Vráťa a jeho prasátko

Jistě jste zaznamenali nejnovější kauzu hradního kancléře Vratislava Mynáře, která svými novinářskými dotazy a časem věnovaným v hlavních zpravodajských vstupech hravě překonala všechny draze nakoupené roušky, rekordní rozpočtový deficit, protichůdnost informací od vládních epidemiologů a vlastně úplně všechno. 

Tabery, Šafr, Česká televize, komerční stanice, elfové, aktivisti, fejsbůk, blogeři… všichni se vyjádřili a mně Vidlákovi by bylo strašně líto mlčet. Koneckonců mám hospodářství, sám čuníky chovám i porážím a ze svého vesnického titulu drnohryza si osobuji právo k tomu také něco dodat. 

Víte co by mě zajímalo jako první a nikdo se na to nezeptal? Co to bylo za plemeno. Dvěstekilový vepřík, to už se dneska moc nevidí, fakt bych chtěl vědět, co ten Mynář chová. Zeman vepřovým hodům také rozumí, určitě si tu a tam o prasatech popovídají, zřejmě kancléř přihlédne k názoru svého šéfa, zkuste někdo zjistit, co ten Mynář v těch Osvětimanech vlastně chová. 

Nevím to, jen tipuji… Osvětimany nejsou daleko od Kyjova a Kyjov není daleko od Milotic u Kyjova a v Miloticích má svůj chov pan Mores, který je široko daleko jediný chovatel přeštických prasat. Od zmíněného pana Morese jsem koupil prasničku (jako sele) která je teď březí a na začátku července vrhne. Hradní kancléř zřejmě nemusí úplně koukat na peníze a ví čím Miloše pohostí, tipoval bych tedy, že hlavním hrdinou této vpravdě antické komedie je také přeštík od pana Morese. 

Druhá věc… v téhle době se zabíjačky nedělají. Už je po sezóně a je moc teplo. Udělat si kolem prasátka společenskou událost v této době je totální nesmysl. Stejně tak je nesmysl držet kdo ví jak dlouho dvěstekilového macka, který denně sežere deset patnáct kilo žrádla a nabírá jen a jen sádlo, které dneska už nikdo neocení, tím méně kancléř. 

Opět jen tipuji, ale dle mého bylo prasátko nachystané na nějakou akci v půlce března, ale Koroňáka se nikdo předem nezeptal. Všechno se zavřelo a zůstalo jen to prase, které každý den musel někdo obstarat, někdo mu musel podestlat, vyvézt hnůj, nakrmit, napojit a Mynář osobně tohle určitě nedělal a musel za to platit personál, který mohl být už dávno propuštěný, nebýt toho vepře. 

A teď z jiné strany… 

Pokud chce někdo legálně chovat prase, musí být registrovaný chovatel. I kvůli jednomu praseti. Tohle můžu mít já jako vidlák, protože já si prasata vyrábím sám a mám je doma celoročně.  Pochybuju, že to tak Mynář má kvůli jednomu prasátku, které určitě nechoval trvale. Vsadím se, že si prase vzali někdy kolem vánoc, kdy je restaurace nabitá a přebytky jídla jsou dostatečné, krmili tím prase a počítali, jak si pak udělají zabijačku. Prostě se mi nezdá, že by se dneska někdo dělal po vidlácku s prasetem od malého selátka a staral se o něj celý rok. 

Pokud máte takové pololegální prase, nemůžete ho ani odvézt na jatka, aby vám ho tam zabili odborně, případně aby ho vykoupili. Ti mohou brát jen z registrovaných chovů, protože tak to musí být, tak je to správné. 

Takže Mynář byl v patové situaci. Měl prase, které už jen žralo naprázdno a vyrábělo sádlo o které nikdo nestojí. Restauraci měl zavřenou, neměl pro něj žrádlo a určitě neměl věci, které mám já, jako třeba šrotovník a prostor pro uložení obilí na krmivo. Nemohl prase legálně odvézt na jatka, protože by mu ho nevzali. Udělat si zabijačku v tomhle teple je nesmysl. Ať to vidlácky řeším jak řeším, kdybych byl na jeho místě, udělal bych asi to samé. Rychlou porážku, rychlou rozborku, maso nanosit do sklepa a pak hned do mrazáku. Jestli kecám nesmysly, tak nám všem řekněte, jak byste to řešili vy. 

Mynářova smůla vlastně spočívá jen v tom, že má kolem sebe dost práskačů a sám má také nevymáchanou hubu. A tak se to dostalo ven. Kancléř dělal zabijačku… Houby zabijačku, prostě měl prase a jediná druhá varianta byla ho odvézt do kafilérky, protože nic jiného se s tím legálně dělat nedalo. 

Když se zabíjí taková velká potvora, tak já bych si na to troufnul ve třech. Ale kdyby nás bylo pět či šest, byl bych radši. Když je teplo, musí to jít rychle a musí to dělat někdo, kdo už to někdy dělal. Kdyby měl Mynář rodinu co k čemu, povolal by rodinné příslušníky a nemusel tam tahat kamarády. Úplně vidím tu jeho Alex, jak má ruce ve střevech, krájí špek na vyškvaření a tváří se radostně.  

Co se týče testů na koroňáka, ať si jde Mynář dělat debila z někoho jiného. Do očí bych mu řekl, ať mě takovou hovadinou neuráží. Stejně tak ty kecy kolem údajně nahlášené porážky, kterou schvaloval starosta. Porážka se hlásí na Ústřední svaz chovatelů a hlásí se to až na konci měsíce a nikomu jinému do toho nic není. Jiná než domácí porážka se dělat nesmí. Všechno ostatní je povoleno pouze ve veterinou schváleném provoze – na jatkách. 

Prostě si dojel do svojí restaurace, zavolal si pár místních kamarádů, řezníka a zabili prase. Já například jsem o velikonocích stěhoval švagra a také se nás potkávalo víc než dva a nemohli jsme mít roušky na hubě pořád. Můj švagr byl puntičkář – zavolal dopředu na policii, co že bude o sobotě dělat a ptal se jich, jestli může. Řekli mu že nevědí, protože taková věc se nikde jmenovitě nezakázala ani nepovolila. Stejně tak pochybuju, že by někdo jmenovitě zakázal nebo povolil zabít prase za podobných okolností. 

Možná to celé půjde policii, možná to půjde i k soudu. A vsadím se, že z toho nic nebude, protože to půjde uhrát na nezbytnost takového kroku. Když jde o hospodářské zvíře, je v zákonech poměrně dost možností. Stejně jako by nikdo nepyskoval, kdyby kolem telící se krávy poskakovali zootechnici, veterináři, majitel i pacholek nebo kdyby v pěti lidech dohledávali nebezpečně zraněného divočáka. 

Vidllácky bych znovu podotkl, že ďábel nebo Pánbůh (dosaďte dle libosti) opět přihrává Andrejovi. Novináři čmuchají kolem zabijačky-nezabijačky, přičemž z toho mráčku nezaprší, krouží kolem toho snad úplně všichni, ptají se na tiskových konferencích a ze dne na den přestali řešit vládního Kena, kterak kupoval drahé roušky z podezřelého zdroje a vlastně se úplně zapomněli ptát na stav nouze a rekordní zadlužení státu. Děkuji všem veřejnoprávním žurnalistům, že mi v posledních dnech horem dolem referují o tom, jak si kancléř Mynář zabil ve své restauraci svoje prase a přizval si k tomu několik lidí na práci.