1.9.2019
Kategorie: Ekonomika

V Brazílii hoří les

Sdílejte článek:

FRANTIŠEK SCHILDBERGER

V Brazílii hoří deštné pralesy. „Hoří náš dům,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron – a měl s tím úspěch. Brazilské pralesy, to je hlavní producent kyslíku na naší planetě (a nemáme zatím k dispozici žádnou jinou), takže nikdo neřekl, že Macron se jen snaží odpoutat pozornost od svých vlastních problémů ve Francii.
.
A Macron také dokázal nasadit toto téma jako jedno z hlavních na jednání skupiny sedmi hospodářsky nejsilnějších států světa, jehož byl hostitelem v lázních Biarritz. Koho ovšem takové řeči o „našem domě“ pochopitelně dost naštvaly, byl brazilský prezident Jair Bolsonaro. Tento (podle mého názoru) jinak nepříliš sympatický chasník měl ovšem pravdu pravdoucí, když se pozastavil nad tím, že problém jeho země se řeší na shromáždění cizích státníků, na které Brazílie ani nebyla pozvána – a obvinil Macrona z koloniálního myšlení, které ovšem (samozřejmě!) nepatří do 21. století… Macron pak nabídl Brazílii na hašení požárů peníze, které Bolsonaro nejdřív hrdě odmítl – ale po poradě s guvernéry zasažených brazilských států nakonec přijal.
.
Věci jsou ale skoro vždy složitější.
.
Žijeme v civilizaci, pro kterou je (stále ještě) slovo věda cosi jako svatá, posvátná kráva. Řekla to věda – tak to se všichni musíme sklonit, poklonit & zmlknout. Věci jsou ovšem vždycky složitější. Skutečná věda je proces poznání – a ne katechismus zjevený jakousi nadpozemskou autoritou (ale taková autorita přece neexistuje!) (tedy kromě posvátné Matky Evoluce, že ano). Skutečná věda také dokázala (ale ani to nemusí být konečný poznatek), že brazilské deštné pralesy nejsou rozhodující pro zásobování Země kyslíkem, jak alarmisticky papouškuje kdekdo, naposled tedy prezident Macron; kromě množství zelených rostlin zde totiž žije i množství organismů, od mravenců po jaguáry, které zase kyslík spotřebovávají.
.
To ovšem neznamená, že by si brazilský deštný les nezasloužil ochranu a pozornost!!! Je to úžasné prostředí, z větší části dosud vědecky nepopsané – a ne že by nemělo význam pro stav klimatu na planetě Zemi. „Spíše než zelené plíce planety je brazilský deštný les něco jako zelená klimatizace,“ řekl dnes (30. 8. 2019) v Českém rozhlase Plus proděkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Petr Kupec. „Deštný les vytváří množství mraků, které stíní Zemi před slunečními paprsky.“
.
Je pravděpodobné, že velká část požárů v Brazílii byla založena úmyslně, aby se uvolnila půda pro zemědělství. To prý je úplně špatně – jenže ani zde bychom neměli uvažovat kolonialisticky. Protože pokud je zapotřebí les, prosím – ale začněme u sebe. Nemyslím teď na kůrovce, který v našich lesních porostech řádí hůře než oheň v brazilských – ale na to, že i naši českou, moravskou & slezskou krajinu pokrýval kdysi neprostupný hvozd. A půdu, na které dnes podnikáme & žijeme, uvolnili kdysi naši předkové právě vypalováním čili tříbením lesa. Ne pouze docela velká sídla, Třebíč, Třeboň, Třebechovice, ale i množství dalších obcí nám svým názvem naznačuje, jak důležité bylo tříbení pro osídlení našich krajin. Třeběšice, Třeběnice. Třebichovice, Třebihošť, Třebotov, Třebáň a třeba Třebařov: máme je všechny vystěhovat a nahradit divokým pralesem?
.
Věci jsou prostě vždycky složitější. A snadněji člověk přísně hodnotí druhé než sám sebe.
.
Autor: František Schildberger
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 4,45 out of 5)
Loading...