Ukrajina získala v ofenzivě 100 kilometrů čtverečních

Podle zpráv z médií získala Ukrajina až 100 kilometrů čtverečních při současné ofenzívě proti Rusku. Rusko prohraje válku proti Ukrajině, pokud nynější ukrajinská ofenziva uspěje, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Zprávy z fronty jsou „celkově pozitivní, ale je velice těžko, Rusové bojují zoufale,“ připustil Zelenskyj. Věří však, že pokud Kreml v této bitvě prohraje, prohraje nakonec i celou válku…Kyjev zatím ohlásil dílčí postup, ale nikoliv prolomení ruských linií na jihu a východě země. Ukrajinští vojáci pokračují v protiofenzivě proti ruské invazní armádě přinejmenším ve třech směrech a zaznamenali úspěchy, uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Postoupili až o jeden kilometr u Vuhledaru v Doněcké oblasti, sdělil podle stanice BBC mluvčí ukrajinské armády pro jižní úsek fronty Valerij Šeršeň. Podle velitele Oleksije Hromova získala Ukrajina území o rozloze 100 kilometrů čtverečních.

Existují i zprávy o těžkých ztrátách ukrajinské armády. I naše média oznamují, že Rusko zničilo řadu tanků a obrněných vozidel a ztráty podle citovaných zdrojů jsou až 50 % raněných a mrtvých ukrajinských vojáků z útočících jednotek. Protože Rusko nyní okupuje asi 100000 kilometrů čtverečních, ukrajinská ofenziva zatím osvobodila 0,1 % okupovaného území s velkými ztrátami na technice i vojácích.

Ruská invaze na Ukrajinu je tak v dlouho očekávané protiofenzivě ukrajinské armády. To, že se ukrajinským jednotkám nepodařilo prolomit ruskou obranu, není dle mého soudu překvapivé. Protože se zatím stále jedná o jakousi „klasickou“ válku s tanky a obrněnými vozidly, vojenští odborníci stále upozorňují na to, že k úspěšné ofenzivě a prolomení obranných linií je zapotřebí nasadit v místě útoku troj až pětinásobnou převahu tak zvané „živé síly“ a s tím samozřejmě i vojenské techniky. Proto se stále píše i o tom, že teprve „velká“ ofenzíva přijde. Je v tom ale zásadní háček. Ukrajina totiž nemá podle všech zpráv tak výraznou převahu živé síly. Tvrdí se, že Rusko má po frontové linii asi tři sta tisíc vojáků, Ukrajina by tak pro skutečně velký útok potřebovala na frontě nejméně devět set tisíc vojáků.

Je zapotřebí si uvědomit, že Rusko má objektivně další možnosti na doplňování ztrát z bojiště, zatímco Ukrajina má asi čtyřikrát menší rezervy – dáno poměrem počtu obyvatel Ruska a Ukrajiny.

Navíc je zapotřebí vzít do úvahy celkovou strategii Ruska, které si v podstatě „nemůže dovolit“ invazi na Ukrajinu prohrát. Ohrozilo by to ruský režim v samotných základech a lze proto očekávat, že Rusko použije všechny dostupné možnosti k tomu, aby takovému vývoji zabránilo. Ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin hovoří o tom, že současná situace nevyžaduje další mobilizaci, může k ní dojít. Existují také různé „modely“ vývoje války na Ukrajině a ty nevylučují, že by v případě nepříznivého vývoje pro ruskou stranu mohlo dojít k nasazení zbraní hromadného ničení. Jak by v takovém případě vypadala reakce Západu a USA se lze jen úspěšně+ dohadovat. Následovala by nějaká „jaderná“ odveta?

To už se pohybujeme ale v oblasti tak hrozivé eskalace konfliktu, že by skutečně hrozil konflikt světového rozměru s nepředstavitelnými následky pro Rusko i Západ. O tom, že se v Rusku čas od času objeví vyhrožování použitím jaderných zbraní, se také ví, Naposledy by se měla stát cílem ruského „preventivního“ jaderného úderu polská Pozňan. Z těchto důvodů je proto vývoj války na Ukrajině zamlžen obrovskou nejistotou a je otázkou, co by bylo možné považovat za vítězství Ukrajiny. Možná to, že se linie dotyku ruských a ukrajinských sil „stabilizují“. Zda to ale bude stačit k jednání o možném příměří, se nyní dá těžko předvídat. Cíle Ukrajiny jsou stále maximální, tj. osvobození celého okupovaného území včetně Krymu. Je otázkou, zda takto může válka na Ukrajině skutečně skončit.