Kupka ve stopách Nečase aneb Soutěž o slepeckou hůlku

Další otec zakladatel ODS, Miroslav Macek, zase s oblibou říkával, že lídr se nevolí, protože lídr buď je, nebo není. V případě ODS lídr nebyl už dlouho, tudíž asi není žádný div, že nebyl ani teď. Bývalý šéf občanských demokratů Petr Fiala vlastně autentickým „frontmanem“ strany nebyl, protože partaj rozpustil v koalici Spolu a dovolil, aby se někdejší tvrdá politická konkurence dostala na úkor jeho vlastních lidí do Sněmovny.

Lídrem samozřejmě není ani Martin Kupka, přestože byl předsedou zvolen. Ostatně síla Kupkova mandátu, kterého volilo jen 64 procent delegátů, vypovídá o všem. Nemalá část přítomných členů přistoupila k volbě „nejvyššího“ s tím, že vítězství bývalého ministra dopravy je vzhledem k počtu nominací předem jasné. A je-li nějaká varianta předem jasná, tak se klidně může odehrát i bez jejich hlasu. Výsledkem tak je předseda s jedním z nejslabších mandátů i nejslabší pozicí vůbec.

Je fakt, že změna je vždy otázkou alternativ. A ty tu zkrátka nebyly. Vyzyvatel Martina Kupky, Radim Ivan, si sice v boji o lídrovství nevedl špatně, ale ruku na srdce – silný a charismatický předseda pro těžké opoziční časy vypadá přece jen trochu jinak. Už to je samo o sobě celkem smutná vizitka současného stavu ODS, která je personálně vybrakovaná jak farní pokladnička po nájezdu vandalů.

 Udržování „nezměny“

Neklamným znakem toho, že lidské zdroje došly, je i comeback někdejšího místopředsedy Pavla Drobila. Ten dlouhodobě patří k velkým zastáncům zavedení eura, tudíž je celkem evidentní, že o návrat bývalých (převážně euroskeptických) voličů se občanští demokraté ani v nejmenším nesnaží.

Navíc je tu jedna taková nepěkná paralela: když byl v roce 2010 Drobil zvolen místopředsedou, dostal se do nejvyššího vedení také Alexandr Vondra. Předsednické křeslo tehdy získala dlouholetá stranická dvojka Petr Nečas a i podprůměrně bystrý politický pozorovatel si jistě vzpomene, jak to tehdy s ním i s ODS dopadlo.

Kupka je rovněž dlouholetá stranická dvojka a jeho (ne)charisma a (ne)tah na branku se dají plně srovnat s tím Nečasovým, nu a Drobil s Vondrou jsou opět místopředsedy. Historie se nevesele opakuje…

Navíc Kupka, stejně jako svého času Nečas, rovněž pomáhal svému stranickému šéfovi jen udržovat status quo, jež nakonec dostal celou partaj tam, kde byla a dodnes je. V tom ostatně spočívá asi ta největší nevýhra 32. Kongresu ODS: že hlavním nositelem změny má být někdo, kdo po roky pomáhal jakékoli změny brzdit, a kdo za všechny přešlapy nese zcela srovnatelnou míru odpovědnosti jako Petr Fiala.

Občas se říká, že politika je o hledání jednookého krále mezi slepci. Pokud bychom tento příměr rozvedli, pak v ODS se o víkendu nehrálo o záchranu kdysi silné značky. Hrálo se o to, který z nevidomých má o kousek hezčí slepeckou hůlku.