OH v Japonsku … jeden fatální omyl

Pod palcovými titulky Český covidový skandál na OH (MfDnes pátek 23.7.2021) se rozebírá „nedodržení“ disciplíny při letu hlavní výpravy do Tokia. Hygienici budou „vyšetřovat“, kdo zavinil nákazu mezi sportovci. Do hledáčku se dostal jakýsi lékař, který je podle médií „odmítač očkování“ a premiér Andrej Babiš prohlásil, že je „skandální, že tento lékař nebyl očkován“. Stalo se ten samý den, co ten samý Babiš prohlásil, že jeho vláda „nikdy nevyhlásí povinnost očkování proti covidu“. Tato Babišova prohlášení si poněkud protiřečí, že ano.

Média popisují smutný osud pozitivně testovaných sportovců na covid s tím, že to pro ně znamená stopku v účasti na hrách. Osobně jsem četl jiné stanovisko českého sportovce, který prohlásil, že do Tokia nepojede, protože OH bez diváků mu nedávají smysl. Ono toho je ale mnohem více, co nedává smysl.

Většina soutěží na OH je totiž vícedenních. U běhů jsou rozběhy, semifinále a finále, podobně u veslování rozjížďky a finále A a finále B. Může se proto klidně stát, že sportovec, který absolvuje kvalifikace a postoupí do finále, bude před finále pozitivně testovaný na covid. Podle stávajících pravidel to znamená vyřazení ze soutěže. Toto má být regulérní průběh soutěží? MOV neměl na podmínky pořadatelů co se každodenního testování týče vůbec přistoupit a pokud na tom organizátoři trvali, měly být OH v Japonsku úplně zrušeny. Nic není vzdálenější fair-play než každodenní covidová buzerace.

Sportovci tak jsou i pod tlakem toho, zda budou pozitivní. Zda se v takových podmínkách nechá hovořit o normalitě, rozhodně ne. Na minulých hrách se mohlo stát, že někdo před finále onemocněl a nemohl nastoupit. Na těchto OH je ale sportovec vyřazen, pokud je pozitivní na covid i když je jinak zcela zdráv – nemá prostě žádné příznaky nemoci. Považuji proto konání OH za stávajících podmínek za neregulérní a jejich výsledky za zmatečné.