17.11.2024
Kategorie: Historie

Není moc co slavit

Sdílejte článek:

JINDŘICH KULHAVÝ

Dnes si připomínáme den, kdy tvz. Sametová revoluce nastartovala řadu změn v naší zemi. Existence Československé socialistické republiky se přiblížila ke svému konci a komunisté měli být postupně odsunuti po půlstoletí vlády do pomyslných věčných lovisků. Občany socialistického Československa, průmyslového srdce RVHP, mohla čekat zářná budoucnost, kterou nám slibovaly nové elity.

Přenesme se o 35 let dále. Na Pražském hradu tyčícím se už jen nad územím České republiky sedí osoba, která v období tzv. Sametové revoluce stála nikoli na straně studentů, ale patřila k nadějným kádrům tehdejší KSČ. Po jeho boku a za dost peněz se natáčí další reprezentativní kousek z řad členů této strany a oba nám denně objasňují, kam to lze s morálními hodnotami mladého komunisty dotáhnout. Ano, na Hradu je změna zjevná. Petr Pavel je ukážkou toho, jak lze zapomenout na jedny ideály a propagovat přesně opačné. Jen jedno zůstalo. Tým je třeba mít ideologické vůdce, ke kterým je prostě třeba se primknout. Pokud pro bývalého rozvědčíka takovým bylo politbyro sedící v Moskvě, dlouhým procesem při přeměně v generála v NATO došlo k otočení korouhvičky a perspektivní převlékač kabátů podlehl kouzlu amerických Demokratů. Dnes je v dalším hřebíku svých morálních hodnot, protože se americkým prezidentem stal Donald Trump, kterému by přeci dle svého tvrzení už ani ruku nepodal. Nic to nemění na tom, že na Pražském hradu sedí momentálně antiruský bývalý kovaný komunista.

Celých těch 35 let lze shrnout do pár vět. Československo bylo před svým koncem nejvyspělejší průmyslovou a velmi samostatnou zemí částečně sice zaostávající za kapitalistickým Západem, ovšem v mnohém schopnou mít co světu nabídnout. Vyráběli jsme a pěstovali absolutní většinu toho, co jsme k životu potřebovali. Sice ve starých továrnách (nikdo do nás neinvestoval jako třeba USA do NSR), zemědělci měli k dispozici starší techniku, ale to neznamenalo, že by s ní nedosahovaly slušných výsledků. A občas jsme svět překvapili něčím, co ukázalo náš smysl pro genialitu či improvizaci.

Morálně národ strádal, přeci jen komunisté si hlídali své, nicméně tušili, že nelze pouze utahovat otěže, a tak stavěli alespoň paneláky, všichni měli práci, netrpěli hlady občas nám dovezli i cosi, což mělo tendenci stát se hned podpultovým zbožím. Nicméně lidé bývali, jezdili na chaty, místo silnic po světě znali svou zemi a pořád se něco budovalo. Ne rychle a dokonale, ale postup vpřed zde byl. Nešlo vůbec o ideál, nesvoboda byla vnímatelná, ale národ žijící v habsburské porobě několik století a proslulý švejkovstvím s tím dokázal to, že po tvz. Zamatové revoluci byl pro kapitalistické jestřáby tlustou kořistí. To je důkaz, že tady zase tak tragicky nebylo. Především školství a zdravotnictví byly zdarma a vynecháme-li stranický tlak na občany a jejich poslušnost zajišťovanou STB, lidé se dokázali bavit i reptat.

Po zlomu 17.listopadu došlo k bleskovému převlečení kabátů týkajícího se jak politiků, tak i třeba většiny umělců. Velmi rychle došlo k pohodovému a zbytečnému rozpadu Československa, vcelku klidnému odchodu sovětské armády (jako by Kremlu došlo, že by je stálo příliš mnoho úsilí obhájit její lokaci v naší zemi). Velmi rychle se směřovalo k nepřipraveným a často divokým privatizacím, ještě rychleji k výprodeji všeho, co zde mělo hodnotu. Pokud komunisté alespoň nějak mysleli na budoucnost, jejich nástupcům šlo především o rychlé zbohatnutí. A tak se všeho stát zbavoval hluboko pod cenou. Třeba odprodej České spořitelny rakouské bezvýznamné bance nás musí strašit dodnes. Komunisté byli mnohem lepšími hospodáři než nové elity. Havel hodně mluvil, ale v podstatě byl nastrčenou bábkou. Zbavili jsme se úplně všeho mimo Budvaru (Pekarová by prodala i ten), nakonec i díky církevním a naprosto neoprávněným restitucím zbytku půdy (poděkujme Mildovi Kalouskovi). Topolánek pro změnu začal naši levnou elektrinu nabízet ven a kupovat draze zpět přes Lipskou burzu. Ani voda u nás vyvěrající nám nepatří, což je světový unikát.

Namísto možnosti po 17.listopadu 1989 začít znovu a navázat po mnoha desítkách let na období 1.republiky (řada továren ji ještě pamatovala) jsme z pomyslného postu top postsocialistické země klesly na dno, kdy nás hospodářsky a ekonomicky předbíhají i asijské a africké státy. Nemáme nic, jsme popelnicí Evropy v mnoha směrech, je zde drahota, inflace, vládne nám kretén Fiala a na paty mu šlape Babiš pro mnohé stejně pro podobné eurohujerství nepřijatelný. Jsme členem sebedestrukčního spolku zvaného EU vedeného militantními vyvolávači 3.světové války a směřujícím ke kontinentální průmyslové, zemědělské a energetické katastrofě. Stejně tak nemající vlastní armádu patříme do sféry vlivu amerických majitelů vojenského paktu NATO.

Desetina lidí žijících u nás přišla z Ukrajiny a vyžírají nás do krůtu kosti. Nic nevlastníme, ale kupujeme předraženou vojenskou techniku ​​a letadla, pro které zde není letiště. Brzy nám v rámci progresivizmu a Green Dealu siahnou na to poslední, co mimo děti máme. Čeká to soukromé vlastnictví, takže na auta, domy a byty. Tedy pokud tomu tak dopustíme. Média už opět hlásají jednostrannou propagandu. Kdo ji neschvaluje, pošlou na něj politruka Otíka. Nebe policii a justiční mafii. Ministerstvo vnitra má svou obdobu STB, která Vám neumožní třeba otevřít účet v bance. Nebe Vám Finanční správa zaklekne na firmu. Opravdu to nevíte, že mlčíte?

Ptáme se tedy. Je zde někdo, tedy mimo ty, kteří na této době plné zla, podvodů, korupce a nenávisti zbohatnuli, kdo má pocit, že je co slavit? Pokud ano, vyjmenujte klady a neříkejte nic o možnosti cestovat. Protože i tady vám brzy seberou. Podíváte-li se pár let dopředu na blížící se „perspektivy“, možná rádi budete vzpomínat na symboly socialismu. Ne, nechceme strašit, ale pocit, že se neodvratně blíží ještě více idiotské období, je příliš silný. A nepřijde li skutečná revoluce, která nebude zdaleka tak klidná, jsme zpět v totalitě, marasmu a zmaru. Přidal se opět strach a dost možná přijde i hlad.

Jindřich Kulhavý

 

Jak jste spokojeni s vývojem české společnosti a politiky po roce 1989?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...
Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
18 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)