Stopka ilegální migraci?

Donald Trump na stopnutí ilegální migrace do USA postavil do značné míry svou předvolební rétoriku. A jak ukazují první analýzy volebních výsledků z exit poolů se svou rétorikou oslovil i někdejší imigranty do USA z latinské Ameriky. Již ve svém prvním volebním období se Trump pokusil rozšířit fyzické zábrany proti ilegálním přechodům stavbou dalších částí zdi. Dostal se tím do ostrého sporu s opozičními Demokraty a tak se žádná zásadní překážka imigrantům do cesty nepostavila. Celý někdejší pokus se zdí byl i u nás komentován s tím, že nezaručuje dokonalou ochranu, a hlavně odporuje lidským právům.

Ihned po vítězství Joea Bidena se počet ilegálních migrantů do USA začal zvedat. Už za několik prvních měsíců stoupl počet ilegálních migrantů o desítky či stovky tisíc. Od Bidenova listopadového vítězství ve volbách se zvýšil počet lidí, kteří se snaží ilegálně překročit jižní hranici USA. Američtí pohraničníci tam v posledních čtyřech měsících v průměru zadrželi 70 tisíc lidí, což je v tomto ročním období nejvíc za posledních deset let.Zvýšil se také počet nezletilých uchazečů o azyl, kteří do USA přecházejí s vědomím, že americké imigrační zákony jim poskytují vyšší ochranu před rychlým vypovězením zpět za hranici. Na americké straně se tak už znovu plní dětská detenční centra. To je zpráva z dubna 2021 již po inauguraci Joea Bidena.

Jedním z důvodů těchto nárůstů je Bidenova imigrační politika, která ruší omezení a represivní kroky Donalda Trumpa. První den po příchodu do Bílého domu Biden zastavil výstavbu Trumpovy zdi na hranici s Mexikem a pozastavil deportace nelegálních imigrantů ze země. Vydal nařízení, aby byly co nejrychleji sloučeny rodiny, které předtím rozdělil pokus o nezákonné překročení hranice.Podle dalšího Bidenova výnosu by dospělí žadatelé o azyl už nemuseli čekat na mexické straně hranice, ale během řízení by mohli být v USA. „Tyto kroky neznamenají, že hranice s USA se otevřela,“ prohlásil při té příležitosti americký ministr zahraniční Antony Blinken.

Během Bidenova funkčního období ilegální migrace i podle oficiálních statistik stoupla trojnásobně. Ale pokud si vezmeme statistiky, tvrdá čísla říkají, že zatímco za Trumpa nelegální migrace do USA se nikdy nedostala na 700 tisíc, v prvních třech letech vlády Bidena každoročně překročila dva miliony osob. Pro srovnání, je to jako kdyby ročně do Evropy přišlo přes tři miliony lidí. V EU to v roce 2023 bylo reálně asi 350 tisíc nelegálních migrantů.

To jsou fakta, která nakonec i tradiční voliče Demokratů Hispánce doslova vehnala do podpory Trumpa. Jak se bude ilegální přistěhovalectví vyvíjet dále, je podle mého soudu zřejmé. Hranice s Mexikem bude mnohem více střežená a počty ilegálních migrantů zcela jistě klesnou. Zda se Trumpovi podaří ve velkém imigranty vyhošťovat je stále otevřené. Lidskoprávní aktivisté zcela jistě zbraně nesloží a bude to zřejmě daleko ostřejší souboj.

V této souvislosti je podle některých komentářů zajímavé, že by se portfolio Jozefa Síkely mohlo stát významným prostředníkem pro boj s ilegální migrací do EU a Velké Británie. Síkela sám argumentoval tím, že by se zahraniční pomoc EU do Afriky měla soustředit na zlepšování situace ve státech, z nichž migranti ve velkém odcházejí. To je samozřejmě v zásadě velmi správná idea, která má jedno zásadní ale. Ve státech , v nichž je státní správa rozložena, se totiž často zahraniční pomoc „vypaří“ či se promění na podporu velmi nežádoucí. Izrael tvrdí a má pro to řadu důkazů, že se mezinárodní pomoc Palestincům dostala do rukou vládců pásma Gazy, kteří ji nakonec využili pro vyzbrojování a skončilo to přepadením Izraele a zabíjením a únosem stovek Izraelců. Navíc, každá taková podpora, i když se nerozkrade, působí až po delší době a sama o sobě migraci nezabrání.

Zásadní tak zřejmě i v EU je vybudovat takový systém ochrany vnějších hranic Schengenu, který nebude tak jednoduché překonat. EU má na rozdíl od USA velký problém s ilegální migrací po moři, a to by vyžadovalo výrazně zlepšit kontrolu na mořských trasách do EU. Frontex, organizace, která má kontrolu zajišťovat, však do značné míry pracuje jako „statistický odbor“, který eviduje počty ilegálních migrantů. Jakmile berou státy věc do svých rukou, jako například Řecko, ihned se ozvou lidskoprávní aktivisté, kteří ilegální migraci kryjí svými záchrannými akcemi.

Svět je dnes v tak chaotickém stavu, že boj s ilegální migrací je velmi obtížný. Jestliže italský soud nepovažuje Egypt z hlediska bezpečnosti za bezpečnou zemi, kam je možné migranty vracet, je boj vlád s tímto jevem ještě více komplikovaný. A stále platí, že zatímco počty ilegálních přechodů do EU se počítají v tisících, deportace do zemí původu imigrantů jsou v jednotkách či desítkách.

Nedělám si tak žádné iluze o tom, že lze ilegální migraci zcela zastavit, ale věřím tomu, že je možné výrazně zlepšit ochranu před ilegálními migranty na hranicích. Nikoliv mezi Německem a Českem, ale na hranicích Schengenu. Návrat ke kontrolám na hranicích mezi státy EU je krokem k likvidaci volného pohybu osob v EU a je jen pokusem svým občanům ukázat, že se vláda „stará“. I v USA se opět rozhoří velká bitva mezi vládnoucími Republikány a Demokraty o způsobu ochrany hranic USA s Mexikem. Trump tak nebude mít „volnou ruku“ a progresivní média mu nic nedají zadarmo. Až opadne rozčarování z porážky Kamaly Harrisové, opět se zvedne odpor k Trumpovi a nic zadarmo mu Demokraté nedají. Trumpovy postupy budou opět napadány z pozice boje za svobodu a lidská práva. A stane se zřejmě i to, před čím někteří analytici varují, tj. že USA budou více zaměstnány vnitřními nesváry a na chytrou zahraniční politiku, která by zvýšila prestiž Západu, nebude mít Trumpova administrativa čas.

Situace je vážná, nicméně stále věřím, že není pro Západ beznadějná.