S Fialou skončili inkvizitoři

Na vašem hodnocení stavu mě zarazilo, že mluvíte o nejdelším období svobody v historii. Na tom je vidět, že jste mladý a nezažil jste to. Největší svoboda ve všech ohledech byla v devadesátých letech. Dnešní svoboda v porovnání s tehdejší je ubohá.

Doufám, že teď s novou vládou toto končí. Vláda může náladu ve společnosti částečně otočit, aby tu už nebyli ti, co byli placeni Fialovou vládou, aby zde dělili společnost na slušné a podle jeho slov svině. Tihle inkvizitoři už skončili.

Ohledně těch dalších zpráv, tak to jsou takové ty zprávy, kdy si redakce říká: „Dnes se nic neděje, není o čem psát a blíží se uzávěrka, tak tam dáme ekonomiku s šíleným titulkem. Ten se prodává.“ A pak čtete o rostoucí nezaměstnanosti. Ano, roste, ale není to žádné drama. Kdyby byla lepší témata, tak se o tam titěrném růstu nezaměstnanosti ani psát nebude.

Jedna otázka je už tradiční. Strany nové vlády vyhrávaly v menších městech a v regionech. Jsou ti lidé „hloupí“ a „deprivovaní“ a kdyby se měli lépe, volili by „lépe“, jak říkají některé mluvící hlavy?

Já teď přesně nevím, jak to měly konkurenční strany. Motoristé k mému překvapení měli dost vyrovnané výsledky. Všechny okresy v Ústeckém kraji měli velmi podobný výsledek. Praha na tom byla maličko hůř, ale zdůrazňuji to slovo maličko. Zatímco u mnoha stran byl výsledek mezi Prahou a zbytkem republiky ohromný, u nás byl jen malý.

Musím říct, že mě teze, že v Praze jsou chytří a jinde hloupí a deprivovaní, uráží. A více než o okolí to vypovídá o tom, kdo to říká. Představa lepších lidí v Praze a Brně je zvrácená. Odmítám to.

Když jsem letos jezdil po Ústeckém kraji, viděl jsem tu falešnou pražskou bublinu. Ta si myslí, že má vše řídit, ale je to zjednodušeně řečeno 1 milion versus 10 milionů. Takže je naštěstí ten milion nějak držen na uzdě před bruselským socialismem.

Při 17. listopadu bylo některým lidem naznačeno, že nejsou vítáni a není to jejich akce. Není to paradox, že při svátku svobody akceptujeme, že někdo na tuto svobodu nemá nárok?

Máte pravdu, celá dnešní doba je jeden velký paradox. To je přesně to, o čem jsem mluvil. Neumím si představit, že by něco takového zaznělo v devadesátkách. Často slyším od lepších lidí vzývání Havla a říkám si, co by na to třeba asi říkal. Když vidím na Národní ty, proti kterým byl tehdy 17. listopad, vzpomenu si na: „A terazky mi povedztě, Kefalín, čo vy si predstavujetě pod takým slovom absurdný?“ Na to není co říct. Pokrytectví a lež až na půdu a navíc opěvovaná médii lepšího proudu.

Mým cílem je vrátit se ke svobodě. Ale jak jsem řekl už dříve, svobody z devadesátek se nedočkáme, dokud nepřijde globální změna. Musí skončit zatýkání za názor v Británii a jinde.

Cítím tu touhu ve společnosti vrátit se ke svobodě. Touha po svobodě je podle mě pro člověka přirozená.

Ukrajina prohraje válku s Ruskem. Evropané si to musí přiznat, přestože to bolí, tvrdí šéfredaktor německého deníku Welt am Sonntag Jacques Schuster. Rok 2026 podle něj bude pro Ukrajinu „nepříjemný“. Chybí českému establishmentu schopnost dívat se na situaci Ukrajiny realisticky?

Je mi líto Ukrajiny. Už skoro čtyři roky krvácí. A krvácet bude dál. Té zemi utekli perspektivní lidé. Mnozí z nich se už nikdy nevrátí. Bude tam hrozná demografická struktura: moc starých a málo mladých. Budou chybět muži. Vše bude potřebovat rekonstrukci.

To bude stát neskutečné peníze, které nakonec zaplatí státy EU. Jenže šílenci, které dnes vidíme v Bruselu, skončí. Postupně vidíme, jak si svět odkládá růžové brýle. Globálně vidíme nástup racionální pravice. Stačí se podívat na poslední volby v Latinské Americe. Myslím, že podobné tendence uvidíme i v Evropě, i když v Maďarsku je to nahnuté. Na druhou stranu, kdo by ještě věřil průzkumům. Průzkum je chytrá manipulace davu údajnou statistikou a tvrdými čísly. Motoristi vědí, že 4,7 % je ve skutečnosti 10,3 %.

No a jestli bude v příštích evropských volbách Evropský parlament více racionální, bude racionálnější i komise a pak už ta pomoc Ukrajině bude více cílená a skončí zlaté záchody a obnova Ukrajiny bude pomalejší.

V nové geopolitické strategii USA je EU popsána jako region, který je v „úpadku“. V Bruselu to vyvolalo křik o narušování tradičního severoatlantického spojenectví, nejde ale spíš o tvrdý popis reality?

V Bruselu by se měli podívat na statistiky. Nejde jen o hrubý domácí produkt, ale i o počet patentů, hodnotu firem, obrat akciových burz a viděli by, jak se z nás stává skanzen. My snad úplně ve všem zaostáváme. Snad už nemáme v žádném oboru firmu, která by udávala globální trend. My jsme dobří jen v zákazech. Mohou za to zelení a socialisté. Stále se vymýšlejí nové regulace, jak lidem házet klacky pod nohy, když chtějí podnikat, něco vyrábět a prodávat. Zkrátka, Brusel je žába na prameni a ta přece nepřizná, že ona je tím problémem, který je nutné odstranit.

EU bojuje „proti extremistům“. Europarlament zná „sanitární kordon“ pro poslance stran, které nejdou s hlavním proudem. Čeho jsme vlastně svědky? Je to reakce establishmentu na to, že slábne a ví to?

Ano, to je dobrý příklad dělení společnosti na lepší a horší. Západní politici a média jsou zdrojem blbé nálady. Právě toto neměl Brusel nikdy dopustit. Tady vidíme tu snahu nerespektovat výsledek voleb. To je ale i u nás. Je to hrozně nebezpečné. Toto nikdy v historii neskončilo dobře, protože pak stačí trochu a ten tlak na společnost končí výbuchem.