13.9.2024
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Skryté dopady migračního paktu. Čeká nás konec Schengenu?

Sdílejte článek:

VLASTIMIL VESELÝ

Německo od pondělí zavede kontroly na všech pozemních hranicích na dobu půl roku a Rakousko se připojuje. Blíží se konec Schengenu? Co se zatím zjistilo o dopadech migračního paktu?

Německý ministr vnitra oznámil, že od pondělí zavádějí kontroly na všech pozemních hranicích na dobu půl roku. A vzápětí se přidali Rakušané. Napíše nám Vít Rakušan na síť X zase jen “A co se stalo? Dobrou noc”, anebo zahájí reciproční opatření? V tomto vydání se budu věnovat především nově odhaleným faktům o schváleném migračním paktu a o tom, co v něm chybí – tj. jak vracet ty, kteří nemají v EU na azyl nárok. Místo investigativních novinářů z velkých médií, která spíš papouškují vládní výmluvy, se je podařilo rozkrýt Robertu Kotzianovi (podrobněji na jeho X profilu).

Jakou změnu přinese migrační pakt? Úlevu pro státy “vstupu”

“Pokud nastane závažná migrační krize, může Rada EU aktivovat článek 13 krizového nařízení, které je součástí migračního paktu. Týká se nárazových situací, kdy se do některého státu EU dopraví vysoký počet migrantů. Orgány daného státu migrantům v útěku do jiných zemí EU už nejspíš bránit nebudou, protože jim migrační pakt umožňuje se jich fakticky zbavit.”

Stát, ze kterého migrant unikl, tím bude zbaven povinnosti si jej převzít zpět. Povinnost vyřídit jeho žádost o azyl přejde na stát, kam migrant odcestoval. V případě, že ji zamítne, může se pokusit o jeho vrácení do země původu. To se ale u migrantů z Afriky a Blízkého východu prakticky vůbec nedaří.

Nové pojmy pro kvóty

Každoročně se budou mezi státy povinně přerozdělovat “příslušnosti k vyřízení žádostí o azyl” (tomu se nově říká “offsety”, dříve “kvóty”) v počtu, který se vypočítá jako 60 % z počtu relokací nařízených Radou mínus počet relokací přislíbených v daném roce všemi státy. Pokud členské země EU příslíbí relokací dostatek, offsety se neaktivovují. To ale není pravděpodobné. V praxi to znamená, že žádost o azyl, kterou by jinak musel vyřídit jiný stát (zpravidla stát prvního vstupu na území EU), bude muset vyřídit stát jiný, např. ČR.

“Podle ministerstva vnitra (MV) se offsety vztahují jen na migranty, kteří v přispívajícím státě už jsou a požádali v něm o azyl. V migračním paktu je však tato podmínka stanovena nejednoznačně a možná se dočkáme i jiných výkladů. Žadatelům o azyl, kteří se v rozhodném okamžiku (nejspíš začátkem roku) budou vyskytovat na našem území, musíme tedy žádost vyřídit. Pokud ji ČR vyřídí kladně (nebo záporně, ale migranta se nepodaří vrátit, což je pravděpodobné), už nám zůstane.”

Nechcete migranty? Nejméně půl milionu Kč za jednoho

“Pokud se stát nezaváže k relokaci, bude muset zaplatit určitou částku nebo poskytnout pomoc ve stejné finanční hodnotě. Každoročně se tedy spočítá pevná částka za nepřijatého migranta, která může být uhrazena v penězích nebo materiální pomocí.” Rada EU však může schválit vyšší částku než současně nastavených 20 tisíc eur. Jak potvrzuje i MV, horní mez není stanovena. Rada tak může vydírat státy odmítající relokace tím, že sankci nastaví tak vysoko, že některé státy raději relokace přislíbí.

Nyní je mechanismus nastaven tak, že nejvíce dopadne na státy, kde se migranti nejvíce shromažďují, např. Německo. To jsou však státy s největším vlivem v orgánech EU. Brzy si mohou prosadit změny, v jejichž důsledku začnou offsety dopadat i na státy např. V4. Bude-li většina států volit spíše jiné druhy solidarity než relokace, poroste tlak institucí EU a migračně zatížených států na to, aby novelizacemi paktu už nebylo možné se z relokací “vykoupit”.

Stavbu přijímacích táborů

Jedno z nařízení migračního paktu stanoví povinnost členských států postavit blízko vnějších hranic EU přijímací střediska/tábory. Tabulka uvádí i počet žádostí o azyl, které jsou členské státy povinny v těchto střediscích vyřídit (v určitém ohledu to ilustruje migrační zátěž jednotlivých států).

“Pokud se nepodaří žádost v hraniční proceduře do 12 týdnů zamítnout, musí být migrant vpuštěn na území EU (řízení pak pokračuje) tj. fikce nevstoupení v takovém případě končí). Kapacita střediska v Itálii, do které ročně dopluje přes 150 tisíc migrantů, bude 16 tisíc míst (tedy jen asi 10 % ročního náporu)… Z toho je vidět, že systém bude nadále propustný a hlavně to, že “fikce nevstoupení” dopadne jen na cca polovinu migrantů.”

Migrační pakt jako “úspěch” českého předsednictví EU

To záměrné mlžení a lhaní vlády o migračním paktu má svůj důvod. Ukazuje se totiž, že jeho prosazení a schválení jde na vrub právě českého předsednictví EU a že pakt vůbec nemusel mít současnou podobu, kdyby se ministr Rakušan včas postavil s dalšími ministry proti.

“Září 2022, tj. již během českého předsednictví: Vít Rakušan přichází s návrhem trvalého mechanismu povinné solidarity, který je s drobnými změnami dnes už schválen… Trvalý mechanismus, ale v jiné podobě, byl už v původním návrhu Evropské komise z roku 2020. Protože byl nepřijatelný, nechali ho u ledu. A mohl tam také zůstat. Jenže přišlo české předsednictví a horlivý Vít Rakušan. Český návrh obsahoval povinnost Evropské komise navrhovat každoročně minimálně 5 nebo 10 tisíc relokací. Dnes je toto minimum na 30 tisících. Nemusel obsahovat žádné minimum, ale obsahoval.”

“České předsednictví iniciativně přišlo s offsety pro migranty, kteří se nacházejí na daném území členského státu, přestože by jejich žádost měl vyřídit jiný členský stát (místo prvního vstupu do EU).” Jak jsem popsal výše, mechanismus se aktivuje, když státy neslíbí alespoň 60 % z každoroční kvóty stanovené Radou. “České předsednictví dokonce navrhovalo, aby se tak stalo při nenaplnění 75 % relokací!”

Jistě nejsem sám, kdo si myslí, že kdyby česká vláda chtěla, mohla povinnou solidaritu blokovat. Migrační pakt byl schválen ještě před volbami do Evropského parlamentu, což znemožnilo použít toto téma ve volební kampani a dát příležitost novému složení parlamentu pakt revidovat nebo neschválit.

“Kdyby české předsednictví postupovalo jinak, … migrační pakt by projednávala nová politická reprezentace vzešlá z voleb. Všechno tedy mohlo dopadnou výrazně jinak a nejspíše lépe. Jenže svazácká snaživost Víta Rakušana způsobila, že dnes je migrační pakt a mechanismus povinné solidarity realitou.”

Černý Petr azylového řízení

Podle Evropského parlamentu mají být díky migračnímu paktu žádosti o azyl zpracovány rychleji a neúspěšní žadatelé účinněji navraceni zpět. Zbožné přání nebo potřeba uchlácholit jednodušší voliče? O neschopnosti evropských zemí vracet neúspěšné žadatele zpět píše Marian Kechlibar.

“Účinné navracení zpět v tom smyslu, že ten vrácený člověk natrvalo zůstane venku a neobjeví se za týden či měsíc znova, je něco, co se zatím nikomu nepovedlo. Jediné místo, kde něco podobného funguje aspoň trochu, jsou ploty kolem španělských měst Ceuta a Melilla v severní Africe, kde je střežený úsek hranice krátký a sousední Maroko má důvody spolupracovat (zjednodušený přístup Maročanů ke španělskému pracovnímu trhu). I tam dochází k velkým bitkám, leč aspoň část těch “šplhounů” se daří vracet zpět do Maroka.”

“Co se mladých mužů ze subsaharské Afriky, Afghánistánu, Jemenu a dalších silně zaostalých regionů týče, víceméně nikdo o ně nestojí, víceméně nikdo je není schopen nějak vstřebat, víceméně každý je rád, dokáže-li se jich co nejsnáze zbavit, a valná většina států v dlouhých řetězcích táhnoucích se od Burkiny Faso a Pákistánu až po Švýcarsko si je snaží přehazovat navzájem tak, aby pokud možno neskončili u nich. Jejich hromadný příchod kamkoliv znamená pro danou zemi problém a v roli poraženého je ten, komu takoví černí Petři skončí v rukou natrvalo.”

“Princip černého Petra nelze nijak obejít, protože ti lidé, kteří dorážejí na člunech do Evropy, jsou už vesměs mladí dospělí přes dvacet let věku (bez ohledu na to, co o svém věku tvrdí úřadům), a s jejich zanedbaným vzděláním už nic zásadního neuděláte. Podporu formou sociálních dávek si časem nebudou moci dovolit ani v tom Německu a Švédsku.”

Migrační pakt EU to “vůbec nebere v úvahu a pořád si ještě hraje na to, že současný azylový systém, vymyšlený po roce 1945 pro poměrně úzký “use case” v podobě sousedních Evropanů prchajících na krátké vzdálenosti před totalitními systémy, může zůstat ve zhruba stejné podobě zachován i v době, kdy se z přelidněných zemí vzdálených tisíce kilometrů dávají na pochod různí čtvrtí a pátí synové z velmi odlišných kultur, které už doma nic nedrží.”

