O cenzurním šílenství

Troufly si totiž tvrdit, že dítě pro zdravý vývoj potřebuje mámu i tátu. Organizace následně na facebooku jako reakci na smazání zveřejnila smuteční parte.

V minulém staletí jsme tu měli dvě totality: nacistickou a komunistickou. To co měli obě diktatury společné byla cenzura.

Demokratická společnost, která sebe vnímá jako protipól té totalitní vychází z několika pilířů. Tím základním je právo na názor a svoboda slova.

[ad#article_et21]

Dnes je lidem tato svoboda stále více upírána. Je paradoxem doby, že omezování lidské svobody je dnes nejvíce prosazováno těmi, kteří by měli mít propagaci svobody názorů v popisu práce: liberálními demokraty. Všechny ty co jejich názory nesdílejí, zpravidla označí za extrémisty, xenofoby, rasisty či dezinformátory.

Zatímco v minulosti stála za cenzurou konkrétní státní moc, dnes je tomu jinak. Nejvíce se na šíření cenzury podílí nejrůznější neziskovky a vlivné skupiny, soukromé sociální sítě a akademické prostředí. V některých případech nabývá cenzura a autocenzura v západním světě až bizardních podob. Jedna severokorejská uprchlice se dokonce nedávno veřejně vyjádřila, že ani Severní Korea není tak šílená, ve srovnání s poměry na amerických univerzitách.

Vraťme se však z amerických univerzit k smazání příspěvku propagující rodinu, ve které dítě bude mít tátu a mámu. Dobře ilustruje o co těm zákulisním hráčům světového dění (globálním elitám), kteří za touto vlnou cenzury ve skutečnosti stojí, opravdu jde. Jako v každém totalitním systému se jedná o “stvoření nového člověka”, který se více bude podobat poslušnému automatu než samostatně uvažující svobodné lidské bytosti. Aby tento projekt mohl být úspěšný, musí být člověk vykořeněn z tradičních duchovních, rodinných a národních tradic a pout.

Vše zlé je k něčemu dobré. Vlna cenzury je známkou toho, že globální elity jsou pořádně nervózní. Cítí, že doba po kterou ještě budou mít na Zemi vliv se blíží ke svému konci. A tak fráze o svobodě a demokracii byly z velké části odhozeny a přichází éra otevřené cenzury, represe a veřejné dehonestace těch, kteří se nechtějí novým trendům dobrovolně podřídit. Například lidí, kteří se nejsou ochotni dobrovolně naočkovat experimentální vakcinou proti covidu 19. To je sice v mnoha ohledech nepříjemné, nicméně se tím sám systém v očích alespoň trošku kriticky smýšlejících lidí rychle demaskuje.