9.7.2021
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Multikulturní soužití

Migranti jsou zbraň

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilMálokdo ví, že před pár dny, 3. července, vyhlásila Litva stav nouze a požádala o pomoc Evropskou unii. Malou pobaltskou zemi totiž naplno zasáhla nečekaná migrační vlna. Už od poloviny června začaly do země, přes hranici ze sousedního Běloruska, pronikat skupinky migrantů. Většinou Afghánců a Syřanů.

Na počátku července jejich proud zesílil natolik, že zcela zahltil schopnosti malé země. Podle DPA bylo v jeden den zachyceno 150 nelegálních průniků přes hranici. Vláda zareagovala vyhlášením stavu nouze, kontaktovala předsedkyni Eurokomise a pak…. začala stavět plot. Ano plot. Vysoký a bytelný. Takový, jaký má na hranicích to zlořečené Maďarsko. Jenom ho, ve vládních dokumentech, tamější úředníci zjemněle označují jako „dodatečnou fyzickou bariéru”, která má za úkol vyslat do Běloruska „signál s odstrašujícím účinkem”, Takový tón jim alespoň udala předsedkyně Litevské vlády, Ingrid Šimonytė. Současně však k ochraně té „bariery” povolala vojáky. Pro jistotu.

Nezůstalo jen u Litvy. Sousední Lotyšsko také pilně rekrututuje a rychle zvyšuje stavy své pohraniční stráže. Pochopitelně, že jen u jedné hranice. U té s Běloruskem. Obává se stejného vývoje. Nelegálního průniku tlup tak zvaných „syrských uprchlíků” ze sousedního Běloruska. Když už to do Litvy, kvůli tomu jejich prokletému plotu nepůjde…

Každého přemýšlejícího člověka ale v té souvislosti napadne – kdepak se asi v Bělorusku vzali Afghánci a Syřané? Bělorusko dělí od jejich domovů tisíc a více kilometrů. Navíc k tomu i několik dost pevných a neprostupných hranic. Jak se ti chudáci uprchlí protloukli Ruskem či Ukrajinou, sousedy Běloruska? Tedy státy, nevynikajícími zrovna vstřícnou migrační politikou. Zeměmi, jejichž občanstvo nehoruje pro vítání muslimů. Územím, jehož vládci už před lety, preventivně, všechny západní, lidskoprávní a promigrační neziskovky (které by snad ubožákům mohly pomáhat), předvídavě vyhnaly.

Vysvětlení je prosté. Po nedávném vyhlášení sankcí proti Lukašenkovu běloruskému režimu, zahrozil zhrzený gosudar směrem k sankcionující EU pěstí s tím, že bude litovat. Podle některých zdrojů měl Alexandr Lukašenko dokonce někde říct i napřímo, jaké zbraně na Únii použije. Že „uvolní hraniční kontroly pro nelegální migranty”. A jsme doma.

Vidíme tu opakování loňského roku, tentokrát na opačné straně Evropy. Loni uvolnil stavidla turecký Erdogan. Narval nemilované „uprchlíky” (mají je tam rádi asi jako my) z táborů do autobusů a pod vojenským dozorem to vozil a sypal k hranicím. Kde je důrazně ponoukal k postupu do Řecka. Tak taktně a citlivě, jak  to jen ozbrojenci umí. Byly z toho strkanice na hraně války. Stálo veliké úsilí, mnoho jednání a ještě více peněz na úplatcích sultánovi, aby toho nechal a situaci uklidnil.

Z uvedeného je vidět, že tak zvaní uprchlíci jsou zbraň. Zbraň hromadného ničení, zákeřná a těžce odrazitelná. Zvláště v Evropě, po desetiletích míru prolezlé humanitou a pacifismem, jak stará stodola dřevomorkou. Ostatně úvahy na toto téma nejsou nové. Teoretické prvopočátky takového pojetí masové migrace se objevují už na přelomu tisíciletí, ve studii Belferova centra pro vědu a mezinárodní záležitosti na Harvardské univerzitě, která vyšla pod názvem „Strategická řízená migrace jako válečná zbraň”. Její autorka Kelly Greenhillová tohle téma dále rozvinula ve své práci Weapons of Mass Migration: Forced Displacement. A „kdosi” se inspiroval.

Zásady použití této „migrační zbraně”, tehdy, na přelomu tisíciletí objevné, nám dnes znějí jako smutné shrnutí všeho toho, za co jsme byli okolo roku 2015 banováni, mazáni, umlčováni, okřikováni a ostrakizováni: Využití „humanity” a zákonů o azylu, které vznikly pro úplně jiné situace. Zneužití námořního práva. Zapojení médií. Citové vydírání. A hlavně – vhodná volba etnika či kultury. „Zbraňová” kultura musí být odlišná, agresivní a programově nemísitelná s obyvatelstvem napadené země, Musí mít tendenci vytvářet uzavřené společnosti, enklávy a ghetta a k tomu projevovat vysokou populační dynamiku….

Opakování je prý matka moudrosti. Po roce 2015, po loňském Erdoganově kočkování s Řeckem, máme teď už napotřetí moznost vidět, na Litevské hranici, že takzvaní „migranti” jsou opravdu zbraň. Každý, kdo má oči, to vidí. Poučíme se? Začneme už konečně k těm „ubohým uprchlíkům” (a institucím, co nám je nutí) přistupovat stejně, jako k jiným útokům? Jako třeba k bombardování či ostřelování naší země?

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (37 votes, average: 4,84 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky