25.5.2024
Kategorie: Ze světa

Bidenova trvalá studená válka

Sdílejte článek:

SEYMOUR HERSH

Pokročilý věk prezidenta Joea Bidena a potíže, s nimiž se potýká, nejen co se slovního projevu týče, nejsou to jediné, co ohrožuje jeho znovuzvolení: další nevýhodou je jeho dlouhodobá neschopnost vidět svět takový, jaký je. Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 nevyvinul žádné úsilí, aby uspořádal osobní schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. (Biden a Putin se krátce setkali v červnu 2021 na summitu v Ženevě. Biden se také setkal s Putinem v Moskvě, když za Obamy působil jako viceprezident.)


Prezidentovo odpojení od reality bylo patrné v březnu, v možná posledním projevem o stavu Unie, jak současné průzkumy naznačují. V prezidentově pojetí se pokračující válka mezi Putinovým Ruskem a Ukrajinou Volodymyra Zelenského změnila v existenční krizi, ve které je v sázce budoucnost Ameriky.

„Mým cílem dnes večer,“ řekl prezident, „je jednak probudit Kongres, jednak upozornit americký lid, že toto není obyčejný okamžik. . . . Od doby prezidenta Lincolna a občanské války nebylo většího útoku svobodu a demokracii jak doma “ – odkaz na probíhající kampaň za znovuzvolení prezidenta Donalda Trumpa – „tak i v zámoří. V zámoří je ruský Putin na pochodu, napadá Ukrajinu a rozsévá chaos v celé Evropě i mimo ni. Pokud si někdo v této místnosti myslí, že Putin se zastaví na Ukrajině, ujišťuji vás, že nezastaví.”

Pro Američana je snadné nemít rád Putina, který zavírá novináře do vězení a netoleruje žádnou významnou politickou opozici. (Jako by to v USA bylo jinak, viz Assange, pozn. překl.) Z těchto důvodů jsem v posledních letech odmítl žádosti o cestování do Moskvy na politická setkání. Ale v americké zpravodajské komunitě jsou tací, kteří věří, že Amerika nese svou vlastní odpovědnost za válku na Ukrajině. Putin a jeho předchůdci v Moskvě po tři desetiletí – od znovusjednocení Německa v roce 1990 – sledovali, jak Severoatlantická aliance (NATO) nabírá další a další členské státy, které přivedly NATO až k ruskému prahu. Putinovy zjevné obavy z nástupu Bidenovy administrativy – že Ukrajina bude další, kdo se přihlásí – mohl být utišen několika slovy Washingtonu. Žádná však nepřicházela ani od Bidena ani od jeho klíčových spolupracovníků pro zahraniční politiku a národní bezpečnost, kteří jen opakovali prezidentovy zatvrzelé obavy z Putinových záměrů.

Ti, kteří sledují zprávy tajných služeb, vědí, že toto je standardní historie. Po celou dobu však mezi některými uvnitř americké zpravodajské komunity existovaly obavy z iracionálních názorů Bidena na Rusko a Putina, které se datují už od jeho dob v Senátu.

Jeden dlouholetý vysoký americký úředník mě nedávno ohromil, když řekl, že došel k závěru, že Biden vidí Putina jako „Anděla smrti“.

K Bidenovi se v jeho tvrdém postoji k Rusku připojují jeho dva vysocí spolupracovníci v zahraniční politice – ministr zahraničí Antony Blinken a poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Oba jsou mistry v samoúčelných únicích informací spřáteleným novinářům. Po neúspěšné sérii jednání s Izraelem a Hamásem o příměří a propuštění rukojmích v Gaze se Blinken minulý týden vrátil z návštěvy Ukrajiny s doporučením, které bylo rychle zveřejněno – aby Bílý dům zmírnil svůj současný názor na rakety dlouhého doletu a jak informovaly New York Times, rozšířil prohranou válku tím, že povolí ukrajinské armádě zaměřit se na raketová a dělostřelecká centra uvnitř Ruska. The Times poznamenaly, že prezident a jeho pomocníci věří, že existuje červená čára, která, pokud by byla překročena, vyvolá silnou reakci Putina, ačkoli nevědí, kde nebo co tato červená čára může být, ani nevědí, „jaká reakce možná.”

Takový je chaotický stav zahraniční politiky Bidenovy administrativy.

Ve svém projevu o stavu Unie Biden opakovaně napínal hranice důvěřivosti lidí ve svém naléhání na Kongres, aby povolil více finančních prostředků na ukrajinskou válku proti Rusku. Ignoroval historii spojeneckého partnerství z druhé světové války tím, že NATO popsal jako „nejsilnější vojenskou alianci, jakou kdy svět poznal“. Přidal:

„Musíme se Putinovi postavit. Pošlete mi oboustrannou dohodu o národní bezpečnosti. Historie se dívá. Pokud teď Spojené státy odejdou, vystaví Ukrajinu riziku. Evropa bude v ohrožení. Svobodný svět bude v ohrožení, povzbuzujícím všechny, kteří nám chtějí ublížit.

„Nepůjdeme pryč. Nebudeme se klanět. Neskloním se. Historie se dívá.”

Dnes, po více než dvou smrtelných letech války na Ukrajině a pramalých úspěších, zní prezidentův projev úžasně teatrálně.

Amerika v letech, kdy byl Biden v úřadu, utratila 175 miliard dolarů na boj ve válce, kterou nelze a nebude možné vyhrát.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 4,67 out of 5)
Loading...
16 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)