
Koalice dokončuje zákon o neziskovkách. Rozhodne definice politické činnosti
PZ
SPD tlačí na přijetí zákona o zahraničním financování neziskovek. Klíčové nebude jen zveřejňování peněz, ale především to, koho stát označí za politicky činnou organizaci.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů připravuje zákon o zahraničním financování neziskových organizací. Předseda Sněmovny Tomio Okamura po jednání koaliční rady 19. října oznámil, že návrh by mohli koaliční partneři obdržet ještě tento měsíc. Předlohu má připravovat ministerstvo spravedlnosti vedené Jeronýmem Tejcem. Její konečné znění zatím zveřejněno nebylo. Vládní program počítá s transparentním financováním organizací vyvíjejících politickou činnost. SPD požaduje rychlé přijetí zákona a zdůrazňuje nutnost kontroly zahraničních finančních vazeb.
Zásadní otázka však zůstává otevřená: Kdo rozhodne, která nezisková organizace vykonává politickou činnost? Pokud zákon použije příliš širokou definici, může dopadnout také na spolky, které pouze veřejně kritizují vládu, připomínkují zákony nebo prosazují změny veřejné politiky.
Pracovní návrh zveřejněný na jaře počítal s rozsáhlými registračními povinnostmi a sankcemi pro subjekty se zahraničními vazbami. Ministr Tejc však odmítl, že by tuto verzi připravovalo jeho ministerstvo. Není proto potvrzeno, zda současná předloha sporná ustanovení převezme. Rozhodující bude až její konkrétní paragrafové znění.
Podobná regulace již narazila na evropské právo. Soudní dvůr EU v roce 2020 označil maďarská pravidla pro zahraničně financované organizace za rozporná s unijním právem kvůli nepřiměřeným omezením. Samotné požadavky na transparentnost přitom zakázané nejsou. Jádrem připravovaného sporu tak není, zda mají být zahraniční peníze dohledatelné, ale jaké pravomoci stát při jejich kontrole získá.
Pokud bude moci široce označovat občanské organizace za politicky činné a ukládat jim zvláštní povinnosti, půjde o zásah do pravidel jejich veřejného působení. Definice politické činnosti, rozsah kontrolních pravomocí a případné sankce ukážou, zda vláda předkládá především nástroj finanční transparentnosti, nebo podstatně širší regulaci občanského sektoru.
Zdroje: 1. Vláda ČR – Jednání Rady vlády pro nestátní neziskové organizace; 2. ČTK – Okamura oznámil postup přípravy zákona, 19. října 2026; 3. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády; 4. Soudní dvůr EU – Rozsudek ve věci zahraničního financování organizací v Maďarsku

Proč se rýpat v hovně, když jste součásti hnojiště zvaného EU ?
Žádný zákon typu FARA v kolonyjy ukroczechyja nesmí být schválen.
Pokud majitelé kolonie uznají, že by se něco takového z politických důvodů mohlo tupým ojroovcím předhodit, bude to formulováno tak aby to zájmy majitelů kolonie nemohlo omezit a už vůbec ne poškodit.
Ukázkovým příkladem jsou prachy pro bruselorozhlas, které ministr micinka nahlas odebral aby je jinou cestou zase potichu a ve stejné výši přidělil.
Tupé ukrotschechischen ojroovce zajímají jen halasná prohlášení, skutečnost je jim šumák.
tohle jsou zase chazarské verbální s r a č k y , co jako chcete vy z a s r a n c i definovat ?!? sleduj cestu peněz , to je jediné kritérium a velice snadno dohledatelné a banky budou spolupracovat už kvůli AML , je mi úplně u p r d e l e koho se to dotkne
Stačilo by zákonem zakázat krmit ziskovky z veřejných peněz.
jirka – jo, to by stačilo, ale Blbiš na to nemá koule…neudělá vůbec nic, co před volbama slíbil.
Pokud spolky, cituji, „připomínkují zákony nebo prosazují změny veřejné politiky, pak dle mého zdravého rozumu politickou činnost vykonávají, protože se politického dění skutečně účastní. Zveřejnění jejich donátorů je více než žádoucí, už jenom jako potvrzení jejich (ne)závislosti…
Říkám to pořád a stále: Stát by měl přestat platit všechny neziskovky, které nejsou nezbytné pro chod státu. A nemusíme řešit, zda ta či ona neziskovka je politická nebo nepolitická. Protože ty politické se samozřejmě budou bránit např. u ústavního soudu a jak to bude dopad už víme