22.7.2024
Kategorie: Ekonomika

Vypečený exekutor, vypečený věřitel, vypečený dlužník. Vypečené zneužívání systému

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Na redakční e-mail přišla žádost o kontakt na mou osobu. Ozval jsem se a byl zavalen důkazním materiálem takového objemu, že by stačil na soudní stání. A to stran účelového jednání exekutora z Olomouce. Účelového ve smyslu zaslání bagatelní částky na splátkový účet, aby mohl exekuci protáhnout o další roky trýznění dlužníka a zároveň obcházení zákona o zastavení exekuce.

Napsal mi sám dlužník, který se s exekutorem potýká. Jeho identitu v rámci ochrany jeho osobnosti nebudu publikovat. Redakci je známa. Po seznámení se jak s letorou a jednáním exekutora i jeho metodami jsem po dohodě s naší šéfredaktorkou ustoupil i od jmenování samotného exekutora. V tomto případě ne pro ochranu jeho osobnosti, ale pro ochranu naší redakce.

Hned v úvodu se distancuju od všech tří zúčastněných stran. A to včetně dlužníka. Vysvětlím níže.

Dlužník, podnikatel, říkejme mu pro pořádek kupříkladu Aleš, si v roce 2005 půjčil od podnikatele pochybné pověsti 100 tisíc na ručení pro vyšší půjčku z banky. Aleš, jak mi napsal, byl „pochybným“ podnikatelem (z popisu jsem pochopil, že to byl vypečený lichvář) podveden a zasekl se, že mu nevrátí ani haléř. (Jednalo se z mého pohledu o „šméčko“ ve smyslu – Aleš dostal 100 tisíc, 40 tisíc jako provizi, 60 pro banku jako ručení pro vyšší půjčku, podepsal s lichvářem směnku na 144 tisíc, kterou by byl povinen splatit lichváři, pokud by banka vyšší půjčku nevydala. Ta ji nevydala. Podle Aleše s tím lichvář počítal a chtěl si tak od Aleše přijít na lehké peníze… Z toho plyne, že skákat na lákavou nabídku rychlých peněz je značně rizikové, obzvláště u lichvářů podobného ražení… lidi, nedělejte to, zničí vám to život.)

Aleš směnku nesplácel a byl „pochybným“ podnikatelem hnán v roce 2009 do exekuce. Splátkám se vyhýbal celých dvanáct let + tři roky. Proč plus tři roky? Po dvanácti letech trvání exekuce podle legislativy přijaté v roce 2021 má exekutor bez výzev dlužníkovi či věřiteli exekuci ukončit jako nevymahatelnou. Pokud exekutor vyhlásí exekuci za nevymahatelnou, exekuce se zastaví a poplatky exekutorovi propadnou. Dále může být případně zahájena exekuce znovu, ale pouze na podnět věřitele. Tedy celá nanovo, bez předchozích exekučních poplatků a úroků z úroků.

Pokračujeme v krasojízdě. Exekutor měl po dvanácti letech exekuci uzavřít jako nevymahatelnou. Neudělal to. Vymáhal dál. 6. 1. 2023 zemřel věřitel, tři měsíce poté Aleš zaslal exekutorovi žádost o zastavení exekuce, zažádal o zastavení po 14 letech exekučního řízení vedeného proti němu. Tedy dva roky po zákonné lhůtě, kdy ji měl zastavit bez průtahů exekutor. Sám věřitel byl ve velkých dluzích, jeho pozůstalost se tedy likvidovala zpeněžením. To má na starost soudní komisařka, která Alešovi pochopitelně nesdělila, zda měl věřitel oprávněné dědice. Je tu tedy podezření, že exekutor vymáhá zaniklý dluh zemřelého, aniž by jeho činnost odpovídala zájmu věřitele, ten zemřel, nebo jeho dědiců. Ale protože jeho pozůstalost se řešila likvidací, je existence dědiců pochybná. Pokud by dědice měl, neřeší se pozůstalost likvidací, ale přenesením dluhů na dědice.

Jdeme na další kuriozity. Nad dluhem převzal opatrovnictví advokát, který nesouhlasil se zastavením vymáhání exekuce. Což po dvanáctileté lhůtě zákon zapovídá. Podle Aleše nebyla zaplacena ani záloha na pokračování exekuce, protože věřitel nemá dědice, pouze stanoveného opatrovníka, který ze svého takovou parádu platit nebude. To je v případě Aleše ovšem pouze dohad.

Přišla další účelová manipulace. Na splátkový účet z neznámého účtu přišlo 19,-. Tím exekutor získal pocit, že může prohlásit, že dluh je splácen a zahájit proti dlužníkovi dalších přinejmenším šest let vymáhání (přičemž účelová platba neproběhla z účtu exekutora, samozřejmě, ale z účtu neznámého). Platba na splátkový účet ovšem proběhla dva roky po zákonné lhůtě, kdy měla být exekuce ukončená a prohlášená za nevymahatelnou. Tedy i argumentace exekutora, že došlo k částečnému splacení exekuce, je účelová, protože exekutor sám ignoroval svou povinnost exekuci po dvanácti letech ukončit. Od té doby ovšem argumentuje tím, že na splátkový účet přišla suma 19 korun a že tedy není důvod exekuci zastavovat.

Za nesprávný úřední postup exekutorovo chování označil na podnět Aleše Okresní soud v Berouně. S exekutorem to ani nehnulo. Naopak, dal Alešovi pokutu za urážku, kdy ten jej v písemné komunikaci označil za „obstrukčního exekutora“ nebo „asociála“. Dodávám, že Aleš veškerou komunikaci s úřady vedl živě, kultivovaně a s náznakem kousavého humoru. A za kousavý humor si od exekutora vysloužil pokutu 1500,-. Naštěstí pokutu na spodní hranici. Exekutor, jak sám napsal, mohl Aleše potěšit i pokutou 50 000,-.

Aleš se obrátil i na Ministerstvo spravedlnosti s tím, že popsal praktiky exekutora s účelovým zasláním 19,- na splátkový účet. Ministerstvo mu odpovědělo, že exekutor musí v takovém případě prokázat souhlas dlužníka s úhradou od třetí osoby. Tímto souhlasem exekutor samozřejmě nedisponuje. Exekutor Alešovi odpověděl, že neví kdo a z jakého titulu úhradu provedl, ale nelze ji ignorovat. Tady je zásadní, že 19 korun přišlo na splátkový účet, který měl být ze zákona už dva roky uzavřený. Ze zvůle exekutora nebyl. Takže jeho argumentace naprosto postrádá opodstatnění.

Souhlasím s postupem Aleše? Chápu ho. Je to bojovník, já bych si své tiše splatil a pak se někde v koutku vyplakal. A na takovém principu i fungují exekuce. Aleš se rve, jako kdyby neměl nervy. Není na mně, abych posuzoval morální integritu Aleše nebo věřitele.

Proč exekutor trvá na vymáhání dluhu mrtvého?

144 tisícový dluh Alešovi pod správou exekutora přerostl přes milion korun. Poplatky za usilovnou a tak těžkou práci exekutora, kdy ten jednou za čas nechá svou asistentku napsat nějaké úřední ptydepe a naúčtuje si za to těžké tisíce či desítky tisíc, se musí vrátit. A „vynaložené“ zdroje je třeba dostat z dlužníka hlava nehlava. Ať si zákon káže, co chce. Původní dluh byl 144 tisíc, poplatky exekutorovi se šplhají za těch patnáct let k milionu. A milion se přece nezahazuje do stoupy kvůli nějakému hloupému zákonu.

Účelovými manipulacemi se nevymahatelná exekuce dostala zase na startovní čáru a Aleše tak čeká dalších šest či dvanáct let vyhýbání se systému a hledání skulin, jak se uživit načerno, aby na něj chapadla exekutora nedosáhla. Protože exekutor je očividně nepostižitelný. I přes vyjádření Okresního soudu v Berouně, i přes vyjádření Ministerstva spravedlnosti. Exekutor si může dělat, co jemu se zlíbí. V takovém systému žijeme.

