13.6.2015
Redakce
0
Kategorie: Politika

Proč mlčí elity?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL 13|06|2015

Před několika dny skončilo zasedání nejvyšších představitelů Spojených států, Kanady, Británie, Francie, Itálie, Německa a Japonska sdružených v organizaci G7. Viděli jsme pevné stisky rukou, „upřímné“ televizní úsměvy účastníků a bylo nám velkomyslně umožněno vyslechnout, co nám, plebejcům, tato „světová elita“ vzkazuje.

[ad#hornisiroka]

Nebylo to nic nečekaného. Probíraly se nejdůležitější otázky, které země G 7 a jejich satelity trápí. Třeba globální oteplení, to se řešilo velice. Účastníci summitu se jednomyslně dohodli, o kolik může globální teplota vzrůst do konce století. Evropští představitelé se pak iniciativně zavázali k opětovnému navýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu EU. Znovu tak ujistili zbytek světa, že jsou pevně rozhodnuti svou ekonomickou sebevraždu dokončit.

Hovořilo se také o terorismu, aniž se jeho hlavní sponzor a vyzbrojovatel alespoň na chvíli začervenal. A pak, samozřejmě, probíhalo rituální hrození pěstičkou na východ. Ty ty ty, Putine! Co si to dovoluješ, dělat v Rusku ruskou politiku pro Rusy? Co je to vůbec za chlapa, že nadřazuje zájmy jakéhosi východního národa přáním globální elity?!

Nejzajímavější je ale to, co vůbec nezaznělo. Všimli jste si? Alespoň já jsem nezaznamenal ani slovo o muslimské invazi. Nic o přílivu mladých svalnatých a dobře živených mladých mužů, jaký tu od vylodění v Normandii nebyl. Nic o obraně, nic o plánech, co s tím udělat. Nic. To ticho je ohlušující.

A přitom v Evropě to bzučí jako v úle. Podrážděné a zneklidnělé obyvatelstvo ve všech zemích Evropy se samo, bez vedení, bez svých představitelů, trochu bezradně a improvizovaně houfuje k obraně. Ne statisíce, ale už stamiliony obyvatel od Portugalska k Bulharsku a Pobaltí pociťují existenční obavy. A jaká je jejich nejčastější otázka?

G77

Podle mých poznatků z kontaktu s lidmi i z internetových diskusí je nejčastější otázkou: Copak oni to nevidí? Oni to nechápou? Tím oni jsou myšleny elity a vůdcové Evropy. Naši lidé, a nejen oni totiž nedokážou pochopit a přijmout nečinnost svých představitelů a „vůdců“ v tak kritické situaci. Nedovedou si vysvětlit jejich chování, které je v tak očividném rozporu se zájmy obyvatel kontinentu. Vždyť oni tu přece taky budou žít, kroutí nechápavě hlavami. A hledají vysvětlení.

Jedno vysvětlení mne napadá. Šílené, ale logické. Existuje totiž jedna situace kdy vůdce (velitel) dává příkaz k ničení všeho, co má nějakou hodnotu a to přitom na svém vlastním území, nebo na území spojence. Bez milosti nařizuje spálení úrody, boření obydlí; nechává vyhazovat do povětří mosty a trhat koleje. Tou situací je ÚSTUP.

Ústup … a kdože to jako ustupuje? Spojené státy. Ano, USA se začínají stahovat z Evropy, i když to tak zatím nemusí vypadat. Jejich role globálního četníka je u konce. Ekonomika je v troskách. Výroba se přesunula do Číny a velkoměsta, jako Detroit, která žila z průmyslové výroby se propadají do chudoby a beznaděje. Sociální politika přerostla meze únosnosti a 50 milionů lidí na food stamps (poukázkách na jídlo) je zátěží, jakou nezvládá ani supervelmoc. O státním dluhu je strach hovořit. Demografická struktura obyvatelstva se změnila imigrací z Mexika a vyšší plodností nebílého obyvatelstva, a to se odráží jak v politických preferencích, tak také, bohužel, v poklesu počtu produktivních pracujících. Státní protěžování všeho ne-anglosaského dosáhlo takového stupně, že řada oblastí se dostala na pokraj občanské, etnické a mezirasové války.

[ad#velkadolni]

Současně s tím roste na druhé straně světa Čína a začíná si dělat nároky na hegemonii v Asii. Požaduje i svou sféru vlivu v oblasti Pacifiku, který USA od poslední války považovaly za svůj zadní dvorek. Ve státech BRICS, kolem ní sdružených, roste produkce i spotřeba a začínají si nárokovat čím dál větší část světových zdrojů. Zkrátka, z pohledu USA, se to sype, kam se podíváš.

V takové situaci je logické, stáhnout se z některých oblastí a soustředit na ty zbývající. A na linii dotyku s „nepřítelem“? Tedy třeba na tom západním poloostrově Asie, v oblasti zhruba od Ukrajiny po Portugalsko? Dovedu si představit pomyslný bojový rozkaz plukovníka svým poručíkům, podřízeným velitelům menších jednotek: Chlapi, ústup. Zapalte to všecko a pak se stáhněte na naši stranu potoka (oceánu)….

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky