14.11.2016
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Nejen Burešoviny a jejich vliv na společnost

Sdílejte článek:

KAMIL NEIMANN

O EET už bylo na PP napsáno hodně. Všechny zdejší články na toto téma jsem pročetl, abych se v něčem neopakoval, aby mě nějaká potrefená trumpeta zase nenapadla, že jsem opsal nějakou větu. Kdyby se některému čtenáři zdálo, že plácám hrušky přes jablka, je to proto, že vnímám dění kolem sebe v širokých logických souvislostech, abych přes stromy viděl samotný les.

[ad#clanek-respo]

Bylo by nošením dřeva do toho lesa, kdybych tu dlouze rozebíral, jak chce pan ministr udělat ze všech zákazníků agenty (bezplatné pomocníky) finanční správy prostřednictvím účtenkové loterie. Vzpomínáte na někdejší pomocníky SNB? Poměry panující v zemi jsou už nápadně podobné (ne-li horší) té totalitní době, ve které pan ministr nebyl agentem Burešem. K tomu se nesnížím a žádnou účtenku nikdy nikam nepošlu. Principy chodu lidských společenství stále zůstávají stejné (jako vzorce lidského chování), jen ty technologie šmírování jsou dokonalejší, ideologie je nová, plíživá a možná i nebezpečnější.

Bankovní tajemství už téměř neexistuje, banka na vás napráská kde komu kde co (protože podle legislativy musí; počínaje soudy) a v blízké budoucnosti Vám za to patrně ještě naúčtuje zápornou úrokovou sazbu. Proč? Nemusím být ekonom (tím nejsem, ekonomii neuznávám, protože věří v nekonečný růst a popírá zákony zachování), abych pochopil, že to s finančním systémem jede s kopce. Centrální banky ředí měny (už ne tiskem fyzických papírků, to jde pomalu, ale přidáváním virtuálních koncových nul na účtech) a nazývají to honosně kvantitativním uvolňováním. (Obvykle, když nám mocenské elity chtějí vnutit nějakou zákeřnou prasečinu, vymyslí pro ni nějaký honosný slovní novotvar, třeba xenofob, pozitivní diskriminace nebo EET). Ale jak dostat ty nové miliardy do oběhu? Prostřednictvím půjček s extrémně nízkým úrokem. Má nás to údajně motivovat k investicím do výroby a inovování. Myslím, že „Draghiové“ zapomněli na lidskou psychiku. Když na mého kamaráda dolehne EET, pochybuji, že bude takový sebevrah, aby to korigoval půjčkou, protože dluhy z podnikání mu nikdy nikdo neodpáře a špatný hospodář podle nové legislativy riskuje i svůj osobní majetek (nefiremní).

Po kontrolním hlášení přišel pan ministr s registrem bankovních účtů, dosud není jasné, jaké informace budou jeho prostřednictvím shromažďovány, ale to se už týká nás všech. Proto platím kde jakou prkotinu platební kartou, aby v budoucnu kde kdo věděl, jaké mám nákupní návyky a za co přesně utrácím. Nepoužívám hotovost, aby nějaká budoucí vláda mohla prohlásit, že ji obyvatelé využívají málo a proto ji zruší, jako nedávno prohlásila vláda ve Švédsku. Nepohodlnému občanovi pak bude stačit bloknout účet a sám zajde hlady a zimou.

Používáte věrnostní karty? Slyšeli jste o technologiích vytěžování dat? Díky takové věrnostní kartě má váš oblíbený obchodní řetězec přehled nejen o vašich nákupních návycích. Už vám někdy telefonovali třeba z banky nebo z pojišťovny, se kterou nemáte nic společného, něco vám nabízeli, překvapilo vás, že znají vaše telefonní číslo, jméno, adresu? Různé obchodní organizace s databázemi o zákaznících vzájemně kšeftují a data kompletují (párování dat). Existují výkonné algoritmy, které podle vašich nákupních návyků odhadnou vaše pohlaví, věk, národnost, náboženské vyznání, kulturní preference, zda máte děti, váš životní styl apod. Pak vám mohou vnucovat reklamu šitou na míru. Nechtějí slevu zadarmo. Jen se obávám, aby nějakou budoucí vládu nenapadlo tahle data využívat také – proti vám. (Jako údajně tu mongolskou třeba napadlo porovnávat účtenky z loterie s daňovými přiznáními zákazníků – zda na ten nákup mají.)

Nyní je na řadě EET. Pan ministr se tváří, že oněch 18 slibovaných miliard vybraných navíc (odřených z těch, které ministr průmyslu a obchodu ze soc. dem. přirovnal k parazitům), využije nějakým bohulibým způsobem. Jak praví ta vtíravá televizní reklama, těch 18 miliard patří nám všem. Obávám se však, že je spotřebuje stále více bující úřednický aparát (můj starý a zkušený kolega říkává, že každý úředník je potenciální škůdce), že ty miliardy půjdou na zvyšování už tak vysokých platů soudců, na různá zahraniční dobrodružství našich vojáků po boku amerických bratrů, aby se pak příbuzní jejich obětí mohli přijet pomstít do Evropy za to, že jim rozvracíme jejich země (co naše armáda nebo jen původem české zbraně pohledávají v zemích, kam je nezvali). Na jedné straně platíme velkou spotřební daň z alkoholu a na straně druhé nám pan ministr „logicky“ slibuje snížení DPH u piva, tomu říkám ryzí populismus.

„Malý a střední firmy jsou na prd“, že pane ministře. Vy byste nejspíš rád jen ty korporace (Agročerty pocházející z dob divoké privatizace) a jejich nevolníky. Likvidace střední třídy znamená rozpad společnosti. (To se děje, ne náhodou, i na západě. Proto vyhrál Trump, kterého volili nejen dělníci bez práce, ale také ta režimem drcená střední třída. Manželku podnikatele přednostně zajímá, jestli přijdou o dům na hypotéku a o auta na splátky, ne jestli Trump urazil ženy před cca deseti lety v nějaké pojízdné šatně).

Mě se EET zatím osobně netýká. To však neplatí o mém kamarádovi, který je drobným živnostníkem. Nedávno se mi svěřil se zajímavou obavou. Jde v principu o to, když jej teď bude chtít poškodit (zlikvidovat) konkurent, pošle prostředníka, který si u něj koupí např. pár rohlíků a získá účtenku s fiskálním identifikačním kódem (FIK) od Burešova serveru (v odborných kruzích se údajně uvažuje do budoucna i o zavedení QR kódů, ale ani ty nejsou neprolomitelnou překážkou). Následně onen konkurent vyrobí (či nechá vyrobit) falzifikát účtenky (to není nic složitého, stačí mít třeba Adobe Photoshop a fiskální tiskárnu, protože způsob jejího tisku bývá fyzikálně odlišný od běžného kancelářského tisku třeba na faktury), který bude opticky úplně stejný včetně onoho kódu, jen na něm budou kromě rohlíků ještě uvedeny chléb, mléko a vyšší cena (zákon v současné podobě neukládá za povinnost evidenci jednotlivých položek). Stačí do obálky přidat pár dalších účtenek, třeba z řeznictví, obuvi, papírnictví, na obálku vytisknout zpáteční adresu nepříjemného souseda a poslat na berňák. Vymalováno. Kamaráda jsem uklidnil, že tak horké to nebude. Protože falzifikát účtenky může snadno vyrobit kdokoliv, nemůže účtenka sloužit jako důkaz. Ono by totiž ani nešlo prokázat, zda se jedná o falzifikát. Domnívám se, že účtenka, která „nesedí“, bude pouze vodítkem pro nasazení agenta (provokatéra) finanční správy, který přijde na kontrolní nákup. Teprve kdyby tento dostal do ruky „závadnou“ účtenku, vznikl by skutečný problém. Ovšem na pořádnou kontrolu by padělaná účtenka bohatě stačila.

Na Internetu se to hemží různými zappery a phantomwary, za chvíli by EET obcházel kde kdo a finanční správa i s případnou armádou agentů by byla naprosto zahlcena. Účelem účtenkové loterie je pouze rychlé odhalení, na koho zaměřit pozornost. Kdyby skutečně byla „padělatelská“ obava mého kamaráda naplněna, při masovém rozšíření takové nekalé konkurenční praktiky by byli pan ministr, jeho loterie i EET totálně zpochybněny! Moje kamarádka si koupila hospodu a udělala z ní rodinný podnik. Opodál za silnicí se nachází konkurenční podnik. Jeho majitel neváhá zaplatit několik místních štamgastů za to, že si u mé kamarádky objednají oběd, následně vykřikují po jídelně, že tyhle sračky z Mak.. (tj. velkoobchodu) jíst nebudou a demonstrativně bez placení odejdou. Nebo anonym v poledne zatelefonuje na policii, že z parkoviště před hospodou mé kamarádky odjíždí řidič těžce pod vlivem. Hlídka dá na parkovišti dýchnout všem řidičům a druhý den už na oběd nezastaví téměř nikdo. Když jsou tak neuvěřitelné konkurenční praktiky v praxi možné, proč by se někdo chorobně ziskuchtivý nevzhlédl v padělaných účtenkách? Umíte si představit, co by se pak dělo v už tak rozeštvané společnosti?

Doufám, že klientské aplikace třeba na tom chytrém mobilu budou 100 % funkční, jinak nemám představu, která strana by to odskákala (ta ministerská určitě ne). Ministerstvo v podstatě garantuje pouze serverovou část systému a odpovědnost za tu část klientskou elegantně (alibisticky) svrhlo na druhou stranu. Je hezké, že malému živnostníkovi stačí nainstalovat klientský software na PC nebo smartphone s fiskální tiskárnou, ale ten SW si zdarma na webu ministerstva nestáhne. Musí jej koupit od softwarové firmy (tj. třetí strany), která ho vyrobila na základě specifikace publikované ministerstvem. Tak se uměle roztáčejí kola ekonomiky, žádná skutečná hodnota, fiktivní růst HDP (odpočet nákladů na dani na tom faktu nic nemění). Znám důchodce z existenčních důvodů provozující malou prodejnu s obnošeným oblečením nebo zeleninou. Jsou rádi, když si sami zvládnou zatelefonovat, počítač třeba nikdy neviděli. Nyní jsou krajně vystresovaní volbou hardwaru, softwaru, fiskální tiskárny či pokladny.

Když se zeptám nepodnikatele (zaměstnance) na hlavní důvod, proč volil (a bude volit) Bureše, nejčastěji odpoví: „Protože natrhne zadky těm zlodějským podnikatelům“. Jeho kampaň tedy je primárně postavena na principu lidské závisti.

[ad#clanek-respo]

Koncem léta jsem jednou poseděl v hospodě (nedělám to často). Sousední zákazník (bývalý živnostník a důchodce) se dal do řeči s hospodským. Hospodský říkal: „Že někdo krátí daně? Všichni je krátí. Otázkou jen je, kdo do jaké míry. Po zavedení EET už nebude meníčko stát 90 Kč, ale 150 Kč. Uvidím,

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,81 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Voda nad zlato

    VILÉM BARÁK Přestaňme místo potravin pěstovat plodiny na spálení, redukujme velkoprůmyslové zemědělství, v rámci pozemkových úprav ať jsou zřizovány