Mýty současnosti

Mýty současnosti

Každá doba má své mýty. Nějaké rozšířené představy o světě, jeho fungování, o lidech. Pokusím se popsat některé mýty naší doby a vyvrátit je.

1. Rusko je největší hrozba, musíme se více přimknout k Západu

V jednom ze svých dřívějších článků jsem psal, že nejsem žádný rusofil. V Rusku jsem nikdy nebyl, rusky nehovořím. Vladimir Putin určitě není žádný sympaťák a na pivo bych s ním nešel. Je to ale člověk, který dokázal (třeba i kontroverzním způsobem) stabilizovat tohoto východního obra po chaosu devadesátých let. Ozývají se hlasy, že by měl být svržen, zbaven moci. No jo. Ale co pak? Co bude po Putinovi? Připomíná mi to arabské jaro roku 2011 a situaci v Libyi. Západní mocnosti tleskaly libyjskému lidu za to, že svrhl svého diktátora Muammara Kaddáfího. Naivně to přirovnávali k roku 1989 v zemích střední a východní Evropy. Snad si opravdu mysleli, že v Libyi zavládne demokracie západoevropského střihu. A jaká je situace v této zemi dnes? Chaos, zmatek, vraždy, totální rozklad. Bojím se, aby po nějakém násilném převratu v Rusku nenastalo něco podobného. Západ by se měl už konečně poučit z toho, že demokracie se vyvážet nedá. Lidé, kteří hystericky řvou, jak je Rusko nebezpečné a všechny nás ohrožuje a kteří by hned vyslali vojáky k hranicím by si měli ujasnit geopolitickou realitu současnosti. Evropská unie pod taktovkou Německa udává tón a podobu dnešní Evropy. Zavedením eura začalo Německo silně bohatnout díky levným vývozům do ostatních zemí EU (euro je de facto podhodnocená marka). Co na tom, že státy jižního křídla jsou ekonomicky nemilosrdně drceny. Bylo to Německo s Angelou Merkelovou, které se roku 2015 rozhodlo otevřít hranice a pozvat statisíce, až miliony migrantů z Afriky a Blízkého východu. Nově je to Německo a jeho zelená vláda, která tlačí do popředí Green Deal, rozhodla se uzavřít své relativně nové jaderné elektrárny a nakupovat plyn z Ruska. Naše eurofilní vláda říká, že bychom se měli více přimknout k Západu. Snad bychom tedy měli zavést už konečně to euro, nebýt potížisty a nadšeně plnit bruselské příkazy. Jak říkají naši eurofilové, staňme se součástí tvrdého jádra EU. Neuvědomují si ale, že by to znamenalo definitivní ztrátu svobody a suverenity České republiky.

2. Česká republika je zaostalá země, na západ od našich hranic se žije mnohem lépe

Toto je další oblíbený mýtus. Spousta lidí bohužel „zamrzla“ v devadesátých letech, případně ještě v letech před sametovou revolucí. Snění o bohatém a vyspělém Západě ale za posledních řekněme 20 let nabralo silné trhliny. Podle výzkumu think tanku Pew Research Center z roku 2016 příjmy dvou třetin domácností u 87 nejrozvinutějších zemí světa stagnovaly, případně klesly. Bohatství vyspělého západního světa tedy nerostlo, dokonce kleslo. To je poprvé od začátku průmyslové revoluce. Státy západní Evropy v čele s Amerikou od šedesátých let postupně začaly přejímat rétoriku neomarxistů z Frankfurtské školy. Zjednodušeně řečeno Západ začal pomalu páchat civilizační sebevraždu, když se rozhodl masově přijímat migranty z kulturně nekompatibilních zemí, aniž by po nich chtěl, aby se přizpůsobili hostitelské zemi. Výsledek je ten, že velká města na západ od nás připomínají některé arabské země, existují tzv. no-go zóny, kam už se ani policie neodváží a kde vládnou radikální islamisté. Ti se nikterak netají svou touhou ovládnout Evropu a udělat z ní svůj chalífát. Zesláblá Evropa se bohužel rozhodla rezignovat na křesťansko-židovské základy na kterých je postavena a začala islamistům ustupovat. Bezpečnostní situace se prudce zhoršila, stejně jako ekonomická. Vzniká tady živná půda pro občanskou válku. Oproti tomu Česká republika přes všechny nešvary, které v ní panují se slibně rozvíjí. Ano, máme obrovský státní dluh, nicméně v porovnání se Západem je pořád nízký (zhruba 40 % k HDP). Ve Francii je to asi 120 %, v Itálii 160 %. V Německu 75 %. Samozřejmě, že dluhy neschvaluji. Musíme začít šetřit. Odmítám ale apokalyptické vize, že by se naše země za pár let ekonomicky rozpadla. Jsme šestá nejbezpečnější země EU, máme jednu z nejnižších nezaměstnaností. Někdo namítne a řekne: Podívejte se ale na naše platy. Jsou strašně nízké. Němci berou třikrát tolik. Je to už taková tradice porovnávat se s naším západním soupeřem. Ano, německé platy jsou skutečně v průměru třikrát tak vysoké, jak ty české. Náklady tam jsou ale jiné. Mnohem vyšší než u nás. Jak říká ekonomka Markéta Šichtařová, důležité není porovnání platů, nýbrž parita kupní síly. Neboli, kolik si toho mohu ze svého platu dovolit koupit. A parita kupní síly se v Česku přibližuje k eurozóně. To znamená, že Česká republika bohatne a dohání Západ.

3. Česká republika má středopravicovou vládu, levici ve sněmovně zastupuje už jenom hnutí ANO

V mainstreamových médiích se neustále dokola omílá, že v České republice vládne středopravicová vláda, a že po skončení ČSSD a KSČM v Poslanecké sněmovně levici u nás zastupuje pouze hnutí ANO. Pro mainstreamová média typu České televize je samozřejmě mnohem jednodušší lidem neustále podsouvat, že ODS, TOP 09 jsou pravicové strany, KDU-ČSL a hnutí STAN středové a Piráti, že jsou středolevicoví. Občanská demokratická strana už není pravicovou stranou od roku 2014, kdy se předsednictví ujal Petr Fiala. K rozmělnění už došlo mnohem dříve, a to za vlády Mirka Topolánka. Fiala tomu pouze nasadil korunu a učinil z ODS jakousi středolevicovou stranu, nasáklou pravdoláskařstvím a eurofilstvím. Je spíše liberální nežli konzervativní. Topka je samozřejmě silně probruselská, předsedkyně Adamová by si přála zavedení eura a nadšené kývaní na všechno, co přijde z Bruselu. Lidovci jsou kam vítr tam plášť, slovo křesťanská mají pouze na ozdobu. Starostové jsou středoví eurohujeři a Piráti novodobí marxisté. Pouze v moderním, technologickém hábitu. Velký stát by jim nevadil, musel by být ale digitalizovaný.

4. V Evropě vládne kapitalismus, socialismus skončil pádem Železné opony roku 1989

Jak jsem psal v předchozích bodech, západní Evropu ovládá od šedesátých let minulého století neomarxismus. Ten se liší od starého marxismu tím, že dle této ideologie světovou revoluci už nevyvolá proletariát, nýbrž menšiny. A to jakékoli. Sexuální menšiny, rasové menšiny, náboženské menšiny a podobně. Tato zhoubná ideologie ovládá současnou Evropu a tlačí se i k nám do střední Evropy. Projevuje se například tím, že je nám podsouvána existence asi 40 pohlaví. Tím, že je nám vnucováno přijímat ve velkých číslech migranty z Afriky a Blízkého východu. Šílenou zelenou politikou, která se tváří, že jí jde o záchranu planety, ve skutečnosti ale bude znamenat zchudnutí milionů Evropanů a destrukci naší civilizace. Roku 1989 se tehdejší Československo rozhodlo skoncovat se socialismem a začít budovat kapitalismus. Po zhruba třiceti letech zjišťujeme, že se nám ten socialismus, byť v jiné podobě vrací a tentokrát ze západu.

Evropská unie a progresivisté všeho typu samozřejmě všechny tyto mýty podporují a snaží se z nich vytvořit pravdu. Nutno říci, že spousta lidí těmto mýtům věří, což má za následek kalné vidění současného světa, nepochopení geopolitické reality a špatné úsudky. EU bude samozřejmě silně podporovat strašení Ruskem, aby sama zakryla své chyby a destruktivní konání. Je zkrátka potřeba vytvořit iluzi společného nepřítele, proti kterému je potřeba se spojit a bojovat. Pokrytecké chování je pak dokonáno tím, že státy jako například Německo vinou své špatné energetické politiky kupují ruský plyn, budují přímý plynovod z Ruska a nás vyzývají, abychom od jaderné energie také odstoupili. Levá ruka neví, co dělá pravá.

Je potřeba mít jasný úsudek, nenechat se ovlivnit mediální propagandou a používat hlavně rozum. Česká republika zažívá těžké časy. Valí se na nás hrozba Green Dealu, což znamená bezprecedentní útok na naše svobody a prosperitu. Fialova vláda nás nijak neochrání, spíš půjde zelenému údělu vstříc. Ještě ovšem není nic ztraceno. Stačí předčasné volby a zvolení stran, které budou národně konzervativní, budou hájit zájmy České republiky, budou vyhledávat partnery napříč Evropou a společně s nimi tlačit na EU, aby odstoupila od Green Dealu a jiných zvráceností. Jinak to prostě nepůjde.