Pře
3.2.2026
Kategorie: Politika1521 přečtení

Macinka: Budu Pavla ignorovat!

Sdílejte článek:

JAN BARTOŇ

Ministr zahraničí Petr Macinka zcela jasně vyjádřil svůj postoj k prezidentu Petru Pavlovi. Bude ho ignorovat. Takže se na tu budoucí „ignoraci“ podíváme.

Resort ministra zahraničí Petra Macinky se rozhodl ignorovat prezidenta Petra Pavla. „Porušuje ústavu,“ prohlásil ministr v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce s tím, že se Pavlovi nemíní omluvit. „Nemám za co,“ reagoval na nedávnou výměnu zpráv mezi jím a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem. Prezident Petr Pavel esemesky zveřejnil a označil za možné vydírání. Tak to jsou „tvrdá slova“, která jen dokazují, že Macinka svůj „brutální postoj“ k prezidentovi Pavlovi nehodlá měnit.

Na podporu Pavla svolalo hnutí Milion chvilek pro demokracii demonstraci na Staroměstské náměstí a na spodní část Václavského náměstí. Staroměstské a Václavské náměstí zaplnili v neděli odpoledne účastníci demonstrace, kterou pořádal Milion chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla. Účast se odhaduje na 80 až 90 tisíc lidí. Pokud výzvu spolku proti hulvátství v politice podepíše milion lidí, svolá Milion chvilek akci na Letné. Shromáždění se konala i na dalších místech v Česku.

Toto jsou kontury stávající politické situace v Česku. Je to už hodně dávno, co se Milionu chvilek podařilo svolat na Letnou velkou demonstraci: Dosud největší z nich (demonstrace Je to na nás!) se uskutečnila 23. června 2019 v Praze za účasti okolo 250 tisíc lidí a stala se tak i největším protestním shromážděním v české historii od revoluce v roce 1989. Své požadavky protestující odůvodňují tím, že je nepřijatelné, aby premiérem byl „trestně stíhaný člověk, vedený jako agent StB“.

Petr Pavel a Andrej Babiš se pak střetli ve volbách prezidentských. Vítězem volby se ve druhém kole se ziskem 58,32 % hlasů stal Petr Pavel. Účast v druhém kole byla nejvyšší volební účastí v celostátních volbách v České republice od voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1998. Babiš dostal ve druhém kole 41,67 % hlasů.

Je tedy naprosto zřejmé, že Pavel a Babiš dokáží „burcovat“ v kladném i záporném slova smyslu. Na podporu Pavla a proti Babišovi se Milion chvilek vždycky dokáže „rozhoupat“.

Nicméně, to, co dnes zejména mladí lidé tvrdí o Babišovi a Pavlovi, je poznamenané tím, co zažili. Nepamatují si už našeho prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. Je to pro ně už jakýsi vzdálený „dávnověk“ před mobilními telefony a sociálními sítěmi.

Rád bych proto zejména těm mladším připomněl, že Havel, první polistopadový prezident Československa a po jeho rozpadu i první prezident samostatné České republiky, byl osobností s významným přesahem i do zahraničí. Za svůj postoj v éře „reálného socialismu“ – založením Charty 77 a „péčí“ bolševického režimu, který ho i uvěznil – si vydobyl jednoznačnou autoritu a díky němu se vrátila na Pražský hrad „pravda a láska“. Dnes to zní zase jako úplná hloupost, protože víme, co se ve světě děje za zvěrstva. Tehdy ale krachl bolševický tábor, rozpadl se Sovětský svaz a vše se zdálo být už jenom „na nejlepší cestě“. Havel pro mě osobně představuje nezpochybnitelnou autoritu, chcete-li „morálku“ – jakkoliv to dnes zní jakoby z jiného světa.

Po Havlovi se stal prezidentem Václav Klaus , kterého jsem si také dokázal na Hradě představit a poté přehodila Poslanecká sněmovna volbu prezidenta na přímou volbu a do čela státu jako prezident se „vyšvihl“ Miloš Zeman. A konkrétně s tímto pánem, který měnil názory (protože jen „blbec“ názory nemění) už jsem měl „problém“. A když se hlasovalo mezi Babišem a Pavlem, bylo to doslova o volbu menšího zla. Měli jsme možnost volit mezi bývalým komunistou a agentem StB (soudně nepotvrzeno) a bývalým komunistou a pozdějším reprezentantem NATO v Bruselu. A národ zvolil „nepřekvapivě“ Pavla.

Jestliže se však budeme bavit o „morálce“ v demokracii, obávám se, že výše uvedení – dnes prezident a premiér – nemají žádné velké „morální“ právo takto mentorovat. Oba dva dosáhli v životě mnohého a nezpochybnitelného. Přesto bych na jejich místě s moralizováním velmi šetřil.

Macinka jako ministr zahraničí je další „případ“ k moralizování. Ono je to dnes zejména pro mladé lidi složité. Z USA k nám doléhají komentáře o fašistovi Donaldu Trumpovi (jak ho zase jedna mladá Američanka v Událostech na ČT označila), fašistovi Vladimiru Putinovi (tak ho běžně označují i významní světoví politici), komunistovi Si Ťin-pchingovi. Pokud se ale Macinka dal na politiku (a spolupracoval například i s Klausem), moc dobře ví, že „ignorování“ ústavního činitele je bláhovost hodná nezkušeného politika – a tím Macinka zcela jistě není. Jsou to gesta a pózy pro „mé voliče“. To si v politice mohou skutečně dovolit jen světové supervelmoci, a tím Česko není. A jak se zdá, i mezi USA, Ruskem a Čínou existují přes okázalé ignorování kontakty, které vedou k hledání řešení sporných otázek, kterých je požehnaně. Macinka tak bude muset dříve nebo později ignorování zcela opustit a čím dřív na to přijde, tím lépe nejen pro něj, ale i pro Česko.

Redakce

Sdílejte článek:
1521 přečtení
(18 votes, average: 1,78 out of 5)
20 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.