27.6.2025
Kategorie: Multikulturní soužití18 přečtení

Vylévání vaniček i s dětmi

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Napadli 145 žen injekčními stříkačkami. Do těla jim vbodli neznámou toxickou látku. A je to tak nějak jedno. Pohoršili jsme se a šli zase řešit obvinění Filipa Turka.

Festival hudby probíhá po celé Francii v mnoha městech. A v mnoha městech také došlo k napadení. Dvanáct pachatelů policie chytila, vyslechla a propustila. Dva z nich byli ve Francii nelegálně, přesto je policie pustila. Napadeným ženám se po útoku začala okamžitě motat hlava, některé omdlely. Všechny skončily v nemocnici.

Při představě, že žijeme ve Francii a má krásná a moudrá paní si naplánuje výlet za bigbítem, se o mě pokouší stejné mdloby. Šel bych s ní jako bodyguard? Čím bych se ozbrojil? Mám na to poprat se s nějakým namakaným… hm, pachatelem? A co když si ani nevšimnu? Pachatel prostě jen půjde kolem a bodne. Nenavrhnu mé krásné a moudré paní, že jí radši zabrnkám na kytaru doma? Že jí to bude muset stačit?

Nenastupuje takhle ve Francii postupná paralýza strachu? S jakými pocity budou lidé chodit na kulturu? Na trhy? Do obchodů? Na korzo po městě? S neprůstřelnou vestou, s helmou, chrániči a paralyzérem v kapse? Ten útok je něco neskutečně odporného, zlého tak, až to bere dech. Vymyká se to chápání. Jediná otázka, která dává smysl, je prosté – proč a jeho varianty. Proč takové zlo, proč takové selhání, proč tolik až lumíkovské tolerance…? Proč nejen Francouzi, ale celá Evropa nechá své země upadat do tak odporného stavu permanentního strachu? Vždyť strach byl ještě donedávna v evropských městech to poslední, co by člověk řešil. Tak leda strach před drobnými kapsáři, ale ne před tak nepochopitelnou zlobou a nenávistí. Bodat do lidí injekční stříkačky s toxickou látkou, to byla zatím role farmaceuta v čekárně doktorů. Ne obohacení v davu na festivalu.

Zopakuju, jak z toho ven.

Uzavřít za pomoci armád migrační kanály, protože velká část migrace z africko-blízkovýchodního okruhu se dlouhodobě ukazuje jako integračně problematická, kulantně řečeno.

Posilovat azylový systém pouze pro skutečně ohrožené. Evropa se naprosto sebevražedně v roce 2015 (rukou, ústy i pokřivenou myslí Angely Merkelové) rozhodla otevřít dveře všem. Bez ověřování identity. Všem otevřeme náruč, protože jsme morálně na výši a očekáváme, že zlé úmysly v migraci nejsou. Nejsou. Nejsou. Žádné.

Viděl jsem (pseudo)dokument čínského exulanta Wej-Weje Human Flow. Wej-Wej na svou kameru zabíral jen děti, ženy, starce, stařeny, případně invalidy, kteří prchají před bídou a násilím. Kteří prchají do Evropy. Nenasnímal ty, kteří pak páchají násilí a kvůli kterým se zcela mění tvárnost a identita Evropy. Ostatně podobně jako oceňovaná Agnieska Hollandová ve svém ideologickém pamfletu Hranice z roku 2023, která ukazovala také jen ženy a starce, děti a zraněné a hrála Putinovu hru na nebohé migranty z Afriky utíkající do EU přes Bělorusko (!).

Inspirovat se azylovou politikou USA za Donalda Trumpa. Dokáže vyhošťovat, nevyhošťuje všechny, dokáže uzavřít hranice. My slepě stojíme a do azylového práva zemí zavádíme migrační pakt EU, který sice jemně zpřísňuje možnost azylu, ale ukrývá v sobě trojského koně přerozdělování. A tedy zhoršování bezpečnostní situace rovnoměrně po celém území EU. Trump ukazuje zemím unie, že to jde, aniž by, a to je klíčové, země zaváděla diktaturu nebo nějakou formu autoritářství. Ani my k tomu nesmíme mířit. Ale, a to je paradoxní, pokud budeme nechávat problémy vyhnívat, dojdeme k tomu, že se k autoritářství dostaneme ne skokem, ale postupně a tak nějak neodčinitelně.

Zavést kvóty podle kulturní kompatibility. To ve své době zavedla Kanada a než se její vlády chopila novodobá levice merkelistického Justina Trudeaua, moc dobře jim to fungovalo.

Okamžité vyhoštění nelegálních migrantů a recidivistů. Och, jak nám tohle nejde. Proč? Pamatujete si ty skopičiny z daní placených neziskovek, které brání jakékoliv deportaci jak za pomoci svých právníků, ale i blokací, protesty, demonstracemi?

Zrušit finanční pobídky pro masovou migraci, což je evropský sociální systém. Ale zase, s vaničkou bychom tím vylévali dítě. A nezachrání identitu Evropy už jen vylévání dětí z vaniček? Nejsme už v této fázi?

A co je asi nejdůležitější. Začít ustupovat z prosazování lidských práv. Současná interpretace lidskoprávní legislativy, vzniklá v reakci na zločiny 20. století, se dnes paradoxně stává překážkou efektivní obrany demokratického prostoru před novým typem násilí. Vím, je to další vylití dítěte i s vaničkou. Ale jak říkám, nejsme právě v takové fázi?

Redakce

Sdílejte článek:
18 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
16 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)