Návratová politika aneb deportace v migračním paktu chybí

“Z hlediska zdrojových zemí migrace jsou jejich vlastní přebyteční mladíci pouze přítěž, ne-li potenciální kanonenfutr pro teroristické skupiny, a tuplem to platí o těch nejproblémovějších, například trestaných zločincích. Na celkové (ne)úspěšnosti deportací je to pak jasně znát.”

“Velká spolková země Bádensko-Württembersko dokázala za uplynulých 6 let odsunout celkem 418 zločinců, tj. necelých 6 lidí měsíčně. A to si ještě prosím povšimněte toho, že se nerozebírá, kolik deportací směřovalo kam, protože ony v tom nepochybně jsou započítány také deportace do jiných zemí Evropy (Albánie, Gruzie, Kosovo, Moldávie, Ukrajina atd.), kteréžto země aspoň nějak spolupracují a celý proces je tedy o něco úspěšnější.”

“Co se té pravé exotiky týče, evropští politici už se po mnoho let snaží přemlouvat různé africké státy, aby nedělaly při přejímání vlastních občanů tolik problémů, a oslazovat jim to různými balíčky peněz zadarmo, ale výsledky této mnohaleté snahy jsou nápadně chabé. Podle statistik celého Německa za rok 2023 odsunuli loni zhruba 14 tisíc lidí celkem, ale jednou z nejdůležitějších cílových zemí odsunu bylo Rakousko.”

Terorista ze Solingenu už neměl v Německu co dělat

Terorista ze Solingenu se vyhýbal přemístění do Bulharska, tedy porušoval právní povinnost. Před tím ilegálně překročil několik hranic mezi Bulharskem a Německem, aby získal azyl ve vytouženém členském státě.

Robert Kotzian upozorňuje, že tyto absurdní situace budou možná pokračovat i s migračním paktem. “A to nešlo o přemístění třeba do Afghánistánu, ale jen do jiného členského státu EU. Deportace do států mimo EU migrační pakt vůbec neřeší. Výkon těchto deportací se bude nadále řídit stávající právní úpravou, která je však zoufale neefektivní. Jediné, co migrační pakt v oblasti návratové politiky řeší, je, že rozhodnutí o deportaci musí být vydáno do 3 měsíců. Migrační pakt ale neřeší, zda vyhoštěný zemi na základě vydaného rozhodnutí skutečně opustí.”

Blíží se konec Schengenu?

Europoslanci Ondřeji Krutílkovi (ODS) se nelíbí, že Německo uvažuje o stálých hraničních kontrolách: “Pokud Německo zavede permanentní kontroly na svých hranicích, šlo by de facto o konec Schengenu, jak ho známe. Je totiž dost pravděpodobné, že by se přidaly i další země. Podobné nápady musíme tvrdě odmítnout. Došlo by totiž k porušení jednoho ze základních pilířů EU… EU nemá řešit problémy s nelegální migrací zaváděním kontrol na VNITŘNÍCH hranicích, ale musí mít efektivní návratovou politiku. Pokud nemá někdo nárok na azyl, nemůže v EU žít.”

Nejspíš by to byl začátek konce současné podoby Schengenu. Jenže v situaci, kdy EU není schopna bránit své vnější hranice a žijí zde statisíce migrantů načerno, je to menší zlo. Nelze mít otevřené vnější hranice a právní systém, který znemožňuje účinnou obranu před nelegální migrací, a současně volný pohyb občanů EU. Podle poslance Krutílka potřebujeme “efektivní návratovou politiku”. Jenže právě vláda vedená jeho ODS zakrývá podstatu migračního paktu, který právě efektivní návratovou politiku a ochranu vnějších hranic vynechává.

Příběh na konec

Na konec jsem si nechal krátký příběh. Možná znáte podobný. “V Dubaji mě ošetřoval lékař z Nigérie. Doma vystudoval medicínu a pak si přes internet našel ve Spojených arabských emirátech (SAE) kliniku, která byla ochotná ho zaměstnat, protože poptávala jeho specializaci. Než mu práci přislíbili, různě ho zkoušeli a testovali. Když doložil všechny potřebné dokumenty (z Nigérie), dostal pracovní vízum a stal se doktorem v SAE. Nemá právo na sloučení rodiny a jako křesťan nemá žádnou šanci získat občanství. Pokud by spáchal přestupek či lehčí trestný čin, letí okamžitě zpátky domů. Kdyby spáchal vraždu, dostal by pytel na hlavu a kulku od popravčí čety. Na základě těchto pravidel funguje v SAE multietnická společnost.”

 

Za oponou migrace

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 4,79 out of 5)
Loading...
39 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)