19.7.2014
Kategorie: Ekonomika

Kdo nám tu stále zvyšuje ceny?

Sdílejte článek:

OD: ANDREJ FANDÁK 19|07|2014

Jako programátor jsem se během své kariéry setkal s jedním častým a trochu i komickým jevem. V době návalu práce, těsně před Go-live, se začnou na projektu vehementně řešit neuvěřitelně podružností. Jako například změna pořadí jednotlivých buttonů na obrazovce. Přestože samotná funkcionalita za danými tlačítky ještě vůbec nefunguje. Pořadí tlačítek se tedy upraví a projektoví manažeři jsou spokojeni jak práce úspěšně pokračuje.

 

[ad#hornisiroka]

 

Vzpomněl jsem si na tento fenomén, když jsem předevčírem četl článek o německém salámovém kartelu. A jak si s ním sociální projektoví manažeři úspěšně poradili.

 

Jedná se o následující. Prominentní němečtí řezníci se již několik let potají setkávají. A ne, že by si jen navzájem porovnávali Bratwürste, jak by od Němců našinec očekával. Na těchto salámových mejdanech si dohadují společnou strategii vůči nákupním řetězcům. Mezi výrobci uzenin prý existovaly dohody, které stanovovaly cenové rozpětí výrobků. Pokud nastane v sektoru hospodářství takový jev, ekonomie to označuje nehezkým slovem kartel. Spiknutí řezníků nakonec odhalil německý protikartelový úřad. A nekompromisně potrestal hříšníky pokutou 338 milionů eur.

 

K odhalení celé nepřiměřenosti se němečtí vyšetřovatelé dostali na základě anonymního udání. Představuji si to nějak následovně. Haló? Tam protikartelový úřad? U nás v supermarketu jsou nějak podezřele drahé párky. Nemohla by za tím být celosvětová konspirace? To jste zase vy, pane Rošt!

 

Podle článku, důsledkem salámového kartelu bylo, že zákazníci v supermarketech za uzeniny roky platili vyšší ceny, než bylo nutné.

 

Tak to mě tedy podržte. My v dnešní unijní, sociálně orientované a trochu i tržní ekonomice řešíme, zda za párky v supermarketech platíme víc než je třeba. Pokud toto není problematika rozložení tlačítek na obrazovce v době zcela rozbité databáze, tak pak už nevím!

 

 

Jen tak namátkou, zač ještě platíme v Evropě více než třeba.

 

Běžný Evropan platí jednoznačně více než je nutné za střechu nad hlavou. Protože úředníci rozdělením pozemků na stavební a ty ostatní, zoufale snížili nabídku stavebních parcel. To navyšuje ceny všech nemovitostí. Splacení vlastního bydlení se nakonec stává třicetiletým dobrodružstvím, ne-li questem na celý život.

 

Evropan platí za benzin víc než je třeba, protože se na něj vztahuje několikaprocentní administrativní navýšení ceny známé jako spotřební daň. To je důvod, proč na starém kontinentu jezdíme Renaulty namísto SUV jako za velkou louží.

 

Za každé pivko během sledování fotbalového mistrovství světa, za každou sklenici vína s přáteli v restaurací jsme zaplatili více než třeba z úplně stejného důvodu. Prý nám to škodí, tvrdí projektoví manažeři.

 

Cena, kterou platí evropský podnikatel za práci je vyšší než třeba. Neboť na rozdíl od salámových kartelů, které jsou zakázány, existují kartely zaměstnanců – známé jako odbory – které jsou chráněny v zákonech.

 

Evropan platí jednoznačně více za potraviny než je nutné, protože si farmářský kartel vydupal omezení dovozu levných potravin ze zemí třetího světa. Kromě toho si za každou housku platíme dvakrát – jednou v obchodě a podruhé ve formě dotací posílaných našim ctěným zemědělcům.

 

Připlácíme si zbytečně za energie, kvůli protěžování drahých, ale neefektivních zdrojů. V tomto jsou experti samotní Němci, když se rozhodli odstavit fungující soustavu atomových elektráren, neboť v Japonsku měli tsunami.

 

A hlavně! Z důvodu úřady stanoveného obecného navýšení cen, rovněž známého pod pojmem daň z přidané hodnoty, platíme víc než je nutné za všechno.  Znamená to zvýšení cen o cca 20 procent. Zde se nejedná o konkrétní komoditu, respektive sektor ekonomiky, kde by se pokoutně manipulovalo s cenami. V tomto případě to postihuje nejen ty nešťastné uzeniny, ale i minerálky, televizory, sedačky, dovolenkové pobyty, auta a domy, zubní pasty a stříhání u holiče, mobilní služby nebo návštěvy koupaliště …

 

Takže, když se nám budou naši sociální projektoví manažeři zase jednou chlubit jako snížili ceny, vzpomeňme si alespoň na to DPH. Bez jejich obětavého snažení by bylo o 20 procent levněji. Vše.

 

ZDROJ: Andrej Fandák

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...