10.6.2019
Kategorie: Ekonomika

Trh nás dělá lepšími a socialismus naopak

Sdílejte článek:

INESS

Konzumní společnost, neoliberalismus či děti hamburgerů jsou oblíbenými zaklínadly moralistů. Kde rozkvétá trh a kapitalismus, tam se šíří sledování vlastního zájmu a sobectví a zároveň upadá morálka a myšlení na bližních.

Donedávna nezbývalo ekonomům nic jiného než vysvětlovat, že tito moralisté nic nepochopili. Trh nevyžaduje od lidí, aby sledovali vlastní zájem. Trh jen dokáže nasměrovat tuto lidskou přirozenost do produktivní kooperace. Je těžko popřít, že s rostoucí sociální vzdáleností klesá míra altruismu a roste sledování vlastního zájmu. Když vás člen rodiny požádá o pomoc, protože ztratil zaměstnání; chováte se jinak, než když se stejnou požadavkem a důvodem přijde cizí člověk na ulici. To fungování trhu nebrání, aby z tohoto nepříjemného faktu vytěžil to nejlepší – produktivní kooperaci úplně cizích lidí, kteří jen sledují zájem sebe a své rodiny.

Nedávno se však ekonomové začali více mluvit s antropology, sociology a evolučními psychology. Výsledkem jejich spolupráce jsou nové důkazy toho, že nejen moralisté nepochopili. Ale je to přesně naopak. Trh a kapitalismus je to, co stojí za částí naší dnešní morálky a myšlení na bližních. Bez trhu a kapitalismu by se lidé k sobě chovali hůř.

Antropolog z Harvardu, Joseph Henrich, s jeho týmem, uskutečnil jeden z největších experimentů napříč celým světem. Lidé z různých kontinentů, různých kultur se zúčastnili stejných experimentů měřících jejich ochotu pomáhat a podělit se. Od kmenů z Tanzanie, Ghany, Sibiře, Polynésie, Bolívie, Keni, Ugandy až po odlehlé usedlosti v Missouri, USA. Takový široký záběr měly tyto experimenty kvůli tomu, aby zachytily, jak se chovají lidé v různě velkých a různě “trhem zasažených” společenstvích. Jedním z hlavních závěrů těchto rozsáhlých experimentů je, že čím více jsou lidé vystaveni trhu, tím roste i jejich ochota chovat se morálně. Pomáhat, sdílet a trestat špatně chování. Takto to shrnul jeden z autorů, Herb Ginte (mimochodem bývalý marxista): “Ve společnostech, které využívají trh se do značné míry vyvinula kultura kooperace, spravedlnost a respektování jednotlivců. “[1]

A jak je to na opačné straně? V socialismu, kde interakce mezi lidmi není formována obchodními vztahy “něco za něco”, ale politikařením s veřejným majetkem “vstup do strany a získej moc”, vzniká úplně jiná kultura a jiné normy. Heslem socialismu bylo, “kdo nekrade, ten okrádá svou rodinu”. A že nešlo pouze o vymyšlené heslo, ale o něco, co se dostalo lidem pod kůži, svědčí experiment z Německa.

Autoři pozvali východní a západní Němce hrát jednoduchou hru s kostkami. Měli házet kostkou a zapisovat jaké číslo padlo. Podle výšky čísla byla potom finančně ohodnoceni. Jelikož si výsledek mohli zapsat sami (přesněji řečeno, sami určili, zda se bude počítat číslo na horní nebo spodní straně kostky), existoval prostor pro podvádění. A skutečně i někteří Němci podváděli. Avšak ti, kteří žili v socialismu (východní Němci) podváděli v průměru 2x více než ti, kteří neměli toto (ne) štěstí. [2]

Zdá se tak, že kultura obchodu – pokud chci něco od tebe, musím nejprve něco udělat pro tebe, pozitivně ovlivňuje náš morální software. Není to samozřejmě jediný faktor zodpovědný za ochotu nepodvádět, pomáhat si, nebo podělit se. Ale společnosti, kde neexistuje obchod, nebo kde je nahrazen plánem a rozkazy, tam vidíme méně nejen bohatství ale i morálky. Buďme raději děti hamburgerů jako Husakovy děti.

Text je úryvek z připravované knihy Pokrok bez povolení: Jak sdílená ekonomika, crowdfunding a kryptoměna změnily svět. Více o knize se dozvíte a podpořit její vydání můžete v  probíhající kampani.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 3,79 out of 5)
Loading...