
Když místo médií čtou lidé Vidláka
ŠTĚPÁN CHÁB
Jaroslav Krupka, činitel z Deníku, zhodnotil příspěvek herního vývojáře Dana Vávry stran jeho vyjádření ke klimatické změně ražené do světa pod heslem – všichni tu uhoříme.
Dan Vávra na svém facebookovém profilu připomněl rok 1540, kdy, jak praví mnohé kroniky i vědecké poznatky, Evropu uzavřela klimatická kupole. Od jara do zimy pršelo jen třikrát, několik měsíců týraly povrch Evropy nepřetržité pařáky ve výši 30 a více stupňů Celsiových. Labe se dalo na mnoha místech přejít suchou nohou. Protože prostě vyschlo. Doložené, popsané. Jen Vávra to použil jako argument pro to, že v létě prostě bývá horko a sucho.
Co na to Jaroslav Krupka? Pan Vávra je prý popletený dezinformátor, protože v roce 1540 se teplota neměřila na stupně Celsiovy, jelikož Celsius se ještě ani nenarodil, natož aby se podle jeho metodiky měřila teplota. Dezinformátor, bijte ho, dehtem natřít a pocukrovat peřím z roztržené peřiny.
Ona ta Krupkova logika má… no, svou logiku.
Dejme tomu takový kyslík jako prvek. Vědecky zařazen a popsán Antoine Lavoisierem byl v roce 1775. Do té doby, dle Krupkovy logiky, neexistoval. Nebo jinak. Existoval, ale nemůžeme kupříkladu v souvislosti se starým Řeckem zkonstatovat, že Sókratés se nadechl k odpovědi. Tento čistě literární obrat by se u Krupkova výkladu měl setkat s pobouřeným odsudkem. Kyslík nebyl definován, tak jaképak nadechování. Dezinformátor, na hranici, potřít peřím a roztrhnout dehet.
Při opatrném, čistě vědeckém bádání bychom sice za krátko přišli na to, že Sókratés se skutečně mohl nadechnout, protože součástí tehdejšího vzduchu byl prokazatelně i kyslík, ale Lavoisier přece ještě nedefinoval kyslík jako prvek. Stejně tak nemohla v roce 1540 Evropu sužovat několikaměsíční vedra přesahující 30 stupňů Celsia. Protože samotný Celsius byl v božím úradku na řadě až za 160 let.
Dle Krupky tak klimatologové vlastně nemohou zkoumat dobu ledovou nebo vyhynutí dinosaurů, protože meteorologické stanice ČHMÚ v triasu ještě nestály a stupně Celsia nikdo do tabulek nezapisoval.
No, dosti žertování na úkor jednoho blbého nápadu.
Koukněme na věc z jiné strany. Tradiční vydavatel novin Deník, zavedená značka, celorepublikový rozsah, mamutí rozpočet. Proti tomuto molochovi jeden člověk na sociální síti, který jen napsal, co si myslí. Dosah? Domnívám se, že Vávrův bude nepoměrně vyšší, Krupkův i přes laškování s blbým nápadem nepoměrně nižší. Ač podpořen kontroverzí stran kopání do Vávry.
Možná se nám mediální scéna stále úspěšně posouvá z monopolu mediálních domů k jednotlivcům na sociálních sítích. Vzpomeňme na Daniela Sterzika, který svým blogem způsobil před posledními volbami mnoha lidem velmi neklidné spaní a hýbal vášněmi celé země. Koukněme na anonymního Thomase Pauknera, který svými investigacemi boří babylonskou mediální i politickou věž od základu nyní. Jedinci, jejichž dosah je často vyšší, než dosah celých mediálních domů.
Tradiční redakce se tak dostaly do pasti. Místo aby přinášely investigativu a věcnou analýzu, tráví čas tím, že zkouší chytat za slovo a faktcheckovat jednotlivé příspěvky lidí na síti. Vidlák děsil celou politickou scénu a velkou část médií, Thomas Paukner zaměstnává prakticky celý Deník N i s jeho mnohamilionovým rozpočtem a krytím ze strany lobbistických miliardářů. Výsledkem je jen to, že ze sebe tito novináři dělají šašky a lidé o to víc utíkají k nezávislým autorům, kteří se nebojí mluvit normálním jazykem.
To, zda je to dobře, je k uvážení. To, že je to fakt, je zcela očividné.
- Důchodce označil za zloděje. Blbec ze zámku? - 8.8.2026
- Jak se baví internet: LGBT+ problém - 8.8.2026
- Když místo médií čtou lidé Vidláka - 8.8.2026

