17. listopad 1989 v kontextu s rokem 2024
KAREL POHNER
Od 8 let jsem pravidelně poslouchal s rodiči nebo mým dědou hlas Ameriky nebo Svobodnou Evropu. Byl jsem vychován v rodině, kde komunista bylo sprosté slovo a Rusko znamenalo okupaci. Můj otec při každé oslavě „věšel komunisty na kandelábry“ a každý týden jsme „emigrovali“ na chalupu. Příjezd zahájil vždy pokřikem: „Ať nám strana a vláda políbí prdel.“ Postoj naší rodiny byl všeobecně znám, přesto moje máma stále učila a táta projektoval a na VŠ mě také vzali. A mé malé rebelství spočívalo snad jen v tom, že jsem na ZŠ 9.5. vždy připomínal, že Plzeň osvobodili Američané.
17.11.1989 jsme byli na chalupě, mrzlo a málo kdo ví, že na obloze byla ostrá polární záře, kterou jsem v takové intenzitě od té doby už neviděl. Celý večer byl mystický a euforický. Rakušané pravděpodobně zesílili signál, protože i na naší přenosné černobílé televizi byl jasný obraz se záběry z Národní třídy. O víkendu jsem dorazil do Brna na kolej (VÚT) a v pondělí ráno jsem se stal pomocným článkem stávkového výboru s funkcí šiřitele zpráv mezi lid a distributorem letáků v okolí Brna. Byl jsem tehdy jeden z mála studentů, kteří měli své vlastní auto. Ale hned na začátku je potřeba zmínit, že jestli si někdo myslí, že většina studentů byla v obraze a věděla o co jde, tak to ani náhodou. Část spolužáků do školy vůbec nedorazila nebo okamžitě odjela a politický přehled těch, kteří zůstali, nebyl nikterak široký. První přednášku hned v pondělí měl asi pan Šabata. V té době jsem ho neznal a později jsem ho nevyhledával. Byl to vyhozený komouš z roku 68, který nám začal vysvětlovat, že ten socializmus je vlastně správná myšlenka, ale byla zneužita a je třeba ho reformovat a blablabla. Jako dnes si vybavuji, jak jsem hned v té aule v dosahu mých spolužáků protestoval. Jeden z nich argumentoval něco ve smyslu, „kdybychom měli u nás obchodní domy Neckermann a mohli cestovat, tak je vše v pořádku“. No to bylo něco na mě, na hocha z „extrémistické“ rodiny (záměrně používám dnešní nálepky, aby tomu rozuměla i mladá generace). Můj první úkol tedy byl politicky vyškolit moji posádku dříve, než vyrazíme do terénu, ale pochopitelně to probíhalo paralelně s děním. Po nabitém dni a distribuci pozvánek na večerní manifestaci na „Svoboďáku“, jsme se tam vydali vybaveni svíčkami a zapalovačem i my. Protože dnes mohu srovnávat s následnými každodenními manifestacemi, to pondělí bylo takové opravdové a mrazivě krásné. Všechny ulice vedoucí na Náměstí Svobody byly blokovány kordony policajtů, tedy už se přes ně dostat, znamenalo určitý fyzický potenciál. Náměstí bylo sice zaplněné, ale vzhledem k již zmíněnému „policejnímu filtru“, tam nebyl kdekdo a nebylo přeplněné, jako v následujících dnech. Kulisa byla také famózní, měli jsem tam vyzbrojené policajty se štíty, nechyběla ani vodní děla a obrněné transportéry (musím upřesnit, že nic z tohoto arzenálu nebylo na nás požito a podrobně jsme měli možnost si vše prohlédnout až po ukončení manifestace při průchodu uličkou mezi ozbrojenci). Následující dny jsme si vyladili strategii našeho „marketingu“. Nejefektivnější cíle byly hospody, kde jsme nejenom oslovili nejvíce lidí, ale také rozdali letáky, které si dále lidé už sami vylepili nebo distribuovali. Lidé nám často objednali oběd nebo pohár a spolužáci, kteří neřídili, mohli i pivo. Večery jsme trávili na již ozvučeném „Svoboďáku“ bez policejních kordonů, ale pondělní atmosféra už se nikdy neopakovala. S nepochopením jsme se setkali jen na gymnáziu v Boskovicích, kde na nás soudruh ředitel zavolal policii. Žádné drama se nakonec nekonalo, policie nás po výslechu postupně propustila a další den jsme pokračovali v „turné“.