U Aleše mu totiž leží neexistující přinejmenším milion korun, který nevznikl dluhem, ale úroky z úroků a pochybných částek, které si za vymáhání exekutor účtoval. Hezky od stolu. Podpis tisícovka, razítko pět tisícovek (cifry házím jen tak od boku, na exekutorském úřadu jsem nedělal, nevím, jakými částkami a za jaké výkony si exekutoři přilepšují na stará kolena). Takže namísto toho, aby postupoval jako zákonem vázaný úředník, kterým fakticky je a měl by být, začne se exekutor chovat jako zvlčilý mafián, který má pocit, že ukončením exekuce cosi ztratí. Přitom dluh přinejmenším desetkrát znásobil a dlužná částka je tak ve své podstatě jen jeho zvůlí. Splácení dluhu se tak v naší zemi stalo jen splácením úroků a úroků z úroků a nákladů a poplatků exekutorovi. To není normální. A stále to vesele probíhá.

Teď malá úvaha na téma přínosu pro společnost.

Alešovo vyhýbání se dluhu jednoznačně odsuzuju. Takhle to fungovat prostě nemá. Vedla ho k tomu averze vůči věřiteli, který jej podvedl. Chápu. Ale tady jde o systémové selhání, kdy si exekutor dělá s pravidly společnosti, co jemu se zlíbí. Účelově ohýbá systém, aby mohl nadále cucat a vysávat dlužníka, ač mu to zákon zakazuje.

Jaký je přínos Aleše a jeho poloilegalní existence, kdy se snaží utíkat před exekutorem, a tím zároveň před systémem? Podle komunikace s Alešem jsem nabyl dojmu, že je Aleš nadmíru inteligentní, velmi podnikavý, schopný, vtipný (ale také velmi unavený z věčného boje s exekutorem). Kdyby na počátku své dráhy nenarazil na „pochybného“ podnikatele, potažmo lichváře, možná by teď Aleš zaměstnával desítky lidí a odváděl na daních miliony do státní kasy. A měl by radost ze života.

Ano, v roce 2005 to podělal, ale zákon mu po dvanácti letech exekuce dovoluje se nadechnout. Dluh nezanikne, ale exekuce musí být uzavřená. Je to s ohledem na českou realitu dluhového nevolnictví dobrá zákonná úprava. Neuvězní v exekucích lidi na doživotí. Dovolí jim po dvanácti letech vydechnout a pohnout se svým životem kupředu. Do legality, do normálního života, kdy člověk nemusí neustále kalkulovat s tím, kde má únikové cesty. Aleš už je kvůli zvůli exekutora, který má snad pocit jakési osobní nespravedlnosti, v nemilosti patnáctým rokem. A hrozí mu kvůli účelovému a podvodnému chování exekutora dalších dvanáct let poloilegality a věčného útěku. Zákon to zapovídá, ale Aleš v realitě účelového výkladu legislativy exekutorem žije.

Straší mě představa, že si takhle exekutor pochutnává na někom, kdo se ze všech sil snažil spolupracovat, ale prostě mu nebylo dáno to zvládnout. Udělá si z něj exekutor soukromého doživotního finančního otroka bez ohledu na zákon?

Příslušného exekutora jsem obeslal několika otázkami týkajícími se tohoto případu. Odpověděl, že dle zákona musí zachovat mlčenlivost. Tady se zákona držel zuby nehty. U zastavení exekuce si se zákonem očividně vytřel podlahu. Oněch 19,- se také zjevilo na splátkovém účtu nejspíš z boží prozřetelnosti.

Dodatek: Je fascinující, kterak se oběť systému nemůže dovolat spravedlnosti. Děsivé uvěznění v doživotní právní kanalizaci České republiky. To, co je v zákoně, si člověk musí vymáhat, obepisovat média a doufat, že medializace povede k nápravě. Jenže ta nepřichází. Protože systém práva v České republice prostě zahnívá a hraje do karet takovým hyenám, jako je zmíněný exekutor. Co jsme si to tady těch třicet let od revoluce stavěli? Pro lidi takový systém očividně nefunguje.

Prostřednictvím tohoto a podobných případů sám jevím známky jisté hrůzy z toho, že český systém umí člověka zničit. A aby se na nás pohojil nějaký exekutor a zlikvidoval tak naši redakci, to se po poradě s naší šéfredaktorkou prostě neodvážím. Právní oddělení za zády nemáme. Alešův případ rád provětrám, ale doporučil jsem mu, ať se obrátí na redakce, které za sebou právní oddělení mají a umí tak prokličkovat přes minové pole té naší české (ne)spravedlnosti.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
16 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)