Válka je obchod

Z válečné ekonomiky se nenajíme

Přejít na válečnou ekonomiku může napadnout jen zlého nebo blbého člověka. Z toho si snadno odvodíte, co je naše vláda a politici, kteří tomu tleskali a nadšeně souhlasili. Takovým bych doporučila vrátit se do školy, otevřít si dějepis a podívat se, co se dělo před velkými válkami.

Vždycky se zbrojilo, aby se „zachránila ekonomika“. No jo, jenže ono to nikdy nevyšlo. Vždycky z toho nakonec byla válka. Po válce je sice práce dost a ekonomika se rozjíždí – to je pravda. Ale stojí to miliony životů, hlavně těch mladých kluků, co mají život teprve před sebou. Lásku, přátelství, děti, sny – o to všechno je připraví ti, co si válku přejí, protože z ní profitují.

Ti, co dnes volají po válce, si většinou nikdy nevystřelili ani na střelnici, natož aby si oblékli uniformu. Zato mají plná ústa odvahy – ale cizí. A za cizí peníze. Až na nás začnou padat skutečné bomby, bude jim to mávání ukrajinskými vlajkami málo platné. V bunkru pro VIP místa nebude pro nás, obyčejné lidi, jako vždycky.

Když slyším, že máme „zrychlit přechod na válečnou ekonomiku“, chce se mi zvracet. V zemi, kde si důchodce musí vybírat mezi teplem a jídlem, kde děti nosí pomůcky do školy v igelitce a zdravotní sestry odcházejí za kasu do Lidlu – tady máme vyrábět zbraně? Pro koho? Pro válku, která není naše?

Zbrojovky si mnou ruce, bankéři si pipíjejí šampaňským a my máme držet hubu a krok. Kdo zpochybní narativ, je „dezolát“. Už zase tu máme cenzuru, propagandu, politické čistky – a ještě nám říkají, že jsme na správné straně dějiny. Vážně?

Tank místo školky? Ne, díky

Podívejme se na fakta. V roce 2024 Česká republika utratila na obranu přes 155 miliard korun. To je víc než dvojnásobek oproti roku 2019. Pro srovnání: celý rozpočet na školství byl 268 miliard, z toho základní a střední školy dostaly méně než polovinu. A zdravotnictví? Tam to dotujeme tak, že nemocnice škemrají o každou korunu a sestry utíkají, protože za ty směšné platy už nechtějí držet druhé při životě.

Ale nebojte, vláda má plán. Připravuje další navyšování výdajů na zbrojení, abychom splnili „závazky k NATO“. Zatímco vy budete stát frontu u zubaře (pokud nějaký ještě zůstane), armáda bude nakupovat další drony, houfnice, stíhačky. Proč? Protože „míru se dosahuje silou“. Aneb Orwell by měl radost: Válka je mír. Chudoba je rozpočtová zodpovědnost. A poslušnost je ctnost.

Když si člověk spočítá, kolik by se za ty miliardy dalo postavit školek, opravit nemocnic, vyplatit pečovatelkám, nebo alespoň přidat těm, kdo dělají nejtěžší práci v zemi, dojde mu to velmi rychle: válečná ekonomika není o obraně. Je to jen jiná forma tunelování.

Válka je business. My jsme jen zákazníci, co platí

Nejsme v tom ale sami. Celý západní svět teď přechází na „obrannou ekonomiku“. Americké zbrojovky mají rekordní zisky, akcie Lockheed Martin rostou jako plevel po dešti. A kdo to všechno platí? My, co žijeme z výplaty do výplaty, my, kdo vaříme polívku ze zbytků a utahujeme opasky.

A zatímco politici nosí ukrajinské stužky na klopě a mluví o „hodnotách“, reálný život lidí jde do kopru. Ceny potravin, bydlení, energií – všechno roste. Ale hlavně že tanky máme nové, že?

Závěrem: Válka není hrdinství. Je to obchod

Kdo chce válku, ať si vezme kvér a jde sám. Ale ať z toho netahá moje vnuky, tvoje děti, naši zemi. A hlavně – ať si to neplatí z našich daní.

Proto říkám dost. Válečné ekonomice, válečné propagandě i těm, co z války dělají normu.