Uplynul asi rok od revoluce, složil jsem si všechny zkoušky, přerušil studium, prodal auto a vzal své úspory a v Brně si šel do ČSA koupit letenku do Newarku a vyrazil na rok do USA. Po návratu jsem zúročil drobné zkušenosti z cestování, angličtinu i dolary, které jsem si vydělal a pokračoval v cestování po světě, ale už jako placený průvodce a dále jako vedoucí a následně majitel cestovní kanceláře. Devadesátá léta pro mě znamenala období bezbřehé svobody. V tomto období jsem se o politiku jsem zajímal spíše okrajově a možná proto jsem si nevšiml indicii, které by naznačovaly nesrovnalosti v evropské demokracii. Bezvýhradně jsem věřil v demokracii západu a USA, kam jsem často služebně cestoval. Hlasoval jsem pro vstup do EU s přesvědčením, že je lepší se nechat vést zavedenými demokraciemi než riskovat levicové choutky bývalých komunistů. Nikdy jsem nevolil ČSSD a první zvolení Miloše Zemana prezidentem jsem považoval za národní katastrofu. Poprvé jsem vážně zpozorněl, když jsem sledoval příliv obyvatel do Evropy, kteří sebou přinášeli ideologie, které jsou nekompatibilní s tradiční evropskou kulturou. Mé pochybnosti gradovaly s dalšími událostmi a rozporem mezi realitou, kroky evropských vlád a oficiálním zpravodajstvím. Toto období bych nazval obdobím prozírání. Velice nerad jsem sundával své růžové brýle a sám sobě přiznával, že to, co se kolem nás děje, začíná připomínat manipulativní praktiky, které jsem zažil před rokem 1989. Jedinou reakcí na tento stav bylo studium minulosti i přítomnosti a poctivá vůle poznat pravdu. Musel jsem si překalibrovat celou řasu událostí, které jsem ve svém „happy“ životě minul. Vzpomenout si na tzv. humanitní bombardování Jugoslávie vojsky NATO a další události mezinárodní politiky. Na levicové přerozdělování peněz EU, za které musíme přijímat další a další omezení. Zprvu jsem se domníval, že právě teď se svět mění a já jsem na to právě přišel. Ale čím víc jsem šel do minulosti, tím více mi bylo jasné, že marxistická infekce zasáhla svět mnohem dříve, než jsem zpozoroval. Má představa o západu byla jen odrazem jeho minulosti. Nakonec před nastupující levicovou totalitou už varovala Margaret Thatcher a Ronald Reagan.
Vraťme se tedy znovu před rok 1989 pro poučení a určitou rekapitulaci. My lidé se chováme jako stádo a pravda většinu z nás příliš netrápí. Drtivá většina Němců milovala Hitlera a v padesátých letech polovina Čechoslováků věřila v socializmus. Nejnáchylnější k totalitě je vždy mladá generace, která chce budovat nový moderní svět a nemá zájem se zdržovat zkušenostmi svých rodičů a pochopením historie. Pravda je dcerou času, a proto postupně pomalu sílí a spěje k vítězství. Čím víc však vyhrává pravda, tím víc musí totalita utahovat smyčku. Ani ti, co totalitu zažili, nemusí být proti ní automaticky imunní. Pokud totiž člověk před rokem 1989 žil s komunismem v symbióze, nevytvořil si proti totalitě protilátky. Tedy poučení ze 17.11.1989 je, že lidé většinou nepoznají totalitu, pokud v ní právě žijí. Přitom je to tak jednoduché, pravda postupem času sílí a aby to lež vykompenzovala, musí mít na své straně moc, peníze a média. Zavádí cenzuru, reguluje a zakazuje. Lidé, kteří jsou upřímně pomýlení, lžou především sami sobě a omlouvají hloupé a zlé věci ve jménu svého domnělého přesvědčení. Vědí, že nekontrolovaná migrace, nevyzkoušené vakcíny, desítky pohlaví, zelená ideologie, přerozdělování peněz nebo podpora války jsou špatné, ale ve jménu fanatické víry vše té lži tolerují. Demokracie není jen o svobodném cestování, demokracie je nutnost, bez které vždy prohrajeme. Bez demokracie dochází k nevratným degenerativním změnám.
„Pravda o lži“ je pohádkový příběh, který varuje před praktikami lži.
https://www.selskyrozum.cz/
- Co všechno mohla vláda premiéra Fialy splnit, nebýt války na Ukrajině? - 14.1.2025
- Čas vytažených trumfů - 14.1.2025
- Jakékoli „maření“ elektřiny bude vždy produkovat teplo - 14.1.2025
Oslavovat sorošovskou barevnou revoluci,po které nám z republiky zbyla rozkradená a předlužená špajzka, může jenom figura morálně zvrácených vlastností. Anebo prostě jenom swině.
komunistický dobytek už zase vystrkuje rypáky
bože chlape od osmi let? ty jsi jak klaus ten bojoval od 4 let na barikádách… kriste pane kde se tito pitomci rodí?
Pohnere, jste idiot, já tenkrát dělal v 1989 na VUT Brno, vrátil jsem se v roce 1990 z ročního studijního pobytu z university ve Velké Británii a dostal jsem z VUT padáka, začal nová doba, doba likvidace. Já ti Pohnere řeknu, v čem je rozdíl mezi listopadem 1989 a dnešní dobou. 17.11.1989 bylo StB zneužito policie k napadení studentů na Národní třídě, a to k tomu účelu, aby StB dostala lidi do ulic na základě smyšlené dezinformace o smrti studenta Zivčáka. 11.3.2023 byla zneužita policie k zásahu proti nám demonstrantům u Národního muzea se smyšlenou informací, že prý hodláme zaútočit na Národní muzeum, měli jsme přece kuše, halapartny, tarasnice atd. Účel tohoto druhého napadení poklidné demonstrace minulý rok bylo to, aby tato zločinná vláda naopak vystrašila lidi, aby měli strach vyjít do ulic na protivládní demonstraci. Prodejné sdělovací prostředky obrátily garde a z nás napadených udělaly útočníky. A v rámci této zastrašovací akce pro nepodvolené dnes Slávek Popelka – organizátor tohoto protestu proti ukrajinské vlajce na Národním muzeu sedí na rok v base. Dnes budu mluvit o tom, co se událo u Národního muzea dne 11.3.2023 před Národním Muzeem na Vrabelově demonstraci ve 13,00 hod. U nás v rodině, když někdo vysloví „Havel“, tak hned jednu od mne chytne.
Jenom debil cinkal! A doplatili za ně i neviní lidé!
Komunisti nás chránili, varovali!
Teď brečíte?! Chtěli jste pozlátko! Nebyli jste spokojeni! Co máme říkat my, kteří jsme necinkali! HOVADA, DĚKUJEME VÁM 🤮🤮🤮!
A už jsem zase nasranej!!!
inu kyvadlo dějin se tehdy dostalo do levé úvratě a nyní se dostalo do pravé úvratě , prolétáři vždy jen čumí zhypnotizované na ten pohyb a naivky mažou ložiska
Autor líčí jak postupem času „prozřel“, aby v závěru zjevil, že jedinou jistotu vidí v bludu:
…..Bez demokracie dochází k nevratným degenerativním změnám.
Skutečná demokracie nikdy nebyla a nebude. Vždy byla řízena zájmy mocných a slabostí tomu vzdorovat.
17.listopad byl jasně naplánovaný již dříve a změnu jsem vnímal již od jara.
Nesmysly šířené tímto režimem jsou minimálně demagogické jak před rokem 1989.
Pokud by nás naši ,, spojenci ,, nevydali nacistům Mnichovskou smlouvou, tak by nikdy nenastal únor 1948.
To zlo zrady se kruhem vrátilo zpět a spojilo se s potomky nacistů, kteří nám tu ,,demokracii,, ,ve skutečnosti likvidaci samostatnosti a průmyslu vnucují. Pávek s fialkou jdou v přední řadě i s velikány typu Svěráka.
Pohner, i Venca Flaška toho dne nekonsumoval polárkový dort vodkou ochucený drobet personálem znalým zálib notordy v Rybárně, ale nasával ve svém prý existenciálním prostoru, na chalupě, ehm, chrch že.
Aktuální stav je tento –
„Hanba! Fašisto!“ Prezidenta Pavla i Rakušana přivítali lidé na Národní třídě pískotem
35 LET OD LISTOPADU 1989
Zdroj je dnešní Echo24 – www.echo24.cz
Jinak, nezapomínejme, že je to mravní kýč, vymazaná vzpomínka na německý první protektorát a události v jiné ulici v Praze.
Zásah se lišil od např. fr. CRS – Compagnies Républicaines de Sécurité, jen mizernou výstrojí, výzbrojí, ale hlavně nevycvičeností a mládežníky v uniformách, oproti mlátícím spevcielne jen pro to vycvičeným borcům z CRS.
Páwek s Páwkowou dnešní den pochopitelně slaví jako znovuzrození. Jím tenkrát hrozilo,že jako bolševičtí kolaboranti skončí na kandelábru. A jak s tím pěkně wyebali.
To se někdo umí narodit jako autor článku a patřit ke generaci která na revoluci nejvíc vydělala. Vycestovat si jen tak na rok do Ameriky aniž by na něj na konzulátu a letišti koukali jako poteniálního zločince a teroristu a s roční zkušeností ze světa a znalostí angličtiny založit cestovku, vydělat prachy a plnit si své životní sny. Ani se nedivím že byl zaslepen vírou v dokonalost západní demokracie. To my outsideri jsme procitli nejpozději na konci devadesátých let když Zeman jako premiér nás zatáh do NATO založil exekutorskou mafii a dal daňové prázdniny nadnárodním korporacim
Není žalobce,nemůže být soudce Carlosi!
Já prostě nechápu myšlenkové pochody vovce
nadšeně olizující řezníkův dranžírák !
Jako pamětník vím ,že i v předhavlovské době,
plné práskačů a konfidentů StB se mnozí občané ČSSR
nebáli nahlas projevit svj nesouhlas z konáním strany a vlády,jako dnes.
Schopnost vlastního názoru,většina s nich jim obyčeně sama zobrazila hranici,kde pro ně skončila sranda a začal katechizmus !
My jsme nepotřebovali k protestu prolhané či fanatizované vůdce. Nás neomylně vedl pus sebezáchvy a vlastní názor!
To byla ta svobodně odporná doba normalizace,kdy svět stál pouze za von Leyno
A Pávek s Foltýnem a Kolářem v Rusku teprve studovalI a ještě mu nestačiIl sloužit! !
Tak si říkám, že většina těch komentujících tento článek nečetla a nebo nepochopila. Utekla jim pointa příběhu… Autor zde skvělé vysvětlil, jak vše může být jinak, než se zdá a že každý může prozrit, pokud není zbabělec nebo hlupák. Bývalí komouši by se nejraději vrátili před rok 89, novodobí komouši v něm zamrzli. Tak si vyber…
Vážení bývalí bolševici, tedy všichni ti, co zde sprostě nadávají. Případně ti, co text jenom nedočetli nebo nepochopili. Pro vás zde doplním obsah. To, že rok 1989 byl prakticky politický majdan, je pravda, ale nemění to nic na tom, že bolševici naši zemi zdevastovali. To, že dnešní euro bolševici v čele s naší vládou kolaborantů naši zemi devastují, neospravedlňuje bolševiky bývalé. To, že bývalí bolševici byli v něčem dokonce lepší než ti dnešní, je také pravda, přesto obojí je špatně. Dnes je morální povinností lidí, kteří si uvědomují dnešní odpojení vládcích kolaborantů od reality, držet pospolu. Dnešní komunisté v čele s paní Konečnou jsou mnohem blíže pravdě a pravici, než vládní extrémní levice euro-komoušů. Tedy poctivý lidé zleva i zprava musí držet spolu a dokázat to, co jsem naznačil v tomto článku. Hledat pravdu a korigovat svůj pohled i na úkor svého ega.
Konečná 😂ta falešná židovka. Je akorát blíž pitomce oblbnou. Nedá jí to samozřejmě moc práce, protože ti co jí uvěří jsou vážně idit 😂.
Za vašimi zády jde proti vám, vy pitomci.
Ji jde jen o to, aby jste ji pomohli ke kariéře a více penězům. Jak můžete být někteří být tak blbí 😂. Jen za vaší blbost, bohužel zaplatíme všichni!
Ale dopa se nám to tady bojinká Pepiku
Hudba
https://www.youtube.com/watch?v=_FvXz2xAkdI
Wenda to nebude, krosí i bez hemly. Guma po prázdné gumje.
https://www.youtube.com/watch?v=eqqdL8NN46A