11.9.2017
Redakce
0
Kategorie: Doporučujeme, Politika

Teď, nebo Babiš

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ

Každý, kdo v životě vstoupil do komunistické strany tak musel udělat s vědomím, že vstupuje do politické partaje vrahů, kteří se pro svou moc neštítili těch nejhorších zvěrstev, včetně vraždění občanů, nesouhlasících s jejich řáděním, a v duchu tohoto paradigmatu měli být všichni členové KSČ po sametové revoluci pozavíráni do kriminálů za schvalování genocidy vlastního národa. Nestalo se tak a téměř třicet let poté zde musíme řešit důsledky. Jedním z nich je Andrej Babiš.

 [ad#clanek-respo]

České republice hrozí, že premiérem se opět stane komunista s vazbami na StB, jenž po sametovce využil svých bolševických kontaktů k získání obrovské hospodářské a následně i politické moci, komunista, který se v duchu svého rudého evangelia neštítil při honbě za majetkem a mocí využívat všech nejhorších myslitelných křiváren, vydírání, nátlaků či podvodů, komunista, který samozřejmě vše obrací v tisíckráte omílanou lež a svojí propagandou se vtírá v přízeň primitivních davů. Postup již historicky známý.

V čem je naše situace ještě snad horší než jsme kdy chtěli vůbec domyslet, že mu soudruha na cestě do Strakovy akademie dělá president republiky, který “hrdě” na setkání s občany prohlašuje, že Babiše jmenuje premiérem i kdyby seděl v kriminále. Potvrzuje se tak tímto, co píšeme na Pravém prostoru již několik let. Miloš Zeman a Andrej Babiš bolševické jedno jsou. Oba vylíhlí ze stejného rudého hnízda, oba komunisté tělem i duší. 

Na jakém rozcestí tedy stojí Česká republika dnes? Určitě to není Babišovo “Teď nebo nikdy,” ve významu, že tento kejklíř moci by snad měl být nějakým spasitelem. Když jsme již promeškali po sametovce jedno “teď”, kdy jsme se měli zbavit komoušů a jejich stylu řízení společnosti, kam jsme se dnes historickou paralelou díky “nejsme jako oni” vrátili a jsme nuceni znovu prožívat postupné utahování smyčky občanům ze zákonodárné moci ovládané socialisty a neokomunisty, měli bychom si uvědomit, že ve volebních preferencích dnes dnes vede opět jen Národní fronta bolševických stran, vedených mentálními komunisty, lišícími se jen minimálně v uctívání bolševických bohů.

Bohužel stejná situace panuje i v hlavních státech “tvrdého jádra” EU. Stačí se jen podívat do Německa, kde zoufalý volič musí skousnout nabídku Merkelová – Schulz, a jejich partají, ze kterých multikulturní eurosocialismus doslova stříká na všechny strany a ještě při tom mainstreamová média označují tento volební duet jako souboj pravice a levice. Kde tam tu pravici někdo vidí je mi však záhadou. Já tam vidím jen opoziční smlouvu dvou národněfrontových stran neomarxistických papalášů.

Bohužel, globalizovaná Evropa je na konci své cesty. Vše výše popsané je jen výsledkem dlouhodobého vývoje, který gradoval po pádu sovětské komunistické říše, když převzali otěže ve společnosti pohrobci marxismu-leninismu, kteří skryti za rudým závojem byli připravováni na východě a mohutně je podporují ze západních universit vyšlí absolventi ideologie neomarxismu. Společně nám připravili jen opětovný návrat k socialismu (s lidskou tváří korporátně fašistického konzumu), okořeněný však v dnešní době ještě multikulturalismem, jakožto nástroje “elit” k následné celkové degeneraci obyvatelstva, tolik potřebné k snadnějšímu ovládání.

Stojíme tedy na rozcestí, které nám nedává vůbec žádné dobré šance. Jedna cesta vede k ponižování a otročině v nadnárodních montovnách a naprosté závislosti na socialistickém státu (Zemanova, Babišova) a nebo ještě umocněná multikulturním obohacením parazity, kteří do Evropy proudí z afrických a muslimských zemí za lepším životem s mačetami v rukou, kterými si chtějí podmanit “nevěřící” (Sobotkova, Merkelové, Schulzova). Kam se vydat, když jiné cesty není vidět?

Musíme si cestu prostě udělat sami a přestat poklonkovat a sedat na lep dnešní mocenské věrchušce. Nevolit ANO, ČSSD, KSČM, velmi zvážit volbu TOP09, KDU-ČSL či ODS. To jsou partaje prolezlé mentálními komunisty, kteří nás dostali až k dnešnímu bodu zlomu. Prokácet křoví a houštiny jejich zákonné, daňové a propagandistické džungle a nechat na naši cestu svítit slunce tradičních hodnot, ze kterých vyrostl dříve svobodný a ekonomicky silný “Západ”. Vrátit své myšlenky k otcům zakladatelům USA a znovu přijmou jejich principy řízení společnosti. Pokud tak neuděláme, bude trvat už jen několik málo desetiletí, než naše děti budou méněcennými otroky fašistických korporací a sociálního státu, či než budou dokonce otroky “mírumilovného” rozpínavého islámu, než budou jako roboti řízeni hrstkou parazitů, než jejich ponížení a zotročení bude definitivní. … Než nás naše děti proklejí.

[ad#pp-clanek-ctverec]

kriz

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (43 votes, average: 4,70 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky