1.12.2018
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Rozhovor s Martinem Konvičkou: Babiš je jako Forrest Gump

Sdílejte článek:

COM/MARTIN KONVIČKA

  • Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě neprošlo. Pro bylo 92 poslanců, proti 90, opozici tedy chybělo 9 hlasů. Co si o páteční diskuzi myslíte? A co ukázala o české politice?

Musím se přiznat, že byť jsem celou estrádu „anti-Babiš“ sledoval velmi podrobně a pobaveně, nějak se mi podařilo zmeškat dva vrcholné momenty. V sobotu 17.11., když po Praze pobíhala fauna všeliká a hrála si na cosi mezi 17. listopadem a dobýváním Zimního paláce, jsem totiž byl s rodinou v ZOO. Ve Dvorci u Borovan, to je malá, soukromá, ale hezká ZOO-zahrada uprostřed jihočeských lesů; asi nejzajímavější moment byl rozhovor s panem majitelem o odchovech bílých lvů. No a v pátek 23. listopadu, to zrovna naše Sněmovna předváděla to nejhorší z institutu parlamentní demokracie, jsem byl rovněž s dcerkou – ale tentokrát bez manželky – na naprosto úžasné akci. Na „Předvánočním tvoření“ pro děti, které pořádají v kulturním domě v Soběslavi a kde si děti mohou vyrobit svíčku, slepit mozaiku z barevných kamínků, vyfouknout sklo a podobně. Dcerka byla nadšená, já zničen (ale to byli všichni tatínci, s nimiž jsem se dal do řeči). Mám tudíž to nejvýživnější z obou „revolučních dnů“ jen zprostředkovaně, z různých záznamů.
No ale i tak jsem se dozvěděl dost. Asi nejpřekvapivějším poznatkem byl vzestup Ivana Bartoše, předsedy Pirátů. Předsedové trpasličích partají z DemBloku jej stavěli na tiskovkách před sebe, dopřávali mu maximum prostoru, vzdávali mu úctu jako nějakému vůdci. Ivanovi se to zjevně zamlouvalo: trémou netrpí, mluví suverénně, před kamerami mu to sluší, učiněný performer. Tak jsem si říkal, kde se v něm bere ta suverénnost, vždyť při své nesporné inteligenci a znalosti světa musí vědět, že slouží lumpárně. A vzpomněl jsem si na staré technařské dictum, které Bartoš jistě dobře zná: „Nikdy nedávejte LSD psychopatovi“. Mohl by se totiž následně projevit v celé kráse. Asi nejznámější psychopat, kterého „nastartovalo“ LSD, byl americký masový vrah Charlie Manson. Doufejme všichni, že předseda I.B. nedosáhne v příští kariéře Mansonových kvalit – našlápnuto už má.

 [ad#textova1]

V sobotu 17. 11., když vynecháme šaškárny s věnci a podobně, mě zaujalo vystupování dvou předlistopadových mladých komoušů (nezaměňovat s „komunistou“, ti mohli mít jakési ideály, kdežto komouši byli jen směšní kariéristé), ex-soudruha profesora rektora T. Zímy z University Karlovy, a ex-kandidátanasoudruha docenta rektora M. Beka z Masarykovy university. Žvanili na jakési anti-Babiš demonstraci, oháněli se svobodou, demokracií a proevropským směřováním, při tom rituálně proklínali jednoho z protagonistů listopadu 89 Zemana. Na fotkách přitom vypadali – a teď nemyslím věk, ale výraz tváře, držení těla a celkovou papalášskou zpuchřelost – přesně jako předlistopadoví soudruzi, proti nimž tehdy jejich spolužáci (včetně mě) demonstrovali, zatímco ti dva čekali, jak vše dopadne. Nejsem ale znechucen. Došlo mi totiž, že oba se do KSČ cpali koncem 80. let. To byla doba, ze Sovětského svazu přicházela Perestrojka, hroutily se režimy v Polsku a Maďarsku a národ začínal věřit, že „bolševik“ není navěky. V těch letech lezli do partaje jen občané slabomyslní. No a nyní, když se všude okolo nás hroutí lež o skvělé eurobruselské „liberální demokracii“, opakují oba ex-soudruzi svoji životní chybu. Podruhé bojují na ztracené vartě. Z toho jsem usoudil, že u nich nejde ani o nestydatost, ani o zlý úmysl, ale o prostou lidskou blbost, která se samozřejmě nijak nevylučuje s akademickými zásluhami. Spíš mě překvapují studenti a kolegové akademici obou ctěných universit – rektor je, jak známo, funkce volená, tak nevím, proč si volili zrovna ty dva poplety.

No a popletené mi přišlo i páteční jednání o pádu vlády. Sama říkáte, že táboru anti-Babiš chyběli nějací poslanci. Jenže ti jim chyběli od počátku. Mohli je získat buď od ČSSD, nebo zradou či „nákupem“ některých poslanců ANO. Sám jsem tu možnost párkrát nadhodil mezi přáteli, ale ti mě ujišťovali, že ČSSD do takového rizika nepůjde. Ta partaj je zadlužená po uši a politický mrtvá. Zato nějaká ta státní zakázka, k níž si ve vládě pomohou, může zachránit, když už ne partaj, tak aspoň pány poslance před žebrotou ve stáří. Rovněž mě ujišťovali, že poslanci za ANO se přesvědčit ani koupit nenechají jednoduše proto, že s Babišem je jim dobře. Jenže když vyvolavatelé anti-Babišiády neměli plán, jak vládu shodit, proč do té taškařice vůbec šli? Co od toho Bartoš, Kalousek, Fiala a ten srandovní pán, co tvrdí že je „starosta“ a nikdo si nepamatuje jeho jméno, čekali? Napadají mě dvě pracovní hypotézy, první, že se se tím chtěli zavděčit lepé reportérce Slonkové, když už si s dehonestací premiéra dala tolik práce, ale to by dávalo smysl možná u Fialy či Kalouska, ne už u Bartoše, který, jak známo, má doma paní Sabině podobnou, ale podstatně zachovalejší. Druhá možnost je, že se chtěli zavděčit nějakému sponzorovi, někomu, kdo Babiše (a Zemana, na toho nezapomínejme) opravdu nerad. Ať už byl tím sponzorem Sörös, firma Westinghaus nebo úplně někdo jiný, celé mi to přijde, že kluci vytunelovali příslušné fondy, určené snad k nákupu přeběhlických hlasů. Nemělo by nás to překvapovat, i poslanci DemBloku jsou Češi. Z černých fondů a úplatků se, jak známo, účty neskládají a natáhnout starého lumpa Söröse – uznejte, kdo by odolal?

  • Čí úspěch, či neúspěch jsme zaznamenali? Jak vnímat jednání sociální demokracie, která na hlasování samotné opustila sál?

Úspěch to byl Babišův, ale nezasloužený, takový Forrest Gumpovský: Ten syčák nemusel dělat vůbec nic, jeho vyzyvatelé se zesměšnili sami. Úspěch to byl prezidentův, který již jednou během své kariéry, z postu předsedy Sněmovny v 90. letech, velmi podobnou situaci musel řešit. Mám na mysli tzv. Sarajevo, jenže tehdy se proti premiéru Klausovi postavila i část jeho vlastní strany. Zemanův úspěch tehdy i tentokrát to byl proto, že radil zachovat klid, jen ať se splašenci sami takříkajíc „vycukají“.

Obrovský neúspěch to byl pro Piráty. Jejich předseda si zafrajeřil v médiích, ale poslanci, které v pátek pustil k řečnickému pultu, celou jeho snahu potopili. Ti tajtrdlíci, jeden po druhém, otevřeně přiznávali, že jim na Babišovi vadí jeho čerstvý závazek nepodepsat takzvané „Globální pakty“. Nejenže tím z našeho premiérského Forrest Gumpa udělali národního hrdinu. Oni to navíc dělali tak usmoleně, koktavě a dementně, že si nejeden bývalý volič Pirátů v duchu jistě říkal: „Co jsem to volil? To má být ta moderní strana mladých rebelů? Vždyť to jsou usmrkanci, kteří ani sluníčkovat neumí pořádně.“

Co se týče Sociální demokracie, tam je skutečně škoda slov. Nepodpořit vládu, v níž zasedám, je možná světový unikát. Jenže ono to v pátek bylo dávno jedno. Kdyby Babiše nepodpořili socialisté svou neúčastí, nejspíš by se domluvil s SPD. Kdyby se nedomluvil s SPD, vláda by takzvaně padla, přes pár mezifází bychom doklopýtali k předčasným volbám a ty by ČSSD definitivně vyzmizíkovaly. Výmluvy socialistického předsedy, že se vlastně „obětovali, aby nám nevládl Okamura nebo komunisté“, jsou už jen takové legrační pindy.

  • Co Tomio Okamura, který se nejprve postavil po bok předsedů stran bývalého Demokratického bloku a Pirátů, aby poté svá vyjádření omezil na to, že chce ve vládě nahradit ČSSD?

Kdyby po boku těch tajtrdlíků nestál, možná by v té vládě už byl. Pokud to mám vysvětlit – v okamžiku, kdy by nebyla jasná pozice SPD, by se možná Hamáček nechal vyprovokovat k nějakým anti-Babiš krokům či výrokům, čímž by SPD stojící opodál obrovsky stoupla v ceně coby Babišův klacek na Hamáčka. Na druhé straně se ale Okamury musím zastat, znám trochu atmosféru sněmovních tiskovek, celé to poskakování po tzv. news-roomu, kde se dospělí chlapi chovají jako slečinky před první lekcí tanečních, takže si dovedu představit, že v hysterickém ranním shonu, bez důkladné úvahy, udělal „šachovou chybu“. Ona ta politika vypadá fakt jinak při čtení novin a jinak v reálu, kdy jste nedospaný, je vám horko nebo naopak zima, škrtí vás kravata a potíte se do ponožek.

  • Premiér Andrej Babiš čelí tlaku kvůli kauze Čapí hnízdo a svému synovi. „Ty bezectný a bezcitný dobytku,“ napsal Babišovi skrze Twitter poslanec Miroslav Kalousek v rámci kauzy nemocného Babišova syna. „Jste agent StB, podvodník a špatný otec, vzkázal premiérovi senátor Tomáš Goláň. Nakolik lze souhlasit s tím, že děti do politiky zatáhl především premiér sám a nakolik se jeho rodina stala obětí novinářských či politických praktik?

K tomu se fakt neumím vyjádřit. Kdysi dávno jsem ale Parlamentkám řekl, že celý spor Kalousek versus Babiš je sporem poněkud operetním. Jde tam o dva kohouty, kteří by rádi vládli jednomu smetišti (rozpočtovým a dotačním penězovodům) a nejspíš by přeochotně plnili příkazy Bruselu, Berlína nebo kohokoli jiného, pokud by to neslo jim samotným. Akorát že Babiš je šikovnější, snad protože netrpí alkoholovou demencí, a to mu Kalousek a spol. nikdy neodpustí. Došlo zde ke zvláštní situaci, a v tom je Babišova pozice Forest Gumpovská, že celý „DemBlok plus“ jej atakuje z pozic eurohujerských, protinárodních, promigračních a falešně moralizujících. Protože na té straně spektra je tím pádem plno, Babiš musí – chtě nechtě – zastávat pozice mírně pronárodní, středoevropské a protibruselské. Nemyslím si, že to je jeho přirozenost, byl do role „rebela v mezích zákona“ vmanévrován. Pro naši zemi je nyní podstatné, aby v ní co nejdéle setrval. Takže jen ať Kalousek ječí, uráží a vyhrožuje. Dobří občané by měli založit nějaký fond, aby dotyčnému nikdy nevyschla láhev, protože když je v ráži, je v tom manévrování obzvláště efektivní.

  • Babiš se chlubí, že jeho vláda funguje, že v zahraničí nás výborně reprezentuje, že země prosperuje. Jak hodnotíte činnost vlády vy bez ohledu na všemožné aféry?

Už jsem to napsal: Forest Gump. Vláda nejspíš není nijak zářná, ale pořád je lepší, než kdyby nám vládli, co já vím, nařvaný Bartoš, hysterický Kalousek a vystrašený Fiala. Máme navíc ohromnou výhodu, že Česko je důležitým strategickým prostorem z hlediska budoucích vnitroevropských konfliktů. Proto si u Babiše podávají dveře tu Merkel s Macronem, tu Orbán s Kurzem. Všichni se chovají náležitě uctivě, protože (možná na rozdíl od českého premiéra?) znají Bismarckovu průpovídku, že „Kdo je pánem Čech, je pánem Evropy“. A chtějí ho mít raději neutrálního než v táboře svých nepřátel. Poněkud zapadlou Babišovou zásluhou (nebo to byla zásluha paní Babišové) bylo setkání s nejznámějším českým literátem, v Paříži žijícím Milanem Kunderou. Došlo k němu krátce před „anti-Babišiádou“ a osobně si od něj dost slibuji, protože Kundera je, ač se to obecně neví, principiálním odpůrcem islámského fundamentalismu.
Konečně – premiér má zatím to štěstí, že vládne za konjunktury. Ta ale jednoho dne skončí a není důvod nevěřit ekonomům, že podmínkách přeregulované EU bude následovat tvrdý pád na zem. Teprve tehdy se ukáže, co v Andreji Babišovi skutečně je.

  • Je namístě novinářské duo Slonková – Kubík pochválit, nebo spíše kritizovat? Opět se rozběhla diskuze o nezávislosti médií. Prospěla demokracii reportáž Slonkové a Kubíka?

Snad si nebudeme namlouvat, že ta slavná reportáž, její načasování do dnů před 17. listopadem a do hodin, kdy premiér dlel na mezinárodní konferenci v Palermu, vzešly z osobní iniciativy těch dvou lovců senzací. Ptejme se na úplně jiné věci, třeba proč má na „sestřelení Babiše“ tak veliký zájem zrovna televize Seznam, jejíž majitel, Lukačevič, současně na svých webech dává exkluzivní prostor „rebelskému“ poslanci V. Klausovi Juniorovi. A proč řečený poslanec v okamžiku, kdy mohl hrát skutečně vysokou hru, mlčky a ukázněně hlasoval se svým poslaneckým klubem. Lukačevič se o něco snaží: Ptejme se, o co a proč.

  • Jaroslav Plesl řekl, že bylo od Seznamu nezodpovědné, že se rýpal v soukromí Andreje Babiše, zejména jeho údajně psychicky nemocného syna. Šlo o narušení soukromí a překročení pomyslné čáry, za kterou se nechodí? Je to trefná poznámka, nebo jen Plesl hájí zájmy s ním spřízněného Babiše?

Bylo by zvláštní, kdyby Plesl nehájil zájmy Babiše. Situace však je alespoň průhledná, na rozdíl od neprůhledného smradu, který k nám vane z Lukačevičova Seznamu.

  • A jak si média podle vás v celé kauze vedla? A jak naopak Andrej Babiš, který v jednom týdnu vystoupil v médiích v mnoha obsáhlých rozhovorech, mimo jiné na Nově, na Barrandově, v Blesku, na Primě, v ČT?

Média hlavního proudu si vedla jako obvykle hystericky, ale na to už jsme zvyklí. Z výraznějších věcí mě zaujalo vystřižení jakési Babišovy věty ve veřejnoprávní televizi, zdokumentované díky internetu.

Nemusíme mít premiéra rádi, ale pořád to je premiér, a cenzurovat premiéra by „státní“ televize neměla. Jistě, ČT prý není státní, ale „veřejnoprávní“, to znamená že má měřit všem stejně, téhle pohádce však nemůže věřit ani ten nejhloupější poslanec Pirátské strany. Bylo by fajn, kdyby premiér našel nějaký způsob, jak to klubko zmijí z Kavčích hor rozehnat a kdyby – spolu s odmítnutím Globálních paktů – neudělal nic jiného, byla by jeho politická bilance nakonec pozitivní. Tu a tam příjemně překvapil Český rozhlas, který přece jen nemanipuloval tak prvoplánově, jako Česká televize. Takže ono to jde, ne že ne.

  • Jak během této krize obstál prezident Miloš Zeman, který dal Andreji Babišovi bianco šek a řekl, že ho klidně znovu jmenuje premiérem, kdyby vláda padla. Prospělo by České republice, kdyby Miloš Zeman odešel?

Neprospělo. Zrovna v těchto dnech, během prezidentovy návštěvy Izraele, si přece všichni připomínáme, proč jsme Miloše Zemana volili. A byť i jemu lze vyčíst spoustu věcí, tak momentálně nikoho lepšího nemáme.

[ad#pp-clanek-ctverec]

konvička-portrét-titulka

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (37 votes, average: 4,46 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky