Zlý sen v parlamentu

Vážené kolegyně, vážení kolegové, odhlédněme nyní od podezření z maření vyšetřování, kterému čelí pan premiér v kauze dotačního podvodu, do kterého zatáhl i svoje vlastní děti, čímž je vystavil teď bohužel té velmi nepříjemné osobní situaci, nicméně to bylo jeho rozhodnutí je do toho zatáhnout a je to i jeho odpovědnost. Nicméně o tom já mluvit nechci. Já budu mluvit především o tom, co tato vláda dělá a především nedělá v ekonomické oblasti.

Když se podíváme na rozpočtovou politiku vlády, tak navzdory velmi dobré ekonomické situaci země navrhuje deficitní státní rozpočet, nezvládá realizovat investice, těch investic se realizuje o desítky procent méně, než je ve státním rozpočtu plánováno, a můžeme jenom doufat, že se ta situace aspoň o něco zlepší, ale už nyní je jasné, že ty původní sliby se rok od roku odkládají dál a dál do budoucnosti. Stejně tak vláda neřeší úspory chodu státního aparátu. Nevidíme žádný plán na to, jak zredukovat některé byrokratické agendy, jak slučovat práci úředníků do efektivnějších celků v případě, že dělají to samé např. napříč ministerstvy. Ministerstvo práce a sociálních věcí vybírá peníze na sociální pojištění, daňová správa vybírá daně a ti lidé dělají fakticky to samé, občané vyplňují stále stejné formuláře dvakrát a žádná úspora ani plán na ni tady nenastala. Stejně tak vláda neřeší problém nedostatku odborníků, např. na Ministerstvu spravedlnosti jsou desítky neobsazených míst pro kvalifikované lidi právě proto, že stát jim nenabízí adekvátní hodnocení vůči jejich kvalifikaci. Stát není schopný získat ajťáky, právníky, projektové manažery, lidi, kteří jsou potřeba na to, aby se nějaké věci posunuly dopředu, a v důsledku toho se nakonec spousta agend outsourcuje na externí dodavatele, kteří to dělají daleko dráže, než by to mohli dělat zaměstnanci státu, přestože by byli adekvátně zaplaceni a měli by lepší platy, než jim stát nyní nabízí.

Výběr daní – to je vlajková loď premiéra Andreje Babiše. Ale když se podíváme na ta čísla, tak ukazují, že ten výhled není zdaleka tak dobrý, jak pan premiér předstírá do médií. Když porovnáme plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2017 a první pololetí roku 2018, současný stav vykazuje horší čísla jak v oblasti DPH, tak v oblasti daní z příjmů právnických osob. Procentuálně klesá naplněnost rozpočtu oproti plánu ve srovnání s minulým rokem. Co je ještě více alarmující, že v oblasti daně z příjmů právnických osob dochází i k poklesu v číslech absolutních. Za první pololetí roku 2018 vybrala Česká republika na daních téměř o miliardu méně od právnických osob než za stejné období předchozího roku. Zatímco vláda rozjela daňový kombajn na živnostníky, tlačí další vlny EET, máme tady zajišťovací příkazy a spoustu represivních opatření, kontrolní hlášení, tak zjevně velké firmy daňové povinnosti unikají a vláda není schopna vybrat od největších korporací ani tolik daní jako v minulém roce.

ANO hodně mluví o stabilním daňovém prostředí, předvídatelnosti, o státu vstřícném pro podnikatele. Podívejme se, jak to probíhá v praxi. Máme tady novelu daňových zákonů, daňový balíček, tisk 206, a ten se nepodařilo schválit tak, aby vstoupil v účinnost k 1. lednu. Je to vina poslanců ANO, kteří si odhlasovali předčasné prázdniny, abych vám odpověděl, paní ministryně, prostřednictvím pana předsedajícího, místo toho, aby se tímto zákonem zabývali včas, aby se stihl schválit. To je to vaše pověstné heslo, že makáte. Radši jste odjeli na prázdniny a podnikatele jste nechali na holičkách. V červenci skončila schůze Poslanecké sněmovny o dva dny dříve a tento zákon se kvůli tomu nestihl projednat, protože jste chtěli jet na prázdniny. (Poslanec Hájek nesouhlasí.) Odpovídám tady lidem ze sálu.

Další zásadní ekonomický problém této země, který vláda absolutně neřeší, je odliv zisků z této země. Ten dosahuje podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2017 více než 8 % hrubého domácího produktu, podle různých metodik se to pohybuje mezi 300 a 400 mld. korun ročně, a reálně je to v tuto chvíli největší balvan na noze naší ekonomiky, který prakticky znemožňuje, abychom ten Západ někdy dohnali. Já bych čekal, že vláda v takové situaci udělá nějakou pracovní skupinu a začne vytvářet plán a soubor opatření, jak tuto situaci řešit, například jak zvýhodnit reinvestice, jak bránit odlivu peněz do daňových rájů, jak podpořit kontrolu výběru daní u největších korporací, jak na evropské úrovni spolupracovat, aby byl Facebook a Google adekvátně daněn. Místo toho se neděje vůbec nic, naopak často opatření na úrovni Evropské unie Česká republika bojkotuje. To je zcela zásadní problém naší ekonomiky, který vláda absolutně neřeší.

Andrej Babiš se často chlubí, že zažíváme čas bezprecedentní prosperity. Ano, je to tak. Nicméně podíl vlády na tom je spíše na úrovni, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Tím, že vláda toho v ekonomické oblasti mnoho neudělala, zajistila určitou relativní stabilitu, například u daní, což samozřejmě podnikatelskému sektoru do určité míry pomáhá. Problém ale je, že v celé řadě oblastí zaostáváme. Zaostáváme v oblasti vzdělávání, kde třeba u učňovských oborů je situace tristní a místo toho, aby vláda řešila problémy kvality těch škol, perspektivy jejich studentů, tak řeší to, že se omezí místa na školách jiných, o které je větší zájem. Zaostáváme v oblasti infrastruktury. Stavba vysokorychlostní železnice je v nedohlednu. Dobudování dálniční sítě slibuje ministr Ťok za dvanáct let, to už tady určitě vládnout nebude. Stejně tak úroveň veřejné správy je v tuhle chvíli jedna z největších brzd růstu ekonomiky České republiky. A opět žádné světlo na konci tunelu není v dohledu. Státní správa je stále stejně zkostnatělá a vláda nedělá žádné kroky pro to, aby se situace zlepšila, a to jsou i ty věcné důvody, proč tato vláda moji důvěru nedostane.

Děkuji za pozornost.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: František Schildberger