3.3.2015
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Živnostníci jako obtížný hmyz

Sdílejte článek:

MIRIAM ČEKALOVÁ 03|03|2015 

Nový návrh zákona, předložený Andrejem Babišem ohledně elektronické kontroly tržeb podnikatelů, se tváří jako nový efektivní nápad, jak vybrat více daní, ve skutečnosti je jeho cílem zřejmě postupná likvidace živnostníků, případně změna jejich statutu z osob samostatně výdělečně činných v zaměstnance finančních úřadů bez výhod, které zaměstnanecký poměr přináší. Zákon se sice zpočátku má týkat pouze restauračních a ubytovacích zařízení, počítá se však s jeho rozšířením i na další profese, včetně podnikání fyzických osob. Předpokládám tedy, že se bude týkat řemeslníků, lektorů na volné noze, umělců a všech dalších svobodných profesí.

[ad#hornisiroka]

Podnikání jednotlivců je samo o sobě velice riskantní. Odejdete-li ze zaměstnaneckého poměru, okamžitě ztrácíte jistotu měsíčního příjmu, placenou dovolenou, nárok na nemocenskou, stravenky a spoustu jiných výhod, na které, pokud byste si je chtěli pořídit i při podnikání, si musíte odkládat peníze stranou, což není vždy možné, když třeba jeden měsíc skoro nic nevyděláte. Proto podnikání není pro každého. Je spousta lidí, kteří ve svém zaměstnání nejsou spokojení, ale na podnikání a s tím spojenou existenční nejistotu a stres, nemají odvahu. Na druhou stranu, jiným zase vyhovuje svoboda, kterou jedinec při podnikání má – můžete si vybrat, kdy a s kým budete pracovat, nemusíte spolupracovat s konfliktním klientem nebo poslouchat šéfa, který své práci sice nerozumí, ale má naprosto přesnou představu, jak byste svou práci měli dělat vy. Tak to ovšem nemá každý a ne vždy, protože i podnikatel musí někdy zakázkám přizpůsobit veškerý svůj čas a přijmout i to, co nechce, protože prostě nemá na výběr.

 Jako člověk, který pracoval i v zaměstnaneckém poměru i jako živnostník, musím říct, že i zaměstnanecký poměr není pro každého. Jistota pravidelného příjmu i zaměstnaneckých výhod je často zastíněna „ubíjejícím“ charakterem pravidelného zaměstnání, kde musíte sedět, ať pracujete nebo ne a kde máte stále stejný příjem, ať už vyvíjíte jakékoliv úsilí nebo se jen tak flákáte. Pokud je takových negativních věcí v zaměstnání hodně (špatný šéf, dlouhá pracovní doba, nesmyslná ubíjející práce, nesamostatnost při práci), tak se postupně ze samostatného sebevědomého člověka, který řídí svůj život a má z něj radost, měníte v nesamostatnou nedospělou jednotku, která jen trpně přijímá vše, co se na něj valí, a i do osobního života si pak přenáší sklony k pasivitě a fatalismu. Pro mě osobně to není, a proto vítám jakékoliv samostatné podnikání i s nejistotou, kterou přináší.

zivnostcas

V návrhu elektronické kontroly tržeb vidím kromě oficiálně proklamované snahy vybrat více na daních spíše snahu omezit svobodu podnikatelů jako takovou. Pravidelným odváděním informací o každé přijaté platbě se podnikatel de facto stane zaměstnancem Finančního úřadu, se kterým bude neustále v kontaktu a který bude kontrolovat každý jeho krok. Nejistota a nevýhody podnikání nezmizí, ale naopak zmizí svoboda, která byla dosud tím nejdůležitějším důvodem, pro který se lidé stávali živnostníky.

V návrhu se počítá i s tím, že klient bude mít povinnost přijmout účtenku, kterou následně bude možné slosovat. Návrh na slosování má zřejmě motivovat lidi, aby si účtenky brali, ale návrh zřejmě nepočítá s tím, že slosování není pro každého dostatečně silná motivace. Ne každý je tak konzumně orientovaný, aby lačně skočil na každý slevový kupón nebo doufal v bezpracné získání peněz formou loterie. Pokud si pak živnostník něco s klientem domluví ústně bez účtenky, klient ho neudá, protože nepřijetím účtenky se také dopustil přestupku. Zákon v žádném případě nedosáhne toho, aby zcela vymýtil „domluvu“ živnostníka s klientem na nějakém výměnném obchodu (já tobě udělám to a ty mi za to dáš to) a tím i úniku daní, protože to by musel nainstalovat do kanceláře (nebo na tělo) každého živnostníka odposlouchávací zařízení a kameru (Plánuje snad Velký Bratr i to?).

[ad#velkadolni]

Osobně si myslím, že případná likvidace živnostníků = zvýšení nezaměstnanosti, což samozřejmě není v zájmu žádného státu. Návrh zákona tedy vypadá na první pohled nelogicky. Na druhý pohled se zdá, je jeho jediným jeho smyslem je omezit svobodu jednotlivců a uvést živnostníky do tak závislého postavení, aby je přešla chuť na nějaké samostatné myšlení nebo jednání.

Jednu výhodu tento návrh ale přece jen má. Alespoň jasně vidíme, kam směřuje politika pana Babiše…

 ZDROJ: Miriam Čekalová

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,81 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky