější komunisté na lži, že všechno zavinil někdo jiný?

Po zkušenostech z nedávné doby lze důvodně předpokládat, že si asi nikdo z nich zločiny vůči společnosti nepřipustí. Naopak ti nejhorší budou šťastni, protože budou mít konečně záminku k tomu, aby uvrhli společnost do svého vysněného stavu – nové diktatury „jediného správného“ a „jediného povoleného“ světonázoru.

Nebylo by tedy lepší je vyměnit a poslat zase aspoň na pár desítek let do propadliště politických dějin? Protože zatím ještě máme vliv na to, kdo nám bude vládnout. Jakkoli se ti s nejmenšími skrupulemi snaží různými manipulativními způsoby obejít transparentní proces demokratických voleb. Dosud se jim to ale nepodařilo. Probudíme se dříve, než se jim podaří jejich pekelné dílo dokončit?

 

Deník TO

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
22 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)