„Ústavní soud rozhodl tak, že vládě, ministerstvu zahraničních věcí a ministru zahraničí se ukládá, aby bezodkladně notifikovali organizaci NATO a organizátory summitu, že součástí oficiální delegace České republiky je též prezident republiky,“ uvedl soudce zpravodaj Pavel Šámal.
Spor o zastupování státu
Podle Pavla je zastupování České republiky navenek jednou ze základních pravomocí prezidenta. V kompetenční žalobě proto tvrdí, že vláda nemůže jednostranně změnit zavedenou praxi bez vzájemné dohody. Ústavní soud ve svém rozhodnutí upozornil, že všechna dosavadní česká hlava státu se summitů NATO účastnila, pokud jí to zdravotní stav umožňoval. Právě tato skutečnost podle soudců odůvodňuje zachování dosavadní praxe alespoň do doby, než bude spor definitivně vyřešen.
Důležitou roli hrála také časová tíseň. Summit NATO se uskuteční již 7. a 8. července a lhůta pro akreditaci účastníků končí 26. června. Pokud by soud nerozhodl nyní, mohlo by být případné pozdější rozhodnutí prakticky bez významu.
Premiér Andrej Babiš prezidentovo jednání označil za součást předvolební kampaně a vyjádřil přesvědčení, že Českou republiku má na summitu zastupovat především vláda. „Pavel vede kampaň, aby byl znovu zvolen,“ prohlásil premiér. Dodal také, že summit NATO nebude „zážitkový výlet“ a že by podle něj bylo nevhodné, aby Českou republiku na jednáních reprezentovali současně prezident i premiér.
Ještě před rozhodnutím kritizoval podání kompetenční žaloby i bývalý prezident Václav Klaus, podle nějž jde o ústavní převrat. „Je to od prezidenta republiky naprosté překročení Rubikonu. Je to pokus zaútočit na systém parlamentní demokracie touto nepřímou formou. Já s tím jako bývalý prezident, který s těmito věcmi má spoustu zkušeností, zásadně nesouhlasím,“ uvedl Klaus pro IVK, že v Česku neplatí prezidentský systém.
Konečný verdikt padne později
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa uvedl, že očekává respektování rozhodnutí ze strany vlády. Připomněl, že nejde o první případ, kdy soud ukládá konkrétní povinnosti prezidentovi či kabinetu.
Samotné řízení o kompetenční žalobě bude pokračovat v režimu přednostního projednání. Soudci nyní budou posuzovat širší otázku rozdělení pravomocí mezi prezidenta a vládu při zastupování České republiky na mezinárodních summitech. Rozhodnutí může mít významný dopad nejen na budoucí účast českých prezidentů na summitech NATO, ale i na vymezení jejich role v zahraniční politice obecně.
Ústavní soud zároveň upozornil, že v plenárních věcech obvykle rozhoduje v řádu měsíců. Konečný verdikt tak pravděpodobně padne až dlouho po skončení summitu v Ankaře. Prozatím však platí, že prezident Petr Pavel bude moci Českou republiku na vrcholném jednání Severoatlantické aliance zastupovat společně s vládní delegací. „Jde o zákonem předvídané rozhodnutí procesní povahy, které (jednorázově) umožní prezidentu účastnit se zahraniční cesty,“ píše ÚS v rozhodnutí, jak je zveřejněno na síti X.
Rozhodnutí a zejména rychlost jeho přijetí pobouřily řadu lidí včetně prezidenta Miloše Zemana, který upozornil, že Petr Pavel jmenoval většinu aktuálních ústavních soudců. „Ústavní soud je podjatý. Prezident Pavel jmenoval většinu jeho členů a rychlost bezprecedentního rozhodnutí o složení delegace na summit NATO je dalším důkazem této podjatosti. Úkolem Ústavního soudu rozhodně není určovat složení vládních delegací. Obávám se o charakter naší země i o rovnováhu mezi nejvyššími ústavními institucemi,“ reagoval Zeman.



Tak kdo tu vlastně vládne? Vláda ČR vzešlá z voleb, nebo bývalí komunisti na ÚS?
Ať si jede. Ale sám. Na zajištění dopravy a pobytu má početnou kancelář. A s tím, že cokoliv by tam dojednal, vláda obratem zruší. Má právo reprezentovat, ale ne slibovat a zavazovat.
Kdyby naši zemi napadl nepřítel, místo obrany země se vymlátíme mezi sebou.
Nač máme vlastně vládu, když vládne ústavní soud? A ono je někde v ústavě napsáno, že prezident má právo jezdit a pomlouvat svou vlastní zemi, kde ho napadne? A není argumentace ústavního soudu dosavadními zvyklostmi poněkud lichá? Proč vlastně musí být na změnu ústavy ústavní většina, když se nakonec sám ústavní soud neřídí ústavou, ale zvykovým právem. jak u nějakých zulukafrů?