24.10.2023
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Krymská platforma v akci

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

V Praze dnes je veliká sláva. Zasedne tu Druhý parlamentní summit Mezinárodní krymské platformy. Akce se účastní zástupci zhruba 40 států světa a za nás, za Českou republiku, tam vystoupí politické váhy nejtěžší – prezident Pavel, premiér Fiala, předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová, ministr zahraničí Lipavský a šéf Senátu Vystrčil. Že jste o takové „platformě” ještě nikdy neslyšeli?

Tak zvaná Krymská platforma vznikla v létě 2021 z iniciativy ukrajinského presidenta Volodymira Zelenského. Jejím úkolem je sdružovat a koordinovat veškeré národní a mezinárodní aktivity pro obnovení ukrajinské suverenity nad celým původním územím Ukrajiny, včetně Krymu. Nebo, jak říkají sami členové platformy – usilovat o deokupaci Krymu. Děje se tak nejčastěji různými politickými deklaracemi, udržováním tématu Krymu v mediálním prostoru a pak také všemožnou podporou bojující Ukrajiny. Ale to by účastníci oné „platformy” dělali stejně. Jedná se totiž (s čestnou vyjímkou Sierry Leone) prakticky jen o země sdružené v EU, NATO a dalších satelitních organizacích americké sféry.

Co se tedy dá od takové akce očekávat? V prvé řadě jakési natřásání havlistického peří. Zasednout tu totiž ti jedině správní mezi svými. Tak třeba Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové tu hodlá slavnostně předat Ukrajině dar 720 330 korun, určený na psychologickou pomoc válkou poznamenaným ukrajinským dětem. Za touto vznešenou, filantropickou clonou, pak zřejmě budou probíhat jednání ke sladění not. Ukrajina nevyhrává a už to fakt nejde maskovat. Proto je třeba určit, jak dál. No a ještě za tím se povedou jednání ryze praktická, ale o to tajnější. Jak využít zmrazeného ruského majetku na podporu Ukrajiny.

Jen samotná Česká republika totiž zmrazila ruský majetek v hodnotě 347,36 milionu eur (8,39 miliardy Kč). V ostatních zemích EU a USA se samozřejmě jedná o vyšší částky. O několik řádů. Samozřejmě že tahle aktiva není možné jen tak zabavit a prodat. To by znamenalo naprostý rozpad mezinárodního řádu. Každý stát by vzápětí začal recipročně zabavovat a přivlastňovat si vše, nač by dosáhl. Proto bylo přijato tohle šalamounské řešení o „zmrazení”. Statky stále formálně patří svému majiteli. Státu či oligarchovi. Ale ten s nimi nemůže manipulovat a výtěžek z nich (zisk, nájem a podobně) je zadržován. No a teď se na úrovni EU a USA kují pikle, co s ním. Že jsou hloupé, kontraproduktivní a už dopředu nevítězné, to asi dnes, při znalosti, jaké elity to vedou, nikoho nepřekvapí.

Nejdříve se podívejme na onen plán využití výtěžků ze zmrazených aktiv. Na jejich předání Ukrajině dost tlačí americká ministryně financí Janet Yellenová. Ale někteří realističtější členové EU jsou k té myšlence stále, řekněme, rezervovaní a vyjadřují obavy. Podle Finacial Times se totiž obávají, že pokud by EU zabavila zisky z aktiv držených cizím státem, pak by se centrální banky cizích, ne moc spřátelených zemí začaly zbavovat aktiv, denominovaných v eurech. A to by byl malér. Podle údajů MMF totiž drží centrální banky států, jejichž zahraniční politika je v rozporu se zahraniční politikou EU a USA, více než 2,2 bilionu eur. S takovou by euro mohlo spadnout dost hluboko a ekonomiku EU úplně dorazit. Jo, není nad dobrou radu a ještě lepší přátele v zámoří, kteří to s námi myslí úplně nejlépe….

A teď pojďme ještě o level výše a podívejme se na strategicko – politické dopady zmrazování aktiv. Musíme se k tomu vrátit do Ruska počátkem tohoto tisíciletí a k prvnímu Putinovu presidentskému období. Do let okolo roku 2000. Budoucí „gosudar” převzal, od věčně opilého Jelcina, zemi v úplném rozvratu. Moc měli v rukou oligarchové, miliardáři, zbohatlí rozkradením státu. Aby se k majetku dostali, museli splňovat dvě podmínky – být v přátelském vztahu s „rodinou”, tedy Jelcinovým klanem. A pak, za druhé, to podstatnější. Museli být loajální k novému pánu. K USA. Poradci, experti a zástupci oné veliké země tehdy řádili v Rusku jak černá ruka. Určovali, který podnik bude zlikvidován (pardon, dostane strategického partnera), aby nekonkuroval. Které odvětví hospodářství je třeba zaříznout, tedy pardon, utlumit. Ze stejného důvodu. K tomu vybírali vhodné týpky z místních lidí a tlačili je výše. Ostatně, co si budeme vyprávět.

Takže je jasné, že prakticky všichni oligarchové měli mnohem silnější loajalitu k zámořskému pánu, než k vlastní zemi. Vladimír Putin, který neměl dost sil, aby s nimi všemi bojoval, jim navrhl takový „deal”. Stát má různé silové složky, a taky existují všelijaké dokumenty…  Ale oni si mohou ponechat majetek, nahromaděný v 90. letech a klidně nadále prosperovat. Nikdo nebude zkoumat, co bylo. Ale má to jednu podmínku. Nikdy a za žádných okolností se nebudou míchat do politiky. A aby svým slovům dodal patřičný důraz, došlo k několika politováníhodným nehodám bohatších lidí. Drtivá většina oligarchů to pochopila a nabídku přijala. Jen jistý Chodorkovský si asi myslel, že s giga majetkem v těžebním průmyslu a americkým strejdou za zády je nedotknutelný. Posloužil tak Putinovi jako vítaný, exemplární příklad a do dneška asi v kriminále lituje, že situaci nevyhodnotil lépe.

Tento historický exkurz byl nutný pro pochopení toho, nač Západ spoléhal, když vyzbrojoval Ukrajinu a provokoval Rusko perspektivou základen NATO u ruské hranice. Ani plánovači v USA nejsou úplně hloupí. I jim je jasné, že porazit Rusko zvenčí, s jeho zdroji, rozsáhlým územím a mentalitou obyvatelstva, není možné. Ale domnívali se, že by to šlo zevnitř. Že po uvedení Ruska do tísně a zhoršení jeho ekonomické situace (sankcemi, náklady války), bude možné aktivovat „jejich” lidi v ruské elitě ke svržení Putina.

Šlo o vcelku rozumnou sázku. Politickou změnu jakéhokoli státu zařizují schopní, znalí a ultra-bohatí lidé. Sebemasovější demonstrace zpravidla politickou šachovnicí nepohne. Což jsme si v praxi ověřili i u nás. Dokonce několikrát a za různých vlád. Ale řádně nastolicovat oligarchy… Nejrůznější Křetínské, Kelnery, Tykače, Babiše a Bakaly mají všude. Stejně, jako všelijaké megafirmy. Jejichž konexe a miliardy dokáží opravdové divy. Ostatně, proč asi někteří jízliví komentátoři nazývají naši zemi ČEZsko?

No a teď se zkuste vcítit do kůže takového oligarchy. Máte miliardy a větší část z nich jste v průběhu času ulili na Západ. Děti jste poslali na Harvard. Pohybujete se mezi byty v Londýně, Amsterodamu či v Karlových Varech. Vaše milovaná, přepychová jachta kotví v Nice… A teď vám to zabaví. Všechno.  Do Amsterodamského bytu, ani za dětmi do Anglie vás nepustí, vaše jachta chátrá a vaše oblíbená dovolená s přáteli na lodi, s veselou plavbou po Středomořských přístavech, je v trapu. Všecko je v háji. Tratíte na zadržených nájmech, na nedošlých ziscích firem.  A k tomu jste v očích lidí Západu stále jen „špinavej Rusák”. Co myslíte, budete v takové situaci svrhávat Putina?

Takovéto zmrazování majetku ruských oligarchů se zcela míjí efektem a Putinovu režimu paradoxně pomáhá. On už totiž, před více než deseti lety, vyzýval oligarchy, ať stáhnou svá aktiva do Ruska. A tak by se teď mohl jen potutelně usmívat – já vám to říkal. Jenže on jde dál. Obratně využívá současné válečné situace a vlasteneckého rozpoložení národa k nenápadné, ale o to důslednější redistribuci majetku. Tu a tam, a místy i hustěji, začínají být v Rusku zabavovány firmy „neloajálních” majitelů. Takových, kteří se nehezky vyjadřují o vládci, ne dost nadšeně podporují válku anebo – si ulili prachy na Západ.

Podle jistého Ilji Shumanova, bývalého šéfa ruské pobočky Transparency International, tak úřady jen za letošní rok převzaly kontrolu nad 17 velkými podniky. A tyto, čerstvě „deprivatizované” firmy, pak „gosudar” svěřuje do správy svým lidem. Zpravidla jde o tzv. „siloviky”. Tedy příslušníky bezpečnostních a ozbrojených složek. Cílem takovéto politiky je zjevně vytvořit novou třídu vlastníků aktiv, kteří za své bohatství vděčí prezidentovi a jeho nejužšímu kruhu. Novou elitu. Nebo jakousi „kontraelitu” která postupně vytěsní tu dosavadní.

Dá se tedy říct, že sankce a zmrazování majetku oslabují ty původně Západu věrné oligarchy. A vytlačují je zpět do Ruska. Kde jim mezitím Putin přičinlivě buduje konkurenci. Takže budou mít ještě menší vliv než dříve. A logicky, když někdo přijede ze Západu domů s prosíkem, že by chtěl jen někde hlavu složit, když je to teď v EU a USA tak těžké, bude muset jinak „zařezávat”. Na nějaké pikle proti režimu může jak on, tak i jeho strejdové za oceánem, zapomenout.

Ale zkuste to vysvětlit třeba takové Markétě… Takže, jak to dnes asi v Praze proběhne? Zřejmě jako obvykle. Idealisté si zahřejí srdíčko při představách vítězného pochodu ukrajinských vojsk po Rudém náměstí v Moskvě. Realisté si polámou hlavy při úvahách, jak ještě chvíli financovat neudržitelné a pragmatici obvolají kamarády, aby alespoň část očekávaného finančního proudu šla do správných kapes. Rautík už byl včera. Na Hradě u presidenta. Ale dá se očekávat, že něco zbylo i na dnešek. Ostatně, po projevech Fialy, Pekarové, Vystrčila a Lipavského, kteří mají dnes mluvit, budou asi účastníci panáka fakt potřebovat.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...
54 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)