24.3.2026
Kategorie: Politika1053 přečtení

Kdy se ministr Vojtěch omluví?

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Já si to pamatuju, dovolím si ocitovat národního barda Jarka Nohavicu. Korona se vrhla na svět. Přišel jeden jediný povolený pohled na řešení, zakazovalo se překračovat „hranice“ okresů, přišel povel nosit dvě roušky přes sebe. Na Slovensku dokonce uvažovali o tom, že budou nebožtíky pohřbívat v rouškách. U nás zase, že neočkovaní nebudou smět na pohřeb svých blízkých…

Byla to vyhrocená doba, během které při nandávání masek masky padaly. A byli tu i tací, kteří varovně zvedali prst a začali zpočátku nesměle, poté s varovným boucháním do stolu tvrdit, že je tu něco špatně. Že nejdeme nejlepší možnou cestou, ale cestou nanejvýš hloupou.

Když tehdejší právničku a budoucí senátorku Janu Zwyrtek Hamplovou vyrazili z blogů Aktuálně. Protože i ona zvedala prst. Pamatuju si i tu jednostrannost veřejnoprávních médií, v kterých byl na denním pořadu jakýsi pan Flégr se svým kocourem, jemuž z úst plynuly poplašné zprávy o tom, že ulice budou plné mrazících boxů na mrtvoly, protože krematoria nebudou stíhat.

Světové uznávaný vakcinolog Beran měl dveře do veřejnoprávních médií zavřené. Bývalý prezident Václav Klaus byl vedle Berana jako odstrašující příklad „dezoláta“ vystaven na stránkách Ministerstva zdravotnictví (v tu dobu spíš Ministerstva propagandy), protože pochyboval a kladl nepříjemné otázky.

Obětí té doby se stala i Soňa Peková se svou laboratoří, která jako první v České republice začala křičet, že virus je nepřirozený, že orgie luskounů s netopýry je z hlediska biologie nesmysl. Začalo její vláčení bahnem pod blahosklonným přihlížením Ministerstva zdravotnictví, které v tu dobu, stejně jako teď, vedl Adam Vojtěch.

Mediální i byrokratická šikana Pekové vedla až k tomu, že se Peková uchýlila (z mého pohledu) k trochu vyhrocené formě víry v cosi nadpozemského. I tak někteří lidé nejspíš reagují na extrémní formu nátlaku. Přestanou věřit věcem pozemským, důvěru vloží v to nadpozemské. Na Pekovou útočili politici, vláda, média. Všude samý snad až systematický výsměch, posměch, ukazování si prstem na pranýř, na který jsme nespravedlivě postavili vedle Pekové i zásadu odborné diskuse mnoha názorů a nahradili ji tmářským prosazováním jedné jediné pravdy.

Tam přesně se vyhrotila rozdělenost společnosti. Tam přesně se ukázalo, že jsme to nezvládli.

„Kdyby nepřišel covid a kdybychom nenaslouchali odborníkům z ministerstva zdravotnictví, kteří se ukázali jako neodborníci… Udělali jsme plno chyb, protože jsme jim věřili, že jsou to odborníci, protože jsme nešli švédskou cestou, protože jsme uvěřili Evropské unii o těch skvělých vakcínách, které nebyly až tak skvělé… Ano, nechali jsme se napálit, a proto jsme prohráli volby. Ne proto, že vy jste nás porazili, ne, covid nás porazil. Ano, byla to chyba, ano, musíme se z toho poučit,“ řekl na tiskovce Andrej Babiš. „Namístě je omluva všem za ta rozhodnutí, to byla rozhodnutí vlády na základě návrhu odborníků,“ dodal.

Žili jsme v podivném bludu. Přesto i v tom bludu zněly hlasy rozumu, které se ten covidový psotník snažily zastavit, zmírnit, vysvětlit. Systém se na ně vrhl jako hladový vlk a trhal, ničil, nálepkoval, šikanoval a pod vlajkou neomylných se hrubě mýlil.

I z tohoto pohledu je zvrácené, že na Ministerstvu zdravotnictví je opět ten, který se podílel na šikaně lidí, kteří se nebáli pochybovat. Adam Vojtěch musí uznat, že se mýlil, že byl pevnou součástí nátlaku, nálepkování, snad až dehumanizace. Adam Vojtěch se musí za svou činnost za covidu jmenovitě omluvit. Jinak to není ctný člověk, ale hulvát, kterému není nic svaté. Ale co po něm chtít, když si na ministertvo vzal v pozicích poradců covidové strašáky Martina Hajdúcha a Rastislava Maďara.

Redakce

Sdílejte článek:
1053 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,70 out of 5)
Loading...
13 